Prosincové případy porušení právních předpisů: hlavní rozhodnutí

Prosincové případy porušení právních předpisů: hlavní rozhodnutí

Přehled podle oblastí politiky

Evropská komise ve svém pravidelném balíčku rozhodnutí o porušení právních předpisů podniká právní kroky proti členským státům, které nesplnily své povinnosti podle práva EU. Tato rozhodnutí se týkají různých odvětví a oblastí politik EU a jejich účelem je zajistit řádné uplatňování práva EU v zájmu občanů a podniků.

Hlavní rozhodnutí přijatá Komisí jsou uvedena níže podle jednotlivých oblastí politiky. Komise v tomto balíčku rovněž uzavírá 176 případů, v nichž byly problémy s dotyčnými členskými státy vyřešeny, aniž Komise musela pokračovat v řízení.

Další informace k řízení EU o nesplnění povinnosti lze nalézt v otázkách a odpovědích. Podrobnější informace o historii případů jsou dohledatelné v rejstříku rozhodnutí o nesplnění povinnosti.

1. Životní prostředí

(Další informace: Adalbert Jahnz – tel. +32 22953156, Daniela Stoycheva – tel.: +32 22953664)

Výzvy

Odpady: Komise vyzývá NIZOZEMSKO, aby správně provedlo rámcovou směrnici o odpadech
Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Nizozemsku (INFR(2023)2161), jelikož nevyřešilo nedostatky v provedení směrnice 2008/98/ES o odpadech ve znění směrnice 2018/851/EU ve svém vnitrostátním právu. Pozměněná směrnice stanoví právně závazné cíle pro recyklaci odpadů a omezení ukládání odpadů na skládku. Rovněž vyžaduje, aby členské státy zlepšily své systémy nakládání s odpady a účinnost využívání zdrojů. Lhůta, ve které měly členské státy začlenit ustanovení pozměněné směrnice do svých vnitrostátních právních předpisů, uplynula 5. července 2020. Komise posoudila provedení směrnice všemi členskými státy a je toho názoru, že Nizozemsko směrnici neprovedlo správně. Nedostatky se týkají stavu, kdy odpad přestává být odpadem, některých aspektů obecných minimálních požadavků na systémy rozšířené odpovědnosti výrobce a pravidel pro výpočet dosažení cílů. Komise proto zasílá Nizozemsku výzvu. To má nyní dva měsíce na to, aby na ni odpovědělo, vyjasnilo svá prováděcí opatření a v případě potřeby vyřešilo nedostatky, na které Komise poukázala. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Odůvodněná stanoviska

Voda: Komise vyzývá BELGII, ČESKO, DÁNSKO, RAKOUSKO, POLSKO a ŠVÉDSKO, aby jí sdělily svá opatření provádějící směrnici o pitné vodě
Evropská komise se rozhodla zaslat odůvodněná stanoviska Belgii (INFR(2023)0045), Česku (INFR(2023)0054), Dánsku (INFR(2023)0060), Rakousku (INFR(2023)0043), Polsku (INFR(2023)0089) a Švédsku (INFR(2023)0098), protože jí neoznámily své vnitrostátní právní předpisy provádějící přepracovanou směrnici o pitné vodě (směrnice (EU) 2020/2184). Členské státy měly povinnost směrnici provést ve vnitrostátním právu a zajistit soulad s jejími ustanoveními do 12. ledna 2023. Přepracované znění směrnice o pitné vodě zlepšuje ochranu lidského zdraví prostřednictvím aktualizovaných norem jakosti vody, řešením znečišťujících látek vzbuzujících obavy, jako jsou endokrinní disruptory a mikroplasty, a výsledkem je dokonce čistší voda z kohoutku pro všechny. Nová směrnice se rovněž zabývá úniky vody, jelikož v současné době se během distribuce v EU ztrácí v průměru 23 % vyčištěné vody. Směrnice obsahuje nová ustanovení, která vyžadují, aby členské státy zlepšily a zachovaly přístup k pitné vodě pro všechny. Podporuje akční plán pro nulové znečištění v rámci Zelené dohody pro Evropu. Komise zaslala těmto 20 členským státům výzvu v březnu 2023. Belgie, Česko, Dánsko, Rakousko, Polsko a Švédsko dosud neoznámily všechna opatření nezbytná k zajištění úplného provedení směrnice ve svém vnitrostátním právu. Belgie, Česko, Dánsko, Rakousko a Švédsko oznámily některá prováděcí opatření, ale je ještě třeba přijmout další právní předpisy, aby bylo provedení dokončeno. Pokud jde o Polsko, dosud nebyla oznámena žádná prováděcí opatření. Podle odpovědi na výzvu je přijetí prováděcích opatření plánováno až na duben 2024. Komise se proto rozhodla vydat Belgii, Česku, Dánsku, Rakousku, Polsku a Švédsku odůvodněná stanoviska. Tyto země mají nyní dva měsíce na to, aby reagovaly a přijaly nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věci předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Předložení věcí Soudnímu dvoru

