První společná konference Alpské a Karpatské úmluvy na téma velkých šelem

V průběhu 6. až 8. března 2024 se konala ve Slovinsku mezinárodní konference zaměřená na management velkých šelem. Téměř 90 zástupců ministerstev, mezinárodních organizací, odborných agentur, univerzit a dalších stakeholderů nejen z 15 zemí Alpské a Karpatské úmluvy si vyměnilo zkušenosti a příklady dobré praxe. Konference se tak stala jedinečnou příležitostí pro navázání úzké spolupráce napříč regiony Alp a Karpat. Akci pořádala Slovinská lesní služba v rámci projektu LECA: Podpora soužití a ochrany karpatských velkých šelem https://www.mzp.cz/cz/projekt_leca, financovaného z programu Interreg Central Europe. Na přípravě konference se podílely také sekretariáty obou úmluv, Mendelova univerzita v Brně a Ministerstvo životního prostředí, které je partnerem projektu LECA a zároveň předsedá pracovní skupině Karpatské úmluvy pro biodiverzitu.

Ochrana a management volně žijících živočichů vyskytujících se v přeshraničních oblastech vyžaduje mezinárodní spolupráci. To se týká i velkých šelem, jako je medvěd, rys a vlk, jejichž návrat do volné přírody probíhá téměř v celé Evropě. Spolupráce jednotlivých zemí tak nabývá na významu, protože jedině tak je možné nastavit účinná preventivní opatření a předcházet konfliktním situacím – a pokud k nim dojde, efektivně je řešit.

Ochrana vlka, medvěda a rysa podléhá v rámci Evropské unie stejnému právnímu základu. Konkrétní postupy se ale v jednotlivých zemích liší, stejně tak se různí i stavy populací velkých šelem, metody jejich monitorování, míra interakce s člověkem a související konflikty.

„Jedním z cílů projektu LECA je vypracovat společné pokyny pro monitoring, prevenci konfliktů a pytláctví medvěda hnědého, vlka obecného a rysa ostrovida v Karpatech. Konference proto nabídla celkový obraz o stavu populací velkých šelem v Alpách a Karpatech a užitečné podněty při přípravu těchto pokynů,“ vysvětluje Martin Duľa, koordinátor projektu LECA z Mendelovy univerzity v Brně.

Většina smluvních stran Alpské i Karpatské úmluvy má zpracovány programy péče (management plans) pro velké šelmy na národní či regionální úrovni. „V porovnání s ostatními státy má ČR dobře nastavené mechanismy finanční podpory preventivních opatření nebo kompenzace vzniklých škod na hospodářských zvířatech. Dalším kompenzačním nástrojem je náhrada újmy za ztížené hospodaření v oblastech opakovaného výskytu vlka,“ komentuje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Zahraniční zkušenosti Česká republika přenáší například do aktuálně realizovaného Pohotovostního plánu pro řešení situací při výskytu jedinců vlka s problematickým chováním, kde využíváme obdobná kritéria posouzení chování problematických jedinců jako Německo pro vlky nebo Itálie pro medvědy. Unikátní je společný přístup alpských států ke sběru a prezentaci dat o výskytu velkých šelem, který je velkou inspirací pro Karpaty. Dalším pozitivním příkladem ze zahraničí je přímé zapojení slovinské myslivecké veřejnosti do monitoringu a ochrany rysů.

Spolupráce a sdílení zkušeností mezi alpským a karpatským regionem přispěje k lepšímu porozumění a lepší ochraně a managementu velkých šelem i souvisejících společenských výzev na celoevropské úrovni.

Foto: Karel Brož / Hnutí DUHA Šelmy

Veronika Krejčí &Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 835 nebo 267 122 534
e-mail: tiskove@mzp.cz