Komise vyzývá členské státy, aby zvýšily schengenskou spolupráci

Komise vyzývá členské státy, aby zvýšily spolupráci

Komise dnes přijímá doporučení pro posílení spolupráce mezi členskými státy v schengenském prostoru. Je doplněna zprávou o konzultacích vedených schengenským koordinátorem s členskými státy, pokud jde o dlouhodobé kontroly na vnitřních hranicích. Formální konzultace s členskými státy, které znovu zavedly hraniční kontroly, jakož i s členskými státy, na které měly tyto kontroly dopad, se uskutečnily od května do listopadu 2023.

Schengen je prostor bez kontrol na vnitřních hranicích, který je základem svobody pohybu více než 425 milionů občanů EU a státních příslušníků třetích zemí, kteří žijí v EU nebo ji navštěvují. Znovuzavedení kontrol na hranicích musí zůstat výjimečné, přísně časově omezené a krajní opatření pro případ, že byla zjištěna závažná hrozba pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost. V schengenském prostoru musí být zajištěn volný pohyb osob, zboží a služeb. Jak je uvedeno ve zprávě o stavu Schengenu 2023, je třeba posílit spolupráci s cílem zajistit bezpečnost a zároveň postupně ukončit dlouhodobé hraniční kontroly.

Dnešní doporučení podporuje využívání opatření, která jsou alternativou ke kontrolám na vnitřních hranicích, jakož i intenzivnější spolupráci a výměnu informací v případě znovuzavedení těchto kontrol v osmi oblastech:

1. Strukturovaná spolupráce na všech úrovních: Členské státy by měly zřídit stálá kontaktní místa, která budou zajišťovat koordinovanou reakci na závažné hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost, včetně obchodu s drogami, a budou přizpůsobeny rozsahu problémů a potřeb.
2. Posílení kapacity pro společná opatření: Členské státy by měly přezkoumat a v případě potřeby upravit své dvoustranné rámce tak, aby byly základem pro přeshraniční spolupráci v oblasti prosazování práva. Měly by rovněž vypracovávat společné analýzy rizik a poskytovat dostatečné zdroje pro společné hlídky.
3. Spolupráce při prosazování práva: Členské státy by měly zajistit provedení doporučení Rady o operativní spolupráci v oblasti prosazování práva z června 2022 s cílem posílit operativní spolupráci na vnitřních hranicích. Měly by rovněž využívat osvědčené postupy operativní spolupráce při prosazování práva, které existují v jiných členských státech, a k tomuto účelu využívat finanční prostředky EU.
4. Posílení společných opatření v boji proti převaděčství migrantů: Členské státy by měly přijmout koordinovaná opatření a spolupracovat s Europolem, Eurojustem a Frontexem na zintenzivnění boje proti převaděčství migrantů, a to i s cílem omezit neoprávněný pohyb v rámci EU.
5. Plné využití nástrojů v oblasti navracení k řešení neoprávněného pohybu: Komise podporuje plné využívání dvoustranných dohod o zpětném přebírání osob mezi členskými státy a mezinárodními partnery. Větší využívání vzájemného uznávání rozhodnutí o navrácení je rovněž klíčem k urychlení navracení v souladu s doporučením Komise z března 2023.
6. Řešení neoprávněného pohybu: Členské státy, které čelí neoprávněnému pohybu, by měly v první řadě zintenzivnit policejní kontroly v oblastech na vnitřních hranicích. Každé rozhodnutí o znovuzavedení ochrany vnitřních hranic v tomto ohledu by mělo být provázeno zmírňujícími opatřeními a mělo by být průběžně přezkoumáváno.
7. Posílení společných opatření v boji proti nadnárodnímu terorismu a organizované trestné činnosti: Členské státy musí zajistit provedení směrnice o výměně informací v boji proti přeshraničnímu terorismu a organizované trestné činnosti. Ta stanoví společná pravidla pro výměnu informací mezi donucovacími orgány v členských státech a musí být provedena v jejich vnitrostátních právních předpisech do 12. prosince 2024.
8. Opatření ke zmírnění dopadů, které má zavedení kontrol na vnitřních hranicích: Členské státy by měly omezit využívání systematických kontrol na vnitřních hranicích na výjimečné situace, měly by upřednostňovat mobilní kontroly na daném území a posílit využívání moderních technologií. Členské státy by měly omezit dopad na plynulost dopravy a zajistit, aby byla k dispozici přeshraniční dopravní spojení.

Další kroky

Schengenský koordinátor bude i nadále podporovat členské státy a bude s nimi v kontaktu a je důležité, aby členské státy při provádění tohoto doporučení úzce spolupracovaly.

Schengenský koordinátor bude také o této záležitosti pravidelně informovat v schengenské radě.

Souvislosti
Toto doporučení vychází z doporučení Komise o policejních kontrolách a přeshraniční policejní spolupráci z roku 2017. Odráží rovněž nedávnou judikaturu Soudního dvora Evropské unie týkající se bezpečnostních hrozeb, aniž se uchyluje ke kontrolám na vnitřních hranicích. K doporučení je připojen pracovní dokument útvarů Komise, který odráží formální proces konzultace s členskými státy oznámený ve zprávě o stavu Schengenu ze dne 16. května 2023. Do konzultace se zapojily Belgie, Dánsko, Německo, Francie, Maďarsko, Itálie, Lucembursko, Norsko, Rakousko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko.

Aby zabránila neoprávněnému pohybu a posílila spolupráci členských států při řízení migrace dnes Komise také předložila další pracovní dokument svých útvarů s názvem „Dublinský plán v akci“, v němž jsou nastíněny osvědčené postupy z členských států při uplatňování nařízení Dublin III. Toto nařízení určuje členský stát odpovědný za přezkum žádostí o azyl. Uvedené osvědčené postupy vycházejí z dublinského plánu, který členské státy schválily v listopadu 2022. Zpráva stanoví praktická opatření, jejichž cílem je usnadnit včasné a účinné přemísťování žadatelů o azyl do všech členských států a omezit neoprávněný pohyb.

Další informace

Zpráva o formální konzultaci o stavu kontrol na vnitřních hranicích

Doporučení Komise ke spolupráci mezi členskými státy při řešení závažných hrozeb pro vnitřní bezpečnost

Zpráva o stavu Schengenu 2023

Schengen, hranice a víza

Dublinský plán v akci – zvýšení účinnosti nařízení Dublin III: určení osvědčených postupů v členských státech

Quote