Akt o interoperabilní Evropě vstupuje v platnost
Akt o Interoperabilní Evropě, který dnes vstupuje v platnost, usnadní přeshraniční výměnu údajů a urychlí digitální transformaci veřejného sektoru. Akt má zásadní význam pro dosažení cílů digitální dekády EU, jako je zpřístupnění 100 % klíčových veřejných služeb online do roku 2030. Interoperabilita je základním rysem fungujícího jednotného digitálního trhu a přispívá k účinnějšímu provádění digitálních prvků veřejných politik, od spravedlnosti přes zdraví až po dopravu.
Občané, podniky a orgány veřejné správy budou mít z nového nařízení největší prospěch při využívání propojených digitálních veřejných služeb, které vyžadují přeshraniční výměnu údajů. Příklady těchto služeb zahrnují vzájemné uznávání akademických diplomů nebo odborných kvalifikací, výměnu údajů o vozidlech z hlediska bezpečnosti silničního provozu, přístup k údajům o sociálním zabezpečení a zdravotním stavu, výměnu informací týkajících se daní, cel, akreditace veřejných nabídkových řízení, digitální řidičské průkazy, obchodní rejstříky. Podle posouzení dopadů se očekává, že zákon ušetří ročně až 5 miliard EUR.
Akt bude prováděn prostřednictvím souboru klíčových opatření:
- Vytvoření rámce pro víceúrovňovou spolupráci, který by sdružoval nejstarší odborníky členských států v oblasti digitální správy, jakož i širokou komunitu občanské společnosti, odborníky, akademické pracovníky a místní aktéry, s cílem definovat společnou agendu interoperability a vyvíjející se ekosystém společných řešení interoperability. Tento rámec bude řízen Sborem pro Interoperabilní Evropu a podporován Sdružením pro Interoperabilní Evropu.
- Zavedení povinných posouzení interoperability s cílem vybudovat veřejné služby „interoperabilní již od návrhu“. To pomůže subjektům veřejného sektoru prozkoumat a případně řešit aspekty přeshraniční interoperability již ve fázi návrhu nových služeb nebo nástrojů. Komise poskytne nezbytné pokyny a podporu.
- Portál Interoperabilní Evropa – jednotné kontaktní místo na podporu sdílení a opětovného využívání vysoce kvalitních a spolehlivých řešení interoperability mezi orgány veřejné správy.
- Posílené mechanismy na podporu inovací a politiky, včetně odborné přípravy, regulačních pískovišť pro experimentování s politikami, GovTech a projektů na podporu provádění politik za účelem vývoje, testování a rozšiřování řešení.
Nařízení se vztahuje na subjekty veřejného sektoru, včetně orgánů a institucí EU. Provádění aktu o interoperabilní Evropě bude financováno prostřednictvím programu Digitální Evropa (DIGITAL).
Další kroky
Podle harmonogramu stanoveného v nařízení se většina ustanovení použije do tří měsíců ode dne vstupu v platnost.
Výjimečně:
- Evropské orgány, instituce a jiné subjekty a subjekty veřejného sektoru budou od ledna 2025 provádět posouzení interoperability;
- Členské státy určí příslušné vnitrostátní orgány devět měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost, a to do ledna 2025.
Pozadí
Interoperabilita veřejného sektoru je schopnost správních orgánů spolupracovat a zajišťovat fungování veřejných služeb napříč hranicemi, odvětvími a organizačními hranicemi. Hraje klíčovou úlohu při navrhování bezpečných toků údajů a zamezení zdvojování úsilí v oblasti veřejných služeb. V různých krizích v posledních letech umožnila interoperabilita veřejného sektoru lepší koordinaci mezi členskými státy, mobilizaci zdrojů tam, kde byly nejvíce zapotřebí, a rychlé formulování společných řešení.
Komise podporuje interoperabilitu mezi orgány veřejné správy od 90. let 20. století prostřednictvím Evropského rámce interoperability (EIF), řady akčních plánů a programů financování, jako jsou IDA, IDABC, ISA, ISA2 a nyní DIGITAL. S cílem pomoci členským státům a evropským orgánům, institucím a jiným subjektům při provádění politiky interoperability veřejného sektoru vypracovala Komise komplexní soubor nástrojů a školení, jako je soubor nástrojů EIF, podpůrné centrum SEMIC, platforma JoinUp a Akademie Interoperabilní Evropy. Kromě toho Komise rovněž vytvořila iniciativu GovTech Incubator, v níž se vlády spojují, aby přijaly nejlepší řešení vyvinutá začínajícími podniky a dalšími vládami v celé EU.
Několik hodnocení politiky interoperability veřejného sektoru poukázalo na nedostatky a vyzvalo k přijetí opatření. Členské státy rovněž stále více zdůrazňovaly potřebu posílit evropskou spolupráci v oblasti interoperability, mimo jiné prostřednictvím ministerských prohlášení podepsaných v roce 2017 v Tallinnu a v roce 2020 v Berlíně. Stejně tak občané EU účastnící se Konference o budoucnosti Evropy vyjádřili požadavek na posílení přeshraniční interoperability. Akt o Interoperabilní Evropě přímo reaguje na tyto výzvy k přijetí opatření.
Pro více informací
Akt o interoperabilní Evropě
Otázky a odpovědi: Akt o interoperabilní Evropě
Zpráva o posouzení dopadů
Evropský rámec interoperability pro inteligentní obce a společenství (EIF4SCC)
Hodnocení EIF
Quote
Zařazeno | čt 11.04.2024 12:04:00 |
---|---|
Zdroj | Evropská komise |
Originál | ec.europa.eu/commission/presscorner/api/documents?reference=IP/24/1970&language=cs |
guid | /IP/24/1970/ |