Britská vláda ohlásila daňové škrty, projekce vývoje ekonomiky se spíše zhoršily

Britský ministr financí Jeremy Hunt dnes oznámil rozsáhlou sadu rozpočtových plánů, včetně snížení odvodu na sociální pojištění, nových daňových úlev a růstu minimální mzdy, které mají pomoci Britům překonat nárůst životních nákladů a podpořit podniky. Oznámení přišlo současně s novými odhady hospodářského vývoje, které sice slibují růst ekonomiky a další pokles inflace, avšak pomalejší ve srovnání s jarními projekcemi.

Podle agentury AP se vládnoucí Konzervativní strana snaží novými plány zlepšit své postavení před volbami, které Británii pravděpodobně čekají příští rok. Konzervativci, kteří jsou u moci od roku 2010, přitom dlouhodobě v průzkumech preferencí zaostávají za Labouristickou stranou, tedy hlavním opozičním hráčem.

Klíčovou součástí vládní strategie je příslib snížení daňové zátěže, která je v zemi nejvyšší za posledních 70 let. Hunt dnes oznámil, že od ledna sníží zaměstnanecké odvody na sociální pojištění z 12 na deset procent. Také hodlá omezit zdanění práce samostatně výdělečně činných, prodloužit o rok platnost daňových úlev v pohostinství a maloobchodním sektoru a také natrvalo zavést opatření, které při investicích do nového vybavení dává podnikům nárok na slevu na dani odpovídající čtvrtině investované částky.

V sociální sféře Hunt potvrdil zvýšení minimální mzdy z o přibližně jednu libru na 11,44 libry (322 Kč) na hodinu nebo nárůst sociálních dávek odpovídající zářijové inflaci. Podle nezávislého Úřadu pro rozpočtovou odpovědnost (OBR) ministerstvo financí svými plány vyčerpalo "v podstatě veškeré" rezervy vytvořené mimo jiné vyššími daňovými výnosy spojenými s vysokou inflací. OBR zároveň podle deníku The Guardian soudí, že i přes oznámené daňové kroky Británie nadále směřuje k nejvyššímu daňovému zatížení v poválečných dějinách.

Britská ekonomika se podobně jako ostatní evropské země stále potýká s důsledky pandemie covidu-19 a loňského nárůstu cen energií spojeného s ruskou válkou proti Ukrajině. Nakonec se vyhnula recesi, a to i přes turbulentní a rekordně krátké úřadování expremiérky Liz Trussové, jejíž ekonomické plány vyvolaly loni na podzim paniku na finančních trzích a vynutily si intervenci britské centrální banky na ochranu penzijních fondů.

Rishi Sunak, který převzal premiérskou funkci v říjnu 2022, pak s ohledem na rychlý růst cen označil za jednu ze svých priorit snížení inflace na polovinu z loňských čísel těsně nad deseti procenty. V říjnu míra inflace klesla na 4,6 procenta a podle nové projekce OBR příští rok spadne na 2,8 procenta.

The Guardian poznamenal, že v březnu analytici pro rok 2024 předpovídali jen 0,9 procenta. A zatímco Hunt prezentoval pozitivně i odhady kolem vývoje britského HDP, média ihned poukazovala na to, že předpověď pro příští tři roky se zhoršila, zatímco zlepšení nastalo pouze u letošního roku z původního poklesu o 0,2 procenta na růst o 0,6 procenta.

Tento aspekt zdůraznila i stínová ministryně financí Rachel Reevesová, která za labouristy reagovala na Huntovo prohlášení v parlamentu. Nic z toho, co dnes oznámil, podle ní "ani zdaleka nevynahradí" dopad nárůstu úroků u hypoték a zvýšené životní náklady, informuje zpravodajská společnost BBC.