Příroda: Komise předkládá Soudnímu dvoru věc IRSKA, jelikož nepřijalo a neoznámilo sankce ohledně invazních nepůvodních druhů
Evropská komise se dnes rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Irska (INFR(2018)2319), jelikož nepřijalo a neoznámilo sankce za porušení nařízení o invazních nepůvodních druzích (nařízení (EU) č. 1143/2014). Invazní nepůvodní druhy jsou jednou z pěti hlavních příčin úbytku biologické rozmanitosti v Evropě i na celém světě. Jedná se o rostliny a živočichy, kteří se v důsledku lidského zásahu náhodně nebo úmyslně dostanou do přírodního prostředí, kde se běžně nevyskytují. Představují velké ohrožení pro původní rostliny a živočichy v Evropě a podle odhadů způsobují evropskému hospodářství škody ve výši 12 miliard eur ročně. Řešení této problematiky představuje důležitý aspekt cíle EU zastavit úbytek biologické rozmanitosti, jak je uveden v Zelené dohodě pro Evropu a ve Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030. Nařízení mimo jiné vyžaduje, aby členské státy stanovily pravidla pro sankce za porušení ustanovení nařízení. Tato pravidla měla být Komisi oznámena do 2. ledna 2016. V lednu 2019 zaslala Komise Irsku výzvu z důvodu, jelikož nepřijalo a neoznámilo pravidla pro sankce za porušení nařízení. Ze stejných důvodů bylo v listopadu 2019 vydáno odůvodněné stanovisko. K dnešnímu dni Irsko dosud nestanovilo a neoznámilo sankce za porušení nařízení, a proto Komise předkládá věc Irska Soudnímu dvoru Evropské unie. Bližší informace naleznete v tiskové zprávě.

Voda: Komise předkládá Soudnímu dvoru věc ŠPANĚLSKA, jelikož nedodržuje směrnici o čištění městských odpadních vod
Evropská komise se dnes rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Španělska (INFR(2012)2100), jelikož plně nedodržuje povinnosti týkající se odvádění a čištění odpadních vod, které jsou stanoveny ve směrnici o čištění městských odpadních vod. Cílem směrnice je chránit zdraví lidí a životní prostředí tím, že vyžaduje, aby městské odpadní vody byly před vypuštěním odváděny a čištěny. Nečištěné odpadní vody mohou ohrozit lidské zdraví a znečišťovat jezera, řeky, půdu a pobřežní a podzemní vody. Informace shromážděné Komisí ukázaly, že ve Španělsku dochází k rozsáhlému porušování této směrnice. V případě 29 aglomerací musí Španělsko ještě zajistit, aby mohly využívat systémy odvádění odpadních vod a tam, kde je odůvodněno používání individuálních nebo jiných vhodných systémů, aby tyto systémy dosahovaly stejné úrovně ochrany životního prostředí jako systém odvádění. V případě 225 aglomerací Španělsko dosud nezajišťuje pro veškeré zatížení znečišťujícími látkami z těchto aglomerací požadovanou úroveň čištění a/nebo nesplňuje požadované výsledky u čištění odpadních vod vypouštěných do životního prostředí. To znamená, že stále existují aglomerace, jejichž infrastrukturu je potřeba vybudovat nebo vylepšit, což může vyžadovat významné úsilí spojené s výstavbou nové fyzické infrastruktury nebo modernizací stávajících čisticích zařízení. Komise zaslala Španělsku v červnu 2012 výzvu, následně v únoru 2015 odůvodněné stanovisko a v červnu 2021 dodatečné odůvodněné stanovisko. Navzdory určitému pokroku nedokázaly španělské orgány problémy zcela odstranit. Komise proto věc Španělska předkládá Soudnímu dvoru Evropské unie. Bližší informace naleznete v tiskové zprávě.

Rybolov a námořní záležitosti

Předložení věcí Soudnímu dvoru

Územní plánování námořních prostor: Komise předkládá Soudnímu dvoru věc ŘECKA, jelikož nevypracovalo a nepředalo své územní plány námořních prostor
Evropská komise se dnes rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Řecka (INFR(2021)2226), jelikož nezajistilo správné provedení směrnice (EU) 2014/89 o územním plánování námořních prostor. Směrnice stanoví společný přístup zemí EU k plánování jejich námořních prostor. Účelem tohoto procesu je organizovat lidské činnosti v mořských oblastech v zájmu dosažení různých ekologických, hospodářských a sociálních cílů. Mezi tyto cíle patří rozvoj udržitelné modré ekonomiky, udržitelné využívání mořských zdrojů a zachování zdravých mořských ekosystémů a biologické rozmanitosti. Správné provádění směrnice má zásadní význam pro zajištění řádného dosažení těchto cílů v rámci Zelené dohody pro Evropu.

Směrnice vyžaduje, aby pobřežní členské státy EU vypracovaly územní plány námořních prostor nejpozději do 31. března 2021 a předaly tyto plány Komisi a ostatním dotčeným členským státům do tří měsíců od jejich zveřejnění. Řecko však své územní plány námořních prostor dosud nevytvořilo a nepředalo Komisi. Na základě výzvy zaslané v prosinci 2021 a odůvodněného stanoviska zaslaného v dubnu 2023 proto Komise předkládá věc Řecka Soudnímu dvoru Evropské unie. Bližší informace naleznete v tiskové zprávě.

2. Migrace, vnitřní věci a bezpečnostní unie

(Další informace: Anitta Hipper – tel.: +32 22985691; Fiorella Belciu – tel.: +32 22993734; Elettra Di Massa – tel.: +32 22982161; Yuliya Matsyk – tel.: +32 22962716)

Výzvy

Sezónní pracovníci ze třetích zemí: Komise vyzývá ČESKO, FRANCII, CHORVATSKO, MAĎARSKO, MALTU, NIZOZEMSKO, RAKOUSKO a POLSKO, aby v úplnosti a správně provedly ustanovení směrnice o sezónních pracovnících
Evropská komise se dnes rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Česku (INFR(2023)2129), Francii (INFR(2023)2130), Chorvatsku (INFR(2023)2131), Maďarsku (INFR(2023)2132), Maltě (INFR(2023)2133), Nizozemsku (INFR(2023)2134), Rakousku (INFR(2023)2128) a Polsku (INFR(2023)2135) kvůli tomu, že řádně nedokončily provedení všech ustanovení směrnice o sezónních pracovnících (směrnice 2014/36/EU). Cílem směrnice je zajistit spravedlivá a transparentní pravidla pro přijímání sezónních pracovníků ze třetích zemí do EU a rovněž zaručit pracovníkům pocházejícím ze třetích zemí důstojné pracovní a životní podmínky, rovná práva a dostatečnou ochranu před vykořisťováním v celé EU. Zajištění plného dodržování směrnice o sezónních pracovnících je důležitým předpokladem pro přilákání pracovníků potřebných pro sezónní práci do EU a mohlo by přispět i ke snížení nelegální migrace. Komise sleduje způsob, jakým všechny členské státy provedly tento právní předpis ve svém vnitrostátním právu. V rámci tohoto komplexního postupu otevřela Komise první soubor případů nesplnění povinnosti v dubnu 2023 zasláním výzev Belgii, Bulharsku, Německu, Estonsku, Řecku, Itálii, Kypru, Lotyšsku, Litvě a Lucembursku. Komise se domnívá, že Česko, Francie, Chorvatsko, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Rakousko a Polsko nesprávně provedly některé povinnosti podle směrnice. Tyto členské státy mají nyní dva měsíce na to, aby podnikly nezbytná opatření k nápravě nedostatků, jež Komise zjistila. Neobdrží-li Evropská komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout zaslat jim odůvodněné stanovisko.

3. Energetika a klima

(Další informace: Tim McPhie – tel.: +32 22958602; Giulia Bedini – tel. +32 22958661)

Výzvy

Nařízení o správě: Komise vyzývá BULHARSKO, RAKOUSKO a POLSKO, aby předložily návrhy aktualizace vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu na období 2021–2030
Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Bulharsku (INFR(2023)2166), Rakousku (INFR(2023)2172) a Polsku (INFR(2023)2167), jelikož do 30. června 2023 nepředložily návrh aktualizace svého integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu na období 2021–2030 podle článku 14 nařízení (EU) 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu. Vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu jsou hlavními nástroji k zajištění toho, aby EU dosáhla svých cílů v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030, pokud jde o snižování emisí skleníkových plynů, energie z obnovitelných zdrojů a energetickou účinnost, a aby byla schopna navrhnout vhodné podpůrné politiky. Podle nařízení o správě měly všechny členské státy povinnost předložit Komisi návrh aktualizace svého vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu do 30. června 2023. Tyto tři členské státy, které dosud nepředložily své návrhy aktualizace, mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a nedostatky zjištěné Komisí odstranily. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

4. Mobilita a doprava

(Bližší informace: Adalbert Jahnz – tel.: +32 22953156, Deborah Almerge Rückert – tel.: +32 22987986)

Výzvy a dodatečné výzvy

Směrnice o najatých vozidlech: Komise vyzývá NIZOZEMSKO, aby provedlo pravidla EU týkající se najatých vozidel
Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Nizozemsku (INFR(2023)2163) s požadavkem, aby ve svých vnitrostátních právních předpisech provedlo směrnici (EU) 2022/738 o užívání vozidel najatých bez řidiče pro silniční přepravu zboží. Členské státy měly tuto směrnici provést do 6. srpna 2023. Komise se domnívá, že Nizozemsko neuvedlo v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí a dostatečně jasným a přesným způsobem neuvedlo přijatá opatření, kterými podle jeho názoru provedlo jednotlivé povinnosti uložené směrnicí. Směrnice stanoví minimální úroveň otevření trhu pro užívání vozidel najatých bez řidiče pro silniční přepravu zboží. Užívání najatých vozidel může snížit náklady podniků přepravujících zboží pro vlastní nebo cizí potřebu a zvýšit jejich provozní flexibilitu. Nizozemsko má nyní dva měsíce na to, aby zareagovalo a nedostatky, které Komise zjistila, odstranilo. Neobdrží-li Evropská komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout zaslat odůvodněné stanovisko.

Jednotný evropský železniční prostor: Komise vyzývá NĚMECKO, aby správně provedlo pravidla EU
Evropská komise se rozhodla zaslat dodatečnou výzvu Německu (INFR(2019/2159) kvůli nesprávnému provedení pravidel EU týkajících se jednotného evropského železničního prostoru. Jednotný evropský železniční prostor je celounijní systém železničních sítí, který umožňuje rozšíření odvětví železniční dopravy na základě konkurence, technické harmonizace a společného rozvoje přeshraničních spojení. Částečně se realizuje prostřednictvím směrnice 2012/34/EU, která se týká zejména otázek hospodářské soutěže, regulačního dohledu a spravedlivého a nediskriminačního přístupu k železniční infrastruktuře a službám souvisejícím s železniční dopravou. Německo neprovedlo některá ustanovení směrnice správně, a proto Komise zaslala Německu dne 10. října 2019 první výzvu. Německo sice vyřešilo některé nedostatky uvedené v původní výzvě, ale posouzení právních předpisů nově oznámených Německem ze strany Komise vyvolalo další obavy. Německo má nyní dva měsíce na to, aby na argumenty Komise reagovalo. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.