Příležitosti pro české podnikatele v oblasti kazachstánské živočišné výroby

Lze konstatovat, že za posledních 10 let došlo v oblasti chovu hospodářských zvířat k velkým pokrokům. Díky posilujícím vládní opatřením došlo k nárůstu procenta podílu chovných zvířat. U chovného skotu se např. zvýšil z 7% na 13,5%. Zároveň rostou i kvalitativní ukazatele. Např. průměrná dojivost se zvýšila o 4,7% na střední hodnotu 20 kg mléka denně na jednu dojnici. Zvýšil se také počet farem zapojených do procesu selekce a šlechtitelských prací z 6 tisíc na 22 tisíc. Pracuje se na zkvalitnění selekční a šlechtitelské práce, především zavádění moderních metod do produkce, založených na principech genomického testování a matematického modelování. Došlo k úpravám a doplnění právních předpisů o chovu hospodářských zvířat, jen v letošním roce bylo přijato 16 normativních a právních aktů. Rozšiřují se pravomoci republikových komor. Zároveň dochází k rozšíření pravomocí a kompetencí v dozorové a výzkumné oblasti.

Nicméně v dané oblasti i nadále přetrvává řada problémů. Nejpalčivěji je to zřejmé u malého podílu geneticky kvalitního skotu a drůbeže, nedostatečného množství moderně vybavených farem, kvalitního krmiva, a nedostatečného množství odborníků. To jsou hlavní důvody, proč země s více než 2,7 miliony dojnic, což je téměř dvakrát tak více než v Bělorusku, nedokáže plnohodnotně zajistit poptávku po vlastním mléku a mléčných výrobcích a je nucena je dovážet. Obdobná situace je i v oblasti drůbežářství.

Genetický materiál dovážený z ČR má v Kazachstánu dobrou pověst a je vyhledáván. V letech 2018-2023 dodaly české firmy do Kazachstánu cca 73 tisíc inseminačních dávek plemenného skotu. V porovnání s lety 2000 až 2018 se jedná o více než dvou a půl násobný nárůst. V nabídce je i semeno oddělení podle pohlaví, což je důležité pro intenzivní rozvoj chodu dojnic. Co se týče živého plemenného skotu, jen v letech 2017 až 2023 bylo do Kazachstánu dovezeno více než 10 000 kusů. Jedná se především o plemeno Simmental, které je využíváno jak pro mléčnou, tak i masnou výrobu. Potenciál vývozu v této oblasti je značný, kvalitní skot bude i nadále poptáván a česká produkce představuje zajímavou alternativu k dodávkám z jiných zemí nejen, co se kvality týče, ale i z pohledu finančního.

Obdobná situace je i v oblasti drůbežářství. Hlavním problémem dalšího rozvoje je nedostatek drůbeže, zejména masných plemen. Zatímco v oblasti vajec je Kazachstán soběstačný, u produkce drůbežího masa tomu tak není. Z poptávaných 300 tisíc tun je dosavadní produkce schopna pokrýt jen 240 tisíc tun, což vede k potřebě dovozu nejen masa, ale i masných výrobků. Zde je třeba poznamenat, že poptávka po masných výrobcích vyrobených z drůbežího masa, je z náboženských důvodů vyšší než v jiných zemích. Příležitosti pro české exportéry se tudíž nabízejí i v této oblasti. I v tomto případě není česká produkce pro kazachstánské zemědělce neznámá. Jen v letech 2018- 2023 bylo do Kazachstánu vyvezeno více než násadových vajec brojlerů.

Za účelem dalšího rozvoje v obou výše uvedených oblastech plánuje Kazachstán výstavbu nových mléčných farem, které bude nutné vybavit moderním zařízením a technikou. Stávající mlékárenské podniky jsou schopny zpracovat 1,8 mil. tun mléka, což představuje 46 % z celkového objemu produkce. Aby se nasytila poptávka po této surovině, plánuje se jen v následujících letech vybudovat 65 nových komerčních mléčných farem, které bude třeba vybavit novým zařízením potřebným pro zpracování mléka. V této souvislosti je třeba uvést, že i vybavení stávajících zařízení tohoto druhu je značně zastaralé a bude je třeba modernizovat. Vzhledem k tomu, že kazachstánská výroba v této oblasti je minimální, musí se všechny technologie dovážet ze zahraničí, což je další zajímavou příležitostí pro české podnikatele. Obdobná situace je i v oblasti výstavby drůbežáren.

Dalším limitujícím faktorem pro rozvoj chodu hospodářských zvířat a zvýšení jeho užitkovosti je i nedostatečná nabídka krmiv a krmných prefixů. V současné době dokáže Kazachstán vyprodukovat krmiva v objemu 2,4 mil. tun ročně, poptávka je přitom cca 4 mil. tun. Z tohoto důvodu je chybějící množství krmiv a prefixů na jejich výrobu dováženo z jiných zemí. Dovoz premixů je jednou z hlavních položek českého exportu, od roku 2018 vyvezly české firmy do Kazachstánu o něco více než 200 tun. I v tomto případě má tudíž Česká republika co nabídnout.

Oblastí, která by mohla být rovněž perspektivní pro vztahy s ČR, je i oblast vzdělávání. Pro další rozvoj Kazachstánského zemědělství je třeba mít k dispozici velké množství různých kvalifikovaných odborníků. Aktuálně je kromě veterinářů akutní nedostatek technologů hospodářských zvířat a chovatelů hospodářských zvířat. Oblast českého vzdělávání má v Kazachstánu dobré jméno a jednotlivé fakulty mohou v řadě potřebných oblastí nabídnout zajímavé studijní programy.

Možnosti pro české podnikatele nejsou ani tímto výčtem vyčerpány. Další zajímavé příležitosti se otevírají v dalších oblastech. Jedná se např. o technologie na zpracování biologického odpadu, příprava studií či dovoz veterinárních léčivých přípravků.

Markéta PĚČKOVÁ, Artyom LUKASHEV, ZÚ Astana