HN: Ministerstva se přou, zda by vláda měla dělat kroky k přijetí eura

Ministerstva se přou o to, zda by vláda měla začít dělat kroky k přijetí společné evropské měny. Dnes to uvedly Hospodářské noviny (HN) na základě informací o připravované zprávě o ekonomické sladěnosti Česka s eurozónou. Zpráva ministerstva financí a České národní banky (ČNB), která je nyní v meziresortním řízení, konstatuje, že Česko bude zřejmě příští rok plnit některá z takzvaných maastrichtských kritérií pro zavedení eura. Dokument ale zároveň doporučuje nedělat v tomto směru žádné kroky, což kritizují ministři za STAN.

Podle dokumentu, který není dostupný ve veřejné knihovně připravovaných legislativních materiálů, by Česko příští rok mělo splnit kritéria stavu veřejných financí, konvergence úrokových sazeb i cenové stability, píšou HN. Zároveň ale materiál doporučuje vládě, aby nestanovovala datum vstupu do eurozóny, ani neusilovala o vstup do mechanismu směnných kurzů ERM II, který stanovuje pásmo, v němž se může národní měna pohybovat vůči euru.

"Z předložené analýzy vyplývá, že česká ekonomika je na přijetí eura připravena a rizika (takového kroku) jsou spíše nízká," citovaly HN z připomínky, kterou k dokumentu podalo ministerstvo vnitra vedené Vítem Rakušanem (STAN). "Ve světle předložené analýzy vyznívá doporučení nevstupovat do eurozóny nesrozumitelně," doplnilo ministerstvo.

Proti doporučení nevstupovat do ERM II vystoupil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), podle kterého není toto doporučení nijak podloženo. Dvořák podle HN naopak navrhuje, aby vláda ve svém usnesení vyzvala ministerstvo financí a ČNB k učinění kroků, které by umožnily vstup do ERM II v roce 2025.

Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři takzvaná maastrichtská kritéria. Kritérium cenové stability stanovuje, že míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5 procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb vyžaduje, aby dlouhodobá úroková míra nebyla o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta HDP a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.

Vláda ve svém programovém prohlášení neuvádí, že by chtěla do konce svého funkčního období v roce 2025 stanovit termín pro přijetí eura. V dokumentu se ale kabinet zavazuje k co nejrychlejšímu splnění maastrichtských kritérií.