Reakce AK ČR na výroky ministra financí Zbyňka Stanjury

Agrární komora České republiky považuje za nezbytné reagovat na výroky ministra financí Zbyňka Stanjury o snižování dotačních podpor směřujících do českého zemědělství, které zazněly 12. dubna 2023 na zpravodajském webu Seznam Zprávy zde a v dalších médiích. Agrární komora ČR pokládá vyjádření ministra financí za prvoplánové a nereálné. Pokud by mělo dojít ke snižování dotačních podpor, musí se uskutečnit v celé Evropě a musí být součástí dlouhodobé koncepce.

“Pokud chce ministr financí Zbyněk Stanjura zlikvidovat české zemědělství, je na dobré cestě. Navíc přidělené dotační podpory pocházejí z větší části ze zdrojů Evropské unie a jejich výše vychází ze zpravidla sedmiletých plánů Společné zemědělské politiky EU včetně míry národního kofinancování, tedy takový krok není možný.

Snížení takzvaných národních dotací, se kterým mimochodem návrh rozpočtu na rok 2023 již počítal, jen prohloubí konkurenční nevýhodu českých zemědělců a do problémů dostane sektory, které jsou už nyní v hlubokém propadu. Národní dotace totiž alespoň částečně vyrovnávají rozdíly mezi členskými státy EU a umožňují investovat veřejné prostředky do lepších standardů welfare, kvality nebo například biosecurity, tedy zabezpečení chovů před potenciálně nebezpečnou nákazou, jakou je ptačí chřipka nebo africký mor prasat.

Po vstupu do Evropské unie se ekonomiky jednotlivých členských zemí nacházely v různé kondici a rozdíly přetrvávají dodnes. Původním smyslem dotací mělo být narovnání podmínek v zemědělství, nicméně v současné době dotační podpory přispívají spíše k dalšímu prohlubování těchto rozdílů. Česká republika má například jednu z nejnižších přímých plateb na hektar v porovnání s jinými zeměmi Evropské unie. Zároveň je třeba říct, že zemědělské dotační podpory u nás podléhají zdanění, v čemž jsme v rámci EU opět rarita.

Co se týče cen zemědělských komodit, ty loni v Česku rostly z poměrně nízkého základu, přičemž v letošním roce zase zaznamenáváme jejich pokles přes vyšší již investované nebo trvající náklady, jako byly vyšší ceny pohonných hmot či minerálních hnojiv a jako stále jsou náklady na energie. Zemědělství je navíc dlouhodobým podnikáním s dlouhými produkčními cykly, porovnávat meziročně cenu na trhu je nevypovídající. Ta totiž mnohdy nemusí odpovídat ceně realizační. Příkladem mohou být vysoké ceny obilovin loni na jaře, tedy v době, kdy zemědělci svoji produkci dávno realizovali. Stejně tak není možné souhrnný zemědělský účet prohlašovat za zisk zemědělců, sleduje totiž pouze hodnotu produkce v daném čase, nikoliv finální realizaci, a tudíž ani hospodářský výsledek zemědělských subjektů.

Z toho je jasné, že takto prvoplánové snížení dotačních podpor do českého zemědělství, jak o něm mluví ministr financí, rozhodně nenarovná podmínky na českém trhu mezi jednotlivými články dodavatelsko-odběratelské vertikály a pouze poškodí tuzemské chovatele a pěstitele. Pokud by mělo dojít ke snižování dotačních podpor, musí se uskutečnit v celé Evropě a musí být součástí dlouhodobé koncepce,” říká prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.

Úřad AK ČR