Ministerstvo financí zlepšilo výhled ekonomiky, čeká vyšší růst HDP a nižší inflaci

Ministerstvo financí zlepšilo odhad vývoje ekonomiky v letošním roce. Hrubý domácí produkt (HDP) podle něj vzroste o 1,4 procenta a průměrná inflace dosáhne 2,7 procenta. Uvádí to nová makroekonomická predikce, kterou dnes představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). V lednové predikci ministerstvo očekávalo hospodářský růst 1,2 procenta a inflaci 3,1 procenta.

Česká ekonomika by letos podle Stanjury měla překonat úroveň před pandemií covidu-19. Hospodářský růst bude vyšší než v eurozóně, kde by měl podle predikce ministerstva činit 0,5 procenta. Česko se tak začne poprvé od roku 2020 znovu hospodářsky přibližovat k eurozóně.

Růst HDP podle prognózy potáhnou především spotřeba domácností a investice soukromého sektoru, zatímco v loňském roce to byl především zahraniční obchod. Podle ředitele sekce hospodářské strategie a politiky ministerstva financí Davida Prušvice by tak měl být český ekonomický vývoj méně ohrožen vnějšími riziky, jako jsou konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě a nejistota spojená s americkými prezidentskými volbami. Prušvic také upozornil, že k růstu HDP by mělo na rozdíl od minulosti více přispívat i zvýšení produktivity práce.

Nezaměstnanost zůstane na nízkých úrovních, podle metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzroste na 2,8 procenta z loňských 2,6 procenta. Pokračující napětí na trhu práce podle Stanjury znamená větší tlak na firmy k automatizaci a robotizaci výroby a zároveň to umožňuje vyšší mzdový růst. Prušvic doplnil, že firmy si vzhledem k nadprůměrné ziskovosti z předchozích dvou let mohou dovolit mzdy zvyšovat, aniž by se vytvářely inflační tlaky. Reálné mzdy podle prognózy ministerstva financí vzrostou o 3,6 procenta, což podpoří spotřebu domácností.

V roce 2025 by měl podle prognózy hospodářský růst zrychlit na 2,6 procenta. Průměrná inflace by měla dál zpomalit na 2,4 procenta. Nezaměstnanost by se výrazně měnit neměla, prognóza ministerstva počítá s hodnotou 2,7 procenta.

MF: Deficit veřejných financí letos klesne ze 3,3 pct. na 2,3 pct. HDP

Deficit českých veřejných financí by se měl letos snížit na 2,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 3,3 procenta HDP. Země tak poprvé od roku 2019 splní takzvané maastrichtské kritérium deficitu, které je podmínkou pro zavedení společné evropské měny. Celkové zadlužení veřejného sektoru by však mělo vzrůst na 45,5 procenta HDP z loňských 44 procent HDP. Vyplývá to z makroekonomické prognózy, kterou dnes představilo ministerstvo financí.

Zadlužení veřejného sektoru dosáhne letos dosud nejvyšší úrovně. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ale upozornil, že míra zadlužení od roku 2022 roste pomalejším tempem než v předchozích čtyřech letech. V roce 2019 bylo zadlužení Česka 30 procent HDP, v roce 2022 dosáhlo 42 procent HDP. V příštím roce by zadlužení mělo dál vzrůst na 46,4 procenta HDP.

V dalších letech předpokládá ministerstvo financí postupné snižování deficitu veřejných financí. V roce 2025 by měl klesnout na 2,1 procenta HDP, o rok později na 1,6 procenta HDP a v roce 2027 by měl činit 1,2 procenta HDP.

Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.

Celkové zadlužení by mělo svůj růst zpomalovat. V roce 2026 ministerstvo předpokládá hodnotu 47,1 procenta, o rok později 47 procent. Nižší tempo zadlužování by mělo být dáno nejen nižšími deficity, ale také rychlejším růstem HDP v příštích letech.

Zákon o rozpočtové odpovědnosti stanovuje dluhovou brzdu při zadlužení ve výši 55 procent HDP. V případě překonání dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.