Týdenní zprávy 27.05.2024 - 31.05.2024

Klíčové události a ukazatele

- ČR:
Hrubý domácí produkt v 1. čtvrtletí podle zpřesněného odhadu +0,3 % k/k a
+0,2 % r/r.

- Eurozóna:
Index spotřebitelských cen HICP v květnu podle předběžného odhadu +0,2 %
m/m a +2,6 % r/r.

- Německo:
Index podnikatelského klimatu Ifo v květnu stagnoval na dubnových 89,3
bodu.

- Polsko:
Index spotřebitelských cen v květnu podle předběžného odhadu +0,1 % m/m a
+2,5 % r/r.

- USA:
Hrubý domácí produkt v 1. čtvrtletí podle zpřesněného odhadu rostl o
1,3 % k/k anualizovaně.

Očekávané události a ukazatele

- ČR:
Průměrné mzdy (1. čtvrtletí). Maloobchodní tržby (duben). Průmyslová
produkce a zahraniční obchod se zbožím (duben).

- Eurozóna:
Zasedání Evropské centrální banky. Hrubý domácí produkt (1. čtvrtletí) – zpřesněný
odhad.

- Německo:
Průmyslová produkce a nové průmyslové zakázky (duben).

- Polsko:
Hrubý domácí produkt (1. čtvrtletí) – zpřesněný odhad. Zasedání Polské
centrální banky (NBP).

- USA:
Index ISM v sektoru služeb (květen). Míra nezaměstnanosti a tvorba
pracovních míst NFP (květen).

Měnové kurzy

Úrokové sazby

Vývoj EUR/CZK

- I
přes výraznější pohyby koruny vůči euru v závěru května lze
s přimhouřením oka říci, že obchodování v širším okolí hladiny 24,70
CZK/EUR zatím pokračuje. V první polovině týdne konkrétně pod a ve
druhé polovině týdne nad zmíněnou úrovní 24,70 CZK/EUR. Ve středu a následně i
ve čtvrtek dopoledne koruna oslabovala v reakci na posilování amerického
dolaru, růst výnosů amerických vládních dluhopisů a růst rizikové averze na
finančních trzích, ale opravdu citelnější ztráty si nepřipsala (psáno zkraje
pátečního odpoledne). Stále tak podle mě platí, že minimálně do konce 2.
čtvrtletí lze očekávat spíše stabilizaci koruny v rozmezí 24,70 - 25 CZK/EUR
a případné další posilování české měny by mělo být limitováno hladinou 24,50
CZK/EUR. Rizikem pro výraznější pohyby koruny jsou zasedání centrálních bank
v eurozóně a v USA v první polovině června.

-
Domácí makroekonomický kalendář byl
v závěru května nezajímavý s výjimkou zpřesněného odhadu hrubého
domácího produktu (HDP). Zpřesněný
odhad HDP za 1. čtvrtletí letošního roku mírně zklamal. Zatímco podle
předběžného odhadu z konce dubna HDP vzrostl o 0,5 % k/k a o 0,4 % r/r, tak
nyní po zpřesnění byl růst HDP snížen na 0,3 % k/k a 0,2 % r/r. Nejedná se
sice o nijak dramatickou změnu, ale přeci jen je oživení domácí ekonomiky o
něco pomalejší, než se očekávalo. Navíc po silných číslech z maloobchodu a ze
služeb a v návaznosti na prudký nárůst spotřebitelské důvěry v prvních měsících
letošního roku jsem předpokládal, že růst tuzemské ekonomiky může být díky
spotřebě domácností revidován spíše lehce nahoru. Ne, že by růst spotřeby
domácností (+1,0 % k/k a +2,1 % r/r) v 1. čtvrtletí nakonec zklamal, ale přeci
jen jsem očekával o něco silnější růst. Zároveň zklamal výraznější pokles
investic (tvorba hrubého fixního kapitálu byla naposledy nižší ve 3. čtvrtletí
2021).

-
K mezikvartálnímu růstu HDP v 1. čtvrtletí
přispívaly především výdaje na konečnou spotřebu, a to jak domácností, tak
vládních institucí. A také změna stavu zásob. Negativně do HDP naopak
přispívala tvorba hrubého fixního kapitálu (výše zmíněné investice) a
zahraniční poptávka. Z pohledu zdrojů kladně do mezikvartálního růstu HDP
přispívala většina služeb a negativně naopak průmysl a stavebnictví.

-
K meziročnímu růstu domácí ekonomiky v 1.
čtvrtletí nejvíce přispíval čistý export, podobně jako v závěru loňského roku.
Kladně se do růstu HDP promítaly i výdaje na konečnou spotřebu, a to jak
domácností, tak vládních institucí. Negativně do HDP naopak přispívala tvorba
hrubého kapitálu, a to jak investice (meziročně klesaly investice do obydlí,
ostatních budov a staveb a zejména investice do ICT a ostatních strojů a
zařízení a rostly jen investice do dopravních prostředků), tak i tvorba zásob.
Z pohledu zdrojů do HDP v meziročním vyjádření výrazně kladně přispívalo jen
peněžnictví a pojišťovnictví, zatímco příspěvek dalších sektorů byl negativní –
průmysl poklesl meziročně o 1,5 % a stavebnictví dokonce o 4 %.

- Zpřesněný
odhad HDP potvrdil, že domácí ekonomika sice roste, ale k rychlejšímu oživění
zatím nedochází. Problémem je rozdílný vývoj jednotlivých složek. Zatímco
spotřeba domácností v 1. čtvrtletí poměrně solidně rostla, tak tvorba hrubého
fixního kapitálu naopak výrazně poklesla. Pro plošné oživení ekonomiky je
nutným předpokladem pokračující oživování spotřeby domácností a růst investiční
aktivity, tj. především zlepšení situace v průmyslu. K tomu, aby se HDP
konečně dostal nad předpandemické hodnoty výstupu (4. čtvrtletí 2019), tak by
ve 2. čtvrtletí potřeboval růst o 0,7 % mezikvartálně (pokud tedy nedojde k
revizi). To sice není nereálné, ale pravděpodobnější je podle mě dosažení
předpandemických hodnot až v letošním 3. čtvrtletí. V souhrnu za celý
letošní rok očekávám růst HDP v rozmezí 1 – 1,6 %, když bude záležet především
na vývoji v průmyslu.

Vývoj USD/CZK

-
Koruna
vůči americkému dolaru v průběhu týdne oslabila a obchodování se krátce
dostalo nad hladinu 22,90 CZK/USD. Koruna se svezla s vývojem na
eurodolaru (oslabení eura). Zkraje pátečního odpoledne se však obchodovalo
v blízkosti hladiny 22,80 CZK/USD. Za posilujícím dolarem stály v polovině
týdne rostoucí výnosy amerických vládních dluhopisů v kombinaci
s nárůstem rizikové averze na finančních trzích. Projevy amerických
centrálních bankéřů (Fed) vyznívaly spíše v jestřábím duchu (např. podle
N. Kashkariho by měl Fed počkat na významné zlepšení inflace, než zahájí
snižování úrokových sazeb). Stále podle mě platí, že dokud Fed
nezačne zřetelně signalizovat, že směřuje k prvnímu snížení úrokových
sazeb (impulsem především zvolňující jádrová inflace), tak nelze počítat
s výraznějším a kontinuálním oslabováním americké měny.

- Krátce ke zveřejněným makrostatistikám
v USA. Americký HDP v 1. čtvrtletí po zpřesnění
vzrostl o 1,3 % k/k anualizovaně (předběžný odhad z konce dubna 1,6 % k/k) a oproti 4. čtvrtletí 2023 (+3,4
% k/k) významně zpomalil. Inflace se však v 1. čtvrtletí držela na zvýšených
hodnotách – jádrový deflátor výdajů na osobní spotřebu byl mírně snížen na 3,6
% k/k (původně 3,7 %). Za slabším růstem americké ekonomiky stálo v 1.
čtvrtletí zpomalení spotřeby domácností (ve službách spotřeba sice vzrostla,
ale u zboží poklesla), negativně do HDP přispíval čistý export, zatímco
zrychlil růst fixních investic a v neposlední řadě zpomalily vládní výdaje
a investice. Ve 2. čtvrtletí by mohl HDP nicméně opět zrychlit.

- Z dalších makroekonomických statistik
v USA v tomto týdnu spotřebitelská důvěra (CB) v květnu vzrostla
na 102 z dubnových 97,0 bodu. V Béžové knize americké Fedu bylo
konstatováno, že inflace roste mírným tempem, ale americké podniky jsou
pesimističtější ohledně budoucího vývoje spotřebitelské poptávky. Nové týdenní
žádosti o podporu v nezaměstnanosti do 25/5 mírně vzrostly na 219 tis. a
průměr za poslední čtyři týdny činil 222,5 tis. (nejvyšší hodnota od loňského
září).

Vývoj PLN/CZK

- Obchodování
koruny vůči polskému zlotému se nadále odehrává v širším okolí hladiny
5,80 CZK/PLN. Koruna sice v polovině týdne vůči euru prudčeji
oslabila, ale téměř identicky oslaboval vůči euru i polský zlotý. V několikatýdenním
nadhledu podle mě nelze vyloučit, že koruna vůči zlotému opět oslabí (5,90
případně až 6 CZK/PLN – důležitá psychologická úroveň), ale v dlouhodobějším
výhledu (druhá polovina letošního roku) se podle mě zvyšuje pravděpodobnost toho,
že (1) koruna bude vůči zlotému posilovat směrem k hladině 5,50 CZK/PLN a
níže nebo (2) že koruna vůči zlotému již nebude alespoň dále oslabovat jako tomu
v posledních dvanácti měsících.

-
Tempo růstu spotřebitelské inflace (CPI) v
Polsku v květnu dle předběžného odhadu vzrostlo na 2,5 % r/r, což je
výražně níže oproti odhadu (2,8 % r/r). Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,1 %
(tržní odhad 0,4 % m/m). Ke zrychlení meziroční CPI inflace však došlo již po
druhé v řadě (březen 2,0 % r/r, duben 2,4 % r/r). Polská míra
nezaměstnanosti se dle polského statistického úřadu (GUS) v dubnu snížila
na 5,1 % v souladu s očekáváním (v březnu 5,3 %). Dle Eurostatu (metodika
zahrnuje pouze aktivní uchazeče o zaměstnání) se snížila na 3,0 % (druhá
nejnižší hodnota v rámci EU po ČR).

Vývoj EUR/USD

- Na
hlavním měnovém páru v závěru května i nadále pokračovalo obchodování
primárně v pásmu 1,08 – 1,09 USD/EUR. Specifickým dnem byla středa, kdy euro během odpoledne oslabilo
k hladině 1,08 USD/EUR a ve čtvrtek ráno se pohybovalo krátce pod hladinou
1,08 USD/EUR. V závěru týdne však euro většinu ztrát umazalo a zkraje
pátečního odpoledne, před zveřejněním dubnové PCE inflace, se obchodovalo
v blízkosti úrovně 1,085 USD/EUR. Celá druhá polovina května byla
charakterizována poměrně nízkou volatilitou na eurodolaru (rozpětí 1,08 – 1,09
USD/EUR, tj. 1 %). Vysvětlení je takové, že finanční trhy vyčkávaly
a stále ještě vyčkávají na velmi důležitá zasedání centrálních bank
v eurozóně a v USA v první polovině června.

-
Evropská centrální banka (ECB) zasedá již
v příštím týdnu ve čtvrtek (6/6) a americký Fed o týden později (12/6). Obě zasedání budou spojena se zveřejněním
nových makroekonomických prognóz a v případě Fedu i s odhadem
trajektorie úrokových sazeb (tj. na jakých úrovních vidí američtí centrální
bankéři v průměru úrokové sazby pro letošní a příští rok). V případě
ECB je téměř jisté, že v příštím týdnu dojde ke snížení úrokových sazeb o
25 bazických bodů a bude se tak jednat o první snížení sazeb od r. 2019.
Aktuální situace je však od r. 2019 naprosto odlišná. Tehdy (září 2019) ECB
posunula diskontní úrokovou sazbu ještě více do záporu na -0,5 % z -0,4 %
(velmi uvolněná měnová politika byla tehdy ještě více uvolněna). Pokud
zůstaneme u diskontní sazby, tak tu nyní ECB sníží na 3,75 % z aktuálních 4 %
poté, co prudce zvyšovala sazby v období červenec 2022 až září 2023
(aktuálně utažená měnová politika se s ustupující inflací začne pozvolna
uvolňovat).

- Vzhledem
k tomu, že je červnové snížení sazeb