Lira nezachráněna. Utahování přišlo pozdě

• Turecká centrální banka zvýšila koncem srpna sazby o 750 bazických bodů, inflace roste a atakuje 60% hranici.
• Po rozhodnutí centrální banky lira posílila pod 25,50 USDTRY, nyní opět oslabuje.
• Turecko se bude snažit snížit vklady na měnově zajištěných vkladových účtech.

Turecká lira oslabila. I přes otočku v monetární politice a zvyšování sazeb se nepodařilo oslabování zcela zastavit. Po měnověpolitickém rozhodnutí koncem srpna sice turecká měna nabrala zisky, je však otázkou času, kdy budou smazány pokračujícím trendem. Dá se tento osud ještě zvrátit?

Turecký prezident Erdogan, který dlouhodobě ignoroval ekonomickou teorii, změnil taktiku jmenováním nové guvernérky turecké centrální banky. Přestože si Erdogan v minulosti liboval v prostředí nízkých sazeb, vzhledem k neřešitelnosti vysoké inflace a devalvace liry musel přijít obrat, který následoval krátce po jeho znovuzvolení. Nová guvernérka Hafize Gaye Erkan tak začala od července utahovat měnovou politiku. Na posledních třech zasedání byly sazby zvýšeny o 16,5 procentního bodu. V předposledním srpnovém čtvrtku turecká centrální banka zvýšila hlavní úrokovou sazbu na 25 %, přestože trhy zaceňovaly mírnější zvýšení kolem 20% úrovně.

Není žádným překvapením, že v zemi, kde lidé nevěří své domácí měně, se uchylují k používání eur nebo amerických dolarů. Turecko se proti tomu chce samozřejmě bránit. Program takzvaných devizově zajištěných vkladových účtů byl spuštěn koncem roku 2021 za účelem ochránit disponenty před příliš velkou ztrátou kupní síly. Princip je jednoduchý, vklady v eurech, dolarech či librách jsou směněny do tureckých lir. Ty jsou pak úročeny způsobem, aby byly pokryty kurzové ztráty vůči výchozím kurzům v době vkladu. Podle odhadů bývalého hlavního ekonoma turecké centrální banky Hakana Kary jen za tento rok stál produkt stát a centrální banku, které pokrývají vzniklý rozdíl, přes 550 miliard lir.

Aktuálně jsou na těchto typech účtů uloženy vklady ve výši ekvivalentu 125 miliard dolarů, což by měla být čtvrtina veškerých depozit. Erdogan samozřejmě hledá další řešení jak tureckou měnu posílit. Podle nových pravidel by komerční banky neměly být trestány, pokud si nezkonvertují a neuloží část svých cizoměnových rezerv na tento typ účtů. Nicméně se povinně zvýší podíl rezerv v tureckých lirách vůči v rezervách držených cizích měnách. Tento krok by měl tedy zařídit postupný odliv lir z devizově zajištěných účtů na ty „běžné“. Turecko by tím mělo ušetřit nemalé peníze a mohla by se tím podpořit poptávka po liře.

Můžou však tyto kroky něčemu pomoci? Turecká měna je jako vlak řítící se z kopce bez záchranné brzdy. Po postupné dezinflaci z říjnového inflačního vrcholu má nyní meziroční průměrná cenová hladina v Turecku opět rostoucí trend hlavně kvůli slábnoucí liře. V srpnu byla meziroční inflace na úrovni 58,94 %. I přes Erdoganovy snahy zabránit pádu turecké měny lira oslabila jak vůči euru, tak i vůči dolaru. Mnohaletý trend je jednoznačný. V srpnu byla překonána hranice 27,00 USDTRY. Poté, co centrální banka zvýšila sazby, lira skokově posílila pod 25,50 USDTRY, nicméně pokračující trend ještě koncem srpna posunul středový kurz nad 26,50 USDTRY. Hranice 27,00 za dolar může být na dohled. Je však třeba počítat i s intervencemi, které pohyb kurzu brzdí. Lira od ledna oslabila o více než 46 % vůči dolaru a dá se očekávat, že tímto směrem bude pokračovat. Nemyslíme si, že i to nejvíce jestřábí překvapení by turecké měně mohlo v brzké době nějak pomoci.

VÝHLED PRO DNEŠNÍ DEN

Související témata