Řetěz fatálních chyb a selhání na jedné straně, obětavost a hrdinství na straně druhé. V noci na 26. dubna 1986 vybuchl čtvrtý blok jaderné elektrárny v Černobylu.

Řetěz fatálních chyb a selhání na jedné straně, obětavost a hrdinství na straně druhé.

V noci na 26. dubna 1986 vybuchl čtvrtý blok jaderné elektrárny v Černobylu. Příběh je to známý: při testování reaktoru odstavili pracovníci zabezpečovací systémy. Test na žádost dispečerů z jiné instituce odložili, a mezitím se v černobylské elektrárně vystřídaly směny: odešla ta, která byla s testem obeznámena, a nastoupily postupně dvě jiné. I tak inženýři své nadřízené varovali hned ve chvíli, kdy během testování zaznamenali vážné problémy. Kvůli příkazům krátkozrakých manažerů se však rozhodující momenty propásly. Za normálních okolností by běsnící reaktor odstavily bezpečnostní havarijní systémy. Jenže ty byly vypnuté.

K výbuchu, který vyhodil do povětří tisícitunový betonový poklop reaktoru, došlo hodinu a půl po půlnoci. Okamžitě a do tří měsíců po výbuchu zemřelo v přímém důsledku havárie kolem tří desítek lidí. Obří dávka radiace bezprostředně zasáhla desítky obětavých pracovníků elektrárny i hasičů snažících se likvidovat požár. Přesný počet pozdějších obětí tragédie není znám – lidé, u nichž nemoci propukly dlouhé roky po havárii, děti narozené se závažnými tělesnými deformacemi ozářeným matkám –, ale půjde do milionů.

Jak sovětští propagandisté, tak jejich lokajové v satelitních státech měli jediný zájem: místo snahy okamžitě o závažnosti situace informovat domácí i mezinárodní úřady a veřejnost zkoušeli katastrofu ututlat. A co víc, z realistického informování o ní udělat buržoazní propagandu namířenou proti SSSR. Tak kupříkladu československé Rudé právo 5. května 1986 psalo: „Nedávná havárie jednoho z reaktorů jaderné elektrárny v Černobylu se stala v západních zemích podkladem ke lživé kampani různých stoupenců antisovětismu a antikomunismu, ale zasáhla i oblast sportu.“ A tak se v Československu konaly prvomájové průvody a naši reprezentanti vyjeli na Závod míru – startovali z Kyjeva vzdáleného od místa jaderné katastrofy asi 100 kilometrů. Podle pamětníků bylo sportovcům divné, že českoslovenští studenti Kyjev opouštějí, inspirováni adekvátněji informovanými a varovanými spolužáky ze západoevropských zemí.

A ruská propaganda neváhá – s ulhaným cynismem sobě vlastním – použít Černobyl ani dnes, kdy spojuje černobylskou katastrofu s útoky na záporožskou jadernou elektrárnu, jejíž bezpečnost prý před ukrajinskými útoky střeží bdělá ruská okupační armáda.