Přehled jednání Ústavního soudu pro 19. kalendářní týden roku 2024

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 07.05.2024 08:30 do: 07.05.2024 09:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 682/24
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Jaromír Jirsa
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 61 To 139/2024 ze dne 22. února 2024
Stručná charakteristika: Řízení o vazbě
Označení navrhovatelů: V. V.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatel je stíhán pro zločin vydírání, přečin vyhrožování s cílem působit na úřední osobu, pro zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí, pro přečin nebezpečného vyhrožování a přečin týrání zvířat. Usnesením ze dne 1. 11. 2023 byl vzat do vazby podle § 67 písm. b) a c) trestního řádu, dne 4. ledna 2024 podal žádost o propuštění. Státní zástupkyně žádosti nevyhověla a věc postoupila soudu prvního stupně, který rozhodl o opadnutí vazebního důvodu podle § 67 písm. b) trestního řádu, přijal písemný slib stěžovatele, vyslovil nad ním dohled probačního úředníka, uložil stěžovateli předběžné opatření spočívající v zákazu styku s danými osobami a při trvajících důvodech vazby podle § 67 písm. c) trestního řádu propustil stěžovatele z vazby za jejího současného nahrazení výše uvedenými tituly.

Ke stížnosti státní zástupkyně zrušil městský soud usnesení obvodního soudu, který stěžovatele propustil z vazby, a žádost o propuštění z vazby zamítl. Stěžovateli nebylo umožněno se ke stížnosti vyjádřit, v čemž spatřuje porušení svých základních práv, a navrhuje usnesení městského soudu zrušit.

Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
od: 07.05.2024 09:00 do: 07.05.2024 09:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: Plénum
Spisová značka: Pl. ÚS 52/23
Jednací místnost: sněmovna
Soudce zpravodaj: JUDr. Jaromír Jirsa
Návrh na přezkoumávané akty: Návrh na zrušení § 29 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 21 a § 23 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, vyslovení neústavnosti § 62 odst. 1 a § 72 odst. 3 a 5 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2023
Stručná charakteristika: Podmínky pro změnu pohlaví
Označení navrhovatelů: N. G.
Typ řízení: Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu

Navrhovatelem je trans osoba (trans muž). Po narození byl úředně evidován jako žena s ženským jménem a formátem rodného čísla. Nyní prochází procesem změny pohlaví, avšak nehodlá podstoupit vyžadovaný chirurgický zákrok, který spočívá ve sterilizaci a operativní přeměně pohlavních orgánů. V roce 2019 požádal správní orgány o: 1) zápis změny neutrálního jména na jméno mužské, 2) zápis změny ženského formátu rodného čísla na formát mužský, 3) zápis změny úředního označení pohlaví z ženského („F“) na mužské („M“). Správní orgány řízení o žádostech navrhovatele zastavily, jelikož nepředložil potvrzení o ukončení léčby pro změnu pohlaví a neodstranil podstatné vady žádostí. Odvolací správní orgán odvolání navrhovatele zamítl. Navrhovatel proto podal žalobu u městského soudu, který nejprve řízení přerušil do doby rozhodnutí Ústavního soudu v kauze vedené pod sp. zn. II. ÚS 2460/19. V tomto řízení plénum Ústavního soudu nálezem sp. zn. Pl. ÚS 2/20 zamítlo návrh navrhovatelky na zrušení § 29 odst. 1 občanského zákoníku, § 21 odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách a § 13 odst. 3 zákona o evidenci obyvatel. Městský soud posléze také žalobu navrhovatele zamítl. Nejvyšší správní soud následně kasační stížnost navrhovatele zamítl jako nedůvodnou.

Navrhovatel si přeje, aby úředně evidované informace o něm reflektovaly, jak se cítí, aniž by musel podstoupit vyžadovaný chirurgický zákrok. Stát jej dosud jako člověka jiného pohlaví nerespektuje. V ústavní stížnosti proto navrhl, aby Ústavní soud zrušil zákonná ustanovení, která změnu pohlaví provedením chirurgického zákroku spočívajícím ve znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů podmiňují, jakož i další, upravující podmínky pro změnu jména v návaznosti na pohlaví člověka. Namítá, že zákonná ustanovení jsou v rozporu s jeho lidskou důstojností, právem na rovnost, ochranu zdraví, respektování soukromého života i na rodičovství. První senát Ústavního soudu proto postoupil věc plénu k rozhodnutí o možném zrušení dotčené právní úpravy.

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 07.05.2024 14:30 do: 07.05.2024 15:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 545/24
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Pavel Šámal Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. listopadu 2023 č. j. 24 Co 1242/2023-93 a usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. června 2023 č. j. 41 Nc 5739/2009-75
Stručná charakteristika: právo na soudní ochranu, právo na ochranu vlastnictví
Označení navrhovatelů: K. L., zastoupena Mgr. Evou Veselou, advokátkou
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti

Okresní soud zamítl návrh stěžovatelky jako povinné na zastavení exekuce vedené podle exekučního titulu, kterým stěžovatelce byla uložena povinnost zaplatit oprávněné obchodní společnosti částku 1 006 Kč s příslušenstvím a náklady řízení ve výši 8 454 Kč. Proti usnesení okresního soudu podala stěžovatelka odvolání. Krajský soud napadeným usnesením potvrdil usnesení okresního soudu. Přisvědčil okresnímu soudu, že exekuční řízení slouží primárně k tomu, aby byl vykonán exekuční titul, a nemůže suplovat řízení, kde by se řešily eventuální vady nalézacího řízení.

V ústavní stížnosti stěžovatelka uvádí, že ke vzniku dluhu došlo tak, že ve svých 15 letech jela (dvakrát) městskou hromadnou dopravou z důvodu obtížné rodinné situace bez platné jízdenky. Dopravní podnik obě pohledávky postoupil oprávněné obchodní společnosti, která podala dvě samostatné žaloby, každou pro jistinu 1 006 Kč. Oprávněná oznámení o postoupení pohledávky ze dne 8. 9. 2008 poslala prostřednictvím svého právního zástupce zákonné zástupkyni tehdy nezletilé povinné, její matce. Matka povinné pokutu za svou dceru nezaplatila, ani své nezletilé dceři neoznámila, že je proti ní vedeno soudní řízení k vymožení pohledávky. Stěžovatelka až po letech v době své zletilosti po nástupu do práce na základě srážek ze mzdy zjistila, že je proti ní vedena exekuce. Z pokuty se postupně vytvořil dluh v řádu desítek tisíc korun. Po nabytí zletilosti a nástupu do práce pak na mzdu stěžovatelky byly okamžitě uvaleny exekuce ve výši celkově přesahující 40 000 Kč. Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení rozhodnutí obecných soudů, přičemž tvrdí, že jimi byla porušena její základní práva na ochranu vlastnictví a soudní ochranu.

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 07.05.2024 15:00 do: 07.05.2024 15:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 3072/22
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. PhDr. Jan Wintr Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. srpna 2022 č. j. 30 Cdo 1045/2022-606, výroku I rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. července 2021 č. j. 21 Co 198/2018-559 v rozsahu potvrzení výroku VII rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 6. prosince 2017 č. j. 20 C 146/2016-422 a výroku VII rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 6. prosince 2017 č. j. 20 C 146/2016-422.
Stručná charakteristika: Náhrada škody v podobě ušlého zisku za nezákonné rozhodnutí, právo na řádné projednání nároku.
Označení navrhovatelů: E.K., A.K. a M.K.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatelky jsou vdovou a dcerami po zemřelém státním zástupci. Ten byl pravomocně uznán vinným ze spáchání přečinu nebezpečného vyhrožování, čímž zanikla jeho funkce. Následně však Nejvyšší soud odsuzující rozsudek zrušil. Státní zástupce se tak ocitl v nejistotě ohledně toho, zda se zrušením odsuzujícího rozsudku obnovuje jeho funkce státního zástupce. Zažádal proto Ministerstvo spravedlnosti o určení, zda byla jeho funkce obnovena. Ministerstvo odpovědělo tak, že se jeho funkce státního zástupce neobnovuje, a proto se státní zástupce domáhal náhrady škody po státu podle zákona o odpovědnosti státu za škodu. Obvodní soud přiznal státnímu zástupci náhradu škody ve výši 351 306,86 Kč, avšak zamítl žalobu na náhradu škody z titulu ušlého zisku. Městský soud poté rozhodoval o odvolání, přitom v průběhu odvolacího řízení státní zástupce zemřel. Od té doby se za něj odškodnění domáhají stěžovatelky. Městský soud následně zrušil nákladové výroky, ale také výrok týkající se náhrady nemajetkové újmy. Pro řízení před Ústavním soudem je však podstatné, že městský soud potvrdil výrok obvodního soudu, kterým zamítl náhradu ušlého zisku. Učinil tak však s odlišným odůvodněním než obvodní soud. Městský soud upozornil na to, že v mezidobí byl Nejvyšším soudem vydán rozsudek sp. zn. 21 Cdo 112/2021, v němž Nejvyšší soud dospěl k závěru, že zrušením pravomocného rozhodnutí, kterým byl soudce uznán vinným z úmyslného trestného činu, se automaticky obnovuje jeho funkce soudce. Městský soud vysvětlil, že tyto závěry je třeba použít nejen na soudce, ale analogicky i na státní zástupce. Podle městského soudu se tedy zrušením odsuzujícího rozsudku obnovila funkce státního zástupce. Přesto však městský soud žalobě na odškodnění ušlého zisku nevyhověl. Uvedl totiž, že bylo na státním zástupci, aby se domáhal své funkce a doplacení platu, což prý neučinil. Nejvyšší soud následně odmítl dovolání stěžovatelek jako nepřípustné.

Stěžovatelky namítají porušení práva na spravedlivý proces. Obecné soudy podle nich postupovaly tak, že stěžovatelkám odepřely právo na řádné projednání jejich nároku.