Chuť domácností utrácet zůstává pod bodem mrazu

7. 11. 2023 Autor: Vít Hradil

Tržby českých maloobchodníků v průběhu září vykázaly oproti předchozímu měsíci reálný pokles o 0,4 %, což v meziročním vyjádření odpovídá propadu o 4,0 %. Výsledek je tak horší než o měsíc dříve (-2,8 %) i než činil tržní odhad (-3,7 %).

Výsledky v odvětvích

V nejhlubším útlumu byly v září prodeje oděvů, obuvi a koženého zboží (-16,1 % meziročně), výrobků pro domácnost (-10,0 %) a výrobků pro kulturu, sport a rekreaci (-8,4 %).

Meziroční nárůst hlásí prodejci kosmetických a toaletních výrobků (12,8 %), pohonných hmot (4,5 %) a kategorie „ostatní maloobchod“ (1,5 %). Všechny ostatní oddíly zůstávají v červených číslech, včetně prodeje potravin (-4,1 %).

Překvapení se nekoná a maloobchodní tržby zůstávají v hlubokém útlumu

Reálné množství nakupovaného zboží se nachází přibližně na úrovni roku 2018, což je důsledkem nedávného propadu reálných mezd a nadále mrazivé spotřebitelské nálady. Slabá spotřeba domácností tak zůstává brzdou českého ekonomického růstu, což vynikne v mezinárodním srovnání.

Zatímco například v sousedním Polsku se maloobchodní tržby nacházejí již 17,5 procenta nad hodnotami z před-pandemického ledna 2020, v Česku za touto úrovní zaostávají o výrazných 8 procent. Na Slovensku a v Německu maloobchodníkům k před-pandemickým tržbám chybí pouze 1,5 procenta, v Rakousku 2,1 procenta a průměr Evropské unie je již v plusu o 2 procenta.

Vyčkávání na odraz ode dna se podle aktuálních dat tedy v Česku dále odkládá. Nepřinesl jej ani mezičtvrtletní růst reálných mezd, ke kterému došlo již ve druhém a s největší pravděpodobností i ve třetím čtvrtletí. Možným vysvětlením je skutečnost, že reálná příjmová situace se stabilizuje či zlepšuje hlavně u vysoko-příjmových obyvatel, kteří ovšem mají menší sklon ke spotřebě. Chudší domácnosti naproti tomu zůstávají drceny růstem životních nákladů a na větší nákupy stále nemají myšlenky. Jediným pozitivem tohoto vývoje budiž skutečnost, že slabé tržby pomohou dále tlumit spotřebitelskou inflaci, jejíž další vzedmutí je tak opět o něco méně pravděpodobné.