PRO INFORMACI – Vymezení prodejních míst v "tržním řádu" je vždy jeho obligatorní náležitostí

Ředitel Krajského úřadu Jihomoravského kraje (dále jen „podatel“) podal k Ústavnímu soudu návrh na zrušení nařízení obce Velké Hostěrádky č. 1/2013, kterým se vydává tržní řád, ze dne 30. 5. 2013. Důvodem byla mimo jiné skutečnost, že podle podatele vymezení místa pro nabídku a prodej zboží a pro nabídku a poskytování služeb je obligatorní náležitostí tržního řádu podle § 18 odst. 1 živnostenského zákona. Místo pro prodej zboží a nabídku služeb musí být tedy v tržním řádu vždy upraveno, výslovně a jednoznačně vymezeno, například přesným popisem (s uvedením parcelního čísla) či grafickým vyznačením v katastrální mapě. Napadené nařízení ve svém čl. 2 odst. 1 prodejní místo však nevymezovalo či jej vymezovalo neurčitě; vymezení tržního místa slovy – „veřejné prostranství v bezprostřední blízkosti obecního úřadu“ považoval podatel za příliš obecné. Podle jeho názoru adresátům tržního řádu podle podatele musí být zřejmé, na jaké části veřejného prostranství se prodejní místo nachází. Ústavní soud mu dal zapravdu, když ve svém nálezu ze dne 21. 2. 2024, sp. zn. Pl. ÚS 49/23, uvedl následující:

„I. Vymezení prodejních míst ve smyslu § 18 odst. 1 živnostenského zákona je obligatorní náležitostí tržního řádu, kterou musí vždy obsahovat, aby byl v souladu s příslušným zákonným zmocněním. Prodejní místa je třeba identifikovat přesným a nezaměnitelným popisem přímo v tržním řádu.

II. Zákaz některých forem prodeje zboží nebo poskytování služeb podle § 18 odst. 4 živnostenského zákona není obligatorní ani fakultativní částí tržního řádu; obec jej může stanovit zvláštním nařízením mimo tržní řád či jej upravit spolu s ním – v každém případě obstojí samostatně.

III. Při stanovení rozsahu zákazu tzv. podomního a pochůzkového prodeje není přípustné mít odlišný právní režim pro druhově obdobné či shodné akce pouze na základě osoby pořadatele akce, aniž by pro takové odlišné zacházení existoval legitimní důvod.“