V Uzbekistánu probíhá boom elektrických a hybridních automobilů

Opatření Uzbekistánu a výhody pro nákup elektromobilů

Uzbecká vláda se snaží vytvořit co nejvýhodnější a nejatraktivnější podmínky pro nákup a využívání elektromobilů a hybridních vozů. Jejich majitelé platí nižší poplatky než ti se spalovacími motory, od některých poplatků jsou pak osvobozeni úplně. Není opomenut ani rozvoj infrastruktury – nabíjecích stanic, pro které jsou taktéž vytvářeny speciální podmínky, aby došlo k co největšímu rozšíření. Mezi nejzajímavější výhody a úlevy patří např.:

• Do 1. ledna 2030 jsou elektrická a hybridní auta vyrobená v Uzbekistánu osvobozena od recyklačních poplatků, od cla jsou osvobozeny dovážené komponenty a náhradní díly k nim a také materiály a zařízení.
• Náklady na registraci a přeregistraci elektrických vozidel jsou od 1. dubna čtyřikrát levnější než stejné postupy pro automobily, jejichž motory běží na benzín nebo naftu.
• Do 1. ledna 2030 jsou právnické a fyzické osoby poskytující služby přepravy cestujících v elektromobilech a hybridech osvobozeny od placení státního poplatku za získání licence.
• Kupující lokálně montovaných elektromobilů a hybridů budou moci počítat s kompenzací části úrokové sazby převyšující hlavní sazbu centrální banky, maximálně však 10 procentních bodů u úvěrů na auta nepřesahujících částku cca 360 ??milionů sumů (asi 32 tis. dolarů).
• Na základě výnosu prezidenta Uzbekistánu by se do roku 2025 měl počet nabíjecích stanic pro elektromobily zvýšit minimálně na 2500 kusů. Místní úřady dostaly pokyn, aby v roce 2023 vydražily 1 400 míst pro instalaci nabíjecích stanic. Společnost Regional Electric Networks musí podél dálnic nainstalovat alespoň 500 stanic.
• Podnikatelé mohou od 1. ledna 2023 prodávat elektřinu prostřednictvím svých nabíjecích stanic. Náklady na službu si přitom určí nezávisle, bez ohledu na tarify elektřiny schválené v dané zemi. Podnikatelé jsou zároveň na tři roky osvobozeni od placení pozemkové daně z ploch pod nabíjecími stanicemi a parkování a také od daně z nemovitosti, což se týká elektročerpacích stanic. Zařízení pro posledně jmenované je osvobozeno od cla.
• Od 1. ledna 2024 musí být všechna nově budovaná nákupní a obchodní centra, místa zábavy a rekreace, čerpací stanice, hotely a infrastrukturní zařízení podél dálnic mezinárodního a národního významu vybavena nabíjecími stanicemi.

Čína si vytváří monopol

Jak již bylo řečeno, 99 % elektromobilů je dováženo z Číny. Mezi nimi jednoznačně dominuje značka BYD. Čínský konglomerát BYD je jedním ze světových lídrů ve výrobě moderních elektromobilů a baterií nové generace. Každý rok vyrobí až dva miliony vozů fungujících na alternativní zdroje energie. Právě tato firma se rozhodla lokalizovat výrobu na území Uzbekistánu, projekt v hodnotě 160 mil. USD (z čehož jsou 60 mil. USD přímé investice) posvětil sám prezident Uzbekistánu. Firma se zavázala vytvořit na 1000 pracovních míst a v letošním roce vyrobit prvních 50 tisíc elektromobilů a hybridních vozů (s potenciálem vyrábět až 500 tis. elektromobilů ročně).

Kromě toho, že si firma BYD „pojistila“ odbyt lokalizací výroby, podařilo se ji vydobýt ještě jednu zásadní podmínku, která jí bezpochyby pomůže k vybudování monopolu na uzbeckém trhu. Veškeré automobily této značky musí být do Uzbekistánu dováženy pouze prostřednictvím oficiální dealerské sítě. Automobily, jejichž osvědčení o shodě nebylo vydáno oficiálním prodejcům výrobních podniků, nebudou od 1. července 2024 celně odbaveny (neoficiálně se hovoří o tom, že tento zákaz v praxi funguje již nyní o několik měsíců dříve). V roce 2023 došlo v Uzbekistánu ke zrušení dosavadního omezení na dovoz a automobily zahraničních značek může dovážet prakticky kdokoliv. Řada soukromých autosalonů či podnikatelů tak začala dovážet čínské elektromobily levněji než oficiální dealerská síť, což způsobilo právě onen obrovský boom. Automobilce BYD se tento „nepořádek“ nelíbí a monopol dovozu si vylobbovala argumenty o „nutnosti dovážet vozy vhodné pro klimatické a silniční podmínky, nutnosti zajistit garanci a poprodejní servis apod.“. Ve skutečnosti tímto krokem dostala možnost udržovat cenovou hladinu, která ji bude vyhovovat a která může být vyšší než v samotné Číně, kde konkurenční boj sráží ceny elektromobilů dolů. Proti tomuto opatření a následné monopolizaci se samozřejmě bouří uzbečtí dovozci automobilů, avšak zatím bezvýsledně.

Úředníci mají den bez aut a přesednou do „zelených vozů“

Každou čtvrtou středu v měsíci je od letošního března v Taškentu vyhlášen „Den bez automobilů“, přičemž prezident země klade důraz na to, aby především úředníci šli příkladem a jezdili do práce městskou hromadnou dopravou. Zatímco krátce po vyhlášení tohoto apelu bylo možné i řadu ministrů potkat v taškentském metru či autobuse, po pár měsících upadá iniciativa v zapomnění.

Zajistit, aby i mobilita státní správy byla více ekologická má dokument „O opatřeních na státní podporu organizace výroby elektromobilů“, na základě kterého obdrží elektromobily orgány státní správy a místních samospráv. Celkem se v brzké době plánuje nákup 3 863 elektrických vozidel pro ministerstva, státní úřady, hokimiyaty (radnice) a podniky se státním podílem alespoň 50 % základního kapitálu. Nejvíce vozů obdrží ministerstvo vnitra (1154), ministerstvo vodních zdrojů (395), Uzavtosanoat (270) a ministerstvo školství (260).

V sektoru veřejné dopravy v Taškentu jezdí 324 elektrobusů. V roce 2024 je plánováno pořízení dalších 200 elektrobusů a do roku 2030 - celkem 1200 elektrobusů.

Problém recyklace baterií

Uzbekistán produkuje 140 tisíc tun elektronického odpadu ročně, včetně 30-35 tisíc tun baterií. Pouhé dva závody, které v Uzbekistánu fungují a zabývají se zpracováním starých autobaterií, mají kapacitu 15 tis. tun za rok. Vzhledem k tomu, že dovoz elektromobilů do Uzbekistánu každým rokem roste, a také s ohledem na lokalizaci výroby elektromobilů v zemi, bude do roku 2035 asi 10 tisíc tun elektronického odpadu v podobě vybitých baterií. Kromě toho je aktuální i otázka recyklace baterií pro automobily se spalovacími motory. Dnes je v zemi registrováno více než 4,2 milionu vozidel, která jsou vybavena jedním ze tří typů baterií (lithium-iontové, olověné a alkalické). Když k tomu přičteme ještě 65 milionů kusů (neboli asi 144 tun) obyčejných baterií a to, že více než 30 mil. obyvatel vlastní minimálně jeden mobilní telefon, notebook či tablet, před Uzbekistánem stojí velká výzva v podobě zajištění recyklace. Vzhledem k tomu, že v zemi nefunguje ani systém na recyklaci běžného odpadu jako jsou např. plasty, papír, sklo apod. je potřeba přijít s efektivním řešením dříve než začne docházet k velkým ekologickým problémům.

Připravila:

Nikola Hrušková, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Taškentu