Pokrok v řešení zahraničního zadlužení Zambie

Z důvodu dlouhodobého nezodpovědného zadlužování a strukturálních ekonomických problémů, zvýrazněných dopady pandemie COVID-19, přestala být Zambie na podzim 2020 schopna splácet své dluhy vůči zahraničním věřitelům. Její úvěrový rating se propadl a výrazně se jí tak zhoršil přístup k dalšímu mezinárodnímu financování. Od té doby hledá cestu z krizové situace. Dosáhla odložení splátek v rámci programu skupiny zemí G20, spuštěného v reakci na pandemii, a zintenzivnila jednání o poskytnutí překlenovacího úvěru ze strany Mezinárodního měnového fondu. Do voleb v roce 2021 se ovšem jednání neposunula příliš vpřed, neboť vláda nebyla ochotna přijímat nepopulární úsporná opatření. Skutečnou vůli situaci řešit prokázala až nová vláda, jmenovaná v září 2021.

O rok později, poté, co Zambie dosáhla předběžné dohody s mezinárodními věřiteli o principech řešení zadlužení, schválila Rada Mezinárodního měnového fondu úvěr v rámci programu tzv. rozšířené úvěrové facility ve výši 978,2 milionu SDR, tj. přibližně 1,3 miliardy amerických dolarů, v průběhu 38 měsíců. Zambii byla v září 2022 vyplacena první splátka ve výši přibližně 185 milionů dolarů, další tranše mají být vypláceny v pololetních intervalech v závislosti na průběžném plnění podmínek programu. Jeho cíli jsou obnovení rozpočtové a dluhové udržitelnosti, zlepšení řízení a transparentnosti dluhu, zvýšení sociálních výdajů, posílení správy veřejných financí, měnové politiky a statistického výkaznictví. V kontrastu k hlubokým rozpočtovým deficitům ve výši okolo 10 procent HDP v posledních letech má Zambie do roku 2025 dosáhnout primárního přebytku rozpočtu ve výši 3,2 % HDP.

Prvním důležitým krokem ke konsolidaci veřejných financí bylo znovuzavedení DPH a spotřební daně z pohonných hmot, jejichž výběr minulá vláda pozastavila. Dalším požadavkem Mezinárodního měnového fondu je reforma finančně mimořádně náročného programu státních dotací na osiva a hnojiva, z něhož dnes profituje více než milion drobných zemědělců, a zvýšení tarifů za odběr elektřiny pro domácnosti a firmy na úroveň, která pokryje výrobní náklady. Státní elektrárenská společnost ZESCO tak přestane akumulovat dluhy, které dnes přesahují miliardu dolarů. Zambijská vláda také zrušila již dojednané, avšak doposud nevyplacené úvěry na infrastrukturní projekty ve výši dvou miliard dolarů, převážně od čínských subjektů. Další úvěry mají být čerpány již jen od oficiálních věřitelů za zvýhodněných podmínek, nikoli od komerčních subjektů.

Mezitím pokračují jednání vlády s věřiteli. Z více než 17 miliard dolarů zahraničního veřejného dluhu Zambie připadá přibližně třetina na Čínu. Ta proto projevuje největší zdrženlivost vůči možnosti odpuštění dluhu. Podle odhadu IMF nicméně bude třeba pro obnovení dluhové udržitelnosti restrukturalizovat závazky ve výši nejméně 8,4 miliardy dolarů formou odkladu splátek, úlev na úrocích a dalších podmínkách splácení či částečného odpuštění dluhů. Zambijská vláda chce dosáhnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku dohody s oficiálními věřiteli a poté za obdobných podmínek se soukromými věřiteli, tj. zahraničními bankami a investičními společnostmi, držícími zambijské eurobondy.

Je zřejmé, že jednání s věřiteli budou ještě dlouhá a obtížná. Získání úvěru Mezinárodního měnového fondu a zahájení ekonomických reforem jsou nicméně zásadním krokem pro obnovení důvěry zahraničních věřitelů a investorů. Výhledově by tento proces měl vést ke zlepšení úvěrového ratingu Zambie a dalších souvisejících ukazatelů, jako je hodnocení teritoriálního rizika OECD. To je určující mj. pro pojišťování exportního ?nancování ze strany Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP), kde Zambie v roce 2019 klesla do 7., tj. nejrizikovější kategorie. Zlepšení klasifikace Zambie by tak otevřelo nové možnosti pro financování exportu českých firem do této země. Dalším efektem, který lze již částečně pozorovat, je zvýšená ochota mezinárodních finančních institucí a donorů poskytovat Zambii podporu formou úvěrů či grantů zejména v oblasti sociálních výdajů, což může znamenat příležitosti i pro české dodavatele např. v oblasti zdravotnictví.

Václav Kuželka, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Lusace