AXA zahajuje boj proti stereotypům spojených s vyšším věkem

Francouzský pojišťovací gigant AXA se zavázal zvýšit respekt k zaměstnancům starším 50 let. To je stanoveno v deseti vyhlášených závazcích. Generální ředitel Thomas Buberl je přesvědčen, že jde o dobrý krok proti diskriminaci na základě věku. Ve skutečnosti je řada bodů formulována ovšem velmi vágně.

„Jsem přesvědčen, že naši zaměstnanci by měli mít bez ohledu na věk stejné možnosti rozvoje po celou dobu své pracovní dráhy,“ vysvětluje strategii generální ředitel AXA Buberl. „Z tohoto důvodu jsme přistoupili k této iniciativě, která je v souladu s naší personální strategií, jejímž cílem je stále větší inkluze a diverzita.“

Odhaduje se, že v roce 2035 bude 50 % evropské populace starší 45 let a 70 % volných pracovních míst dnes ještě neexistuje, vypočítává pojišťovna. Protože se kariéry lidí prodlužují, AXA více investuje do vzdělávání a politiky rozvoje zaměstnaneckých schopností svých lidských zdrojů. Cílem je vytvořit příznivé prostředí, ve kterém se každý cítí v práci respektován a podporován a může plně využívat svůj potenciál, uvádí společnost se sídlem v Paříži.

Správné atributy takového prostředí mají být měřeny pomocí charty s deseti hlavními principy, kterou pojišťovna podepsala s Evropskou radou zaměstnanců (European Works Council). Ty vycházejí z charty Club Landoy, kterou francouzská součást koncernu AXA přijala loni v červnu, a od 1. ledna 2024 budou platit stejné závazky na úrovni skupiny.

Charta bude postupně uváděna do praxe v letech 2024 až 2026. Každá entita skupiny AXA bude odpovědná za operativní zavedení zásad s ohledem na místní postupy, zákony a předpisy a zejména s ohledem na ochranu osobních údajů, zaznívá z koncernu. Generální ředitel Thomas Buberl k tomu požaduje, aby zaměstnanci společnosti AXA měli po celou dobu své pracovní dráhy u firmy stejné možnosti rozvoje bez ohledu na svůj věk. Tato iniciativa je v souladu se strategií lidských zdrojů a je zaměřena na integraci a rozmanitost.

Sporné vymezení a obsah

Přístup je dobře míněný, ale obsah charty je pravděpodobně příliš vágní. Obsahuje hlavní zásady, jako je „přátelské a uctivé chování ke všem našim zaměstnancům po celou dobu jejich profesního života bez ohledu na jejich věk“ nebo „ocenění zkušených zaměstnanců, zdůrazňování inspirativních příkladů kariérních cest a vzorů pro změnu vnímání namísto věkové diskriminace“. Pojišťovna také zdůrazňuje „zaměstnávání lidí ve všech fázích jejich produktivního života a poskytování příležitostí pracovat v inkluzivním prostředí po celou dobu jejich profesní dráhy až do odchodu do důchodu“. Co to konkrétně znamená, zůstává nejasné.

Živá klišé v Německu

Skutečnost, že negativní stereotypy a pochybná klišé o roli starších lidí jsou rozšířené i v Německu, ukázala například studie „Ageismus: představy o věku a věková diskriminace v Německu“, kterou v roce 2022 zadala Spolková antidiskriminační agentura. Přibližně třetina respondentů souhlasila s tvrzením, že starší lidé by měli „uvolnit místo“ mladší generaci tím, že se vzdají důležitých profesních a společenských rolí (32 %). Podle 53 % respondentů starší lidé nepřispívají rozhodujícím způsobem ke společenskému pokroku.

„Výsledky našeho průzkumu ukazují, že klišé a stereotypy o starších lidech jsou hluboce zakořeněné. A že existuje velký potenciál napětí mezi generacemi, pokud jde o „velká témata“, jako jsou politická účast a ochrana klimatu,“ uvedla Ferda Ataman, expertka na diverzitu a nezávislá spolková zmocněnkyně pro boj proti diskriminaci. „Zobecňující nebo paušální výroky typu 'starší lidé nejsou dostatečně produktivní', 'nejsou přizpůsobiví' nebo 'nejsou dostatečně zdatní' označují odborníci jako „ageismus“, což je termín, který v Německu téměř nikdo nezná. Ageismus často vede k diskriminaci v každodenním i profesním životě. Zejména s ohledem na demografické změny ve vývoji je důležité, abychom o této problematice zvyšovali povědomí a šířili osvětu“.