Dubnová predikce MF: Česká ekonomika se vrací k růstu

10. dubna 2024

Dubnová predikce MF: Česká ekonomika se vrací k růstu

(www.mfcr.cz) Česká ekonomika letos podle nové predikce Ministerstva financí vzroste o 1,4 % a v příštím roce její růst zrychlí na 2,6 %. Inflace se po většinu roku 2024 bude držet pod 3 %, v roce 2025 klesne pod 2,5 %. Díky přetrvávající silné poptávce po práci a poklesu inflace dojde letos k obnovení růstu reálných mezd, a to o 3,6 %.

„Predikce přináší více pozitivních zpráv – reálné mzdy díky poklesu inflace letos po dvou letech opět porostou, což se projeví ve zvýšené spotřebě domácností a návratu ekonomiky k růstu, a to dokonce mírně vyššímu, než jsme čekali v lednu. V absolutním vyjádření už by HDP měl být vyšší, než byl před covidem, takže se dá říci, že tuto krizi máme za sebou. Pro mě jako ministra financí je podstatné, že ozdravný balíček, který začal platit od letošního roku, ekonomiku ani domácí spotřebu nějak výrazněji nebrzdí a přitom obrací kurz směrem k nižším rozpočtovým deficitům, které budou splňovat Maastrichtská kritéria,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.

Výkon ekonomiky by se po mírném poklesu v loňském roce měl v roce 2024 zvýšit o 1,4 %. Soukromá spotřeba by po dvou letech poklesu měla opět růst, zatímco spotřeba sektoru vládních institucí by měla v souvislosti s konsolidací veřejných financí zvolnit. Investiční aktivita bude tažena výdaji soukromého sektoru, vládní investice by pak v letošním roce měly v návaznosti na přechod mezi finančními perspektivami u strukturálních a investičních fondů EU klesnout. Změna stavu zásob bude hospodářský růst dále tlumit, i když ne tak silně jako v minulém roce. Příspěvek salda zahraničního obchodu by měl být mírně kladný. V roce 2025 by HDP díky silnější dynamice všech složek domácí poptávky i příznivějšímu hospodářskému vývoji v zahraničí měl vzrůst o 2,6 %.

Meziroční inflace, která se na počátku letošního roku po třech letech dostala do blízkosti 2 % inflačního cíle České národní banky, by se s výjimkou posledního čtvrtletí měla po celý rok pohybovat pod horní hranicí tolerančního pásma. Dřívější silné proinflační zahraniční nabídkové faktory výrazně oslabily a domácí poptávkové tlaky budou v průběhu roku dále tlumeny zvýšenými měnověpolitickými sazbami, k čemuž navíc přispívá restriktivní působení fiskálního ozdravného balíčku. Průměrná míra inflace by tak letos měla klesnout na 2,7 % a v roce 2025 dále na 2,4 %.

Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. V důsledku toho by navzdory slabé hospodářské dynamice neměla míra nezaměstnanosti v roce 2024 příliš vzrůst. Z 2,6 % v roce 2023 by se letos mohla zvýšit na 2,8 %, v roce 2025 by pak díky růstu ekonomiky mohla nepatrně klesnout. Přetrvávající napětí na trhu práce nedovolí výraznější zpomalení růstu nominálních mezd. Výdělky po dvou letech poklesu porostou i v reálném vyjádření.

Veřejné finance hospodařily v roce 2023 se schodkem 3,3 % HDP, který reflektoval mimořádné příjmy a výdaje související s energetickou krizí, rostoucími cenami tažené mandatorní výdaje v sociální oblasti i pokračující pomoc ukrajinským uprchlíkům. Strukturální schodek však z důvodu mimořádnosti některých titulů meziročně poklesl. Dluh se na konci loňského roku mírně snížil na 44,0 % HDP. Ozdravný balíček vlády, minimum jednorázových či přechodných opatření a ekonomické oživení by i přes navýšené výdaje na obranu či důchody měly v letošním roce snížit deficit o 1 p. b. na 2,3 % HDP. Dluhová kvóta by při nižší dynamice nominálního HDP měla dosáhnout 45,5 % HDP.

Rizika predikce v úhrnu považujeme za vychýlená směrem dolů. Hospodářskou aktivitu v některých odvětvích ekonomiky může utlumit obnovení problémů v dodavatelských řetězcích, např. v souvislosti se situací na Středním východě. Kromě negativního dopadu na ekonomický výkon by problémy na straně nabídky vytvářely dodatečné inflační tlaky. Ty by mohly být vyvolány také nárůstem cen energetických komodit v případě eskalace geopolitického napětí. Pro českou ekonomiku je rizikem rovněž vývoj inflačních očekávání. Ekonomický růst naopak podporuje zapojení uprchlíků z Ukrajiny na trh práce, plné využití jejich lidského kapitálu by mohlo posílit produktivitu práce.

Celou zprávu čtěte na MF ČR.