Spisovatelka Kateřina Tučková navštíví Toronto

Pozvánka na K.Tučkovou

Kateřina Tučková (*1980 v Brně) je spisovatelka, dramatička, publicistka, historička umění a kurátorka výstav. Je nositelkou cen Magnesia Litera, Ceny Josefa Škvoreckého a Český bestseller, v roce 2017 jí byla Ústavem pro studium totalitních režimů udělena Cena za svobodu, demokracii a lidská práva. V zahraničí byla oceněna literární cenou Premio Libro d’Europa udělovanou festivalem v italském Salernu. Její knihy se překládají do dvaceti jazyků.

Vystudovala dějiny umění a český jazyk na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Je autorkou řady odborných publikací ať už z bohemistiky či z kunsthistorie.

První román Vyhnání Gerty Schnirch (Host, 2009) postavený na skutečných událostech z konce dubna 1945, kdy byli z domovů v Brně vyhnaní obyvatelé německé národnosti, bez slitování je tehdy hnali přes Pohořelice směrem do Rakouska. Smyšlený příběh odsunuté mladinké Gerty otevřel dlouho zamlčovanou kapitolu (nejen) brněnských dějin.

Druhý román Kateřiny Tučkové nazvaný Žítkovské bohyně (Host, 2012) se rovněž vrací do minulosti a stojí na obsáhlých archivních rešerších a na osobních rozhovorech s pamětníky. Tentokrát se však autorka pustila do starší látky, zmapovala život takzvaných bohyní v oblasti Žítková v Bílých Karpatech. Bylinkářky a vědmy zde působily odjakživa, pronásledovali je už katolíci, až nacistická a posléze zejména komunistická totalita je však zcela zničila. Román vypráví příběh několika bohyní z pohledu hrdinky Dory, neteře poslední žítkovské bohyně Surmeny. Román se stal nejpůjčovanější knihou českého autora v českých knihovnách v roce 2013 a ke konci roku 2014 se ho prodalo sto tisíc výtisků. Byl přeložený do patnácti jazyků včetně arabštiny, němčiny či polštiny. Zlínské divadlo má adaptaci románu na svém repertoáru od jara 2014, podle knihy se natáčí film.

Oba tyto romány vyšly v anglických překladech a budou k dispozici na besedě.

V ČR se stal ihned po svém vydání v loňském roce fenoménem i třetí zatím poslední román Bílá Voda, který autorka psala 10 let. Otevřela v něm téma násilné internace řádových sester komunistickým režimem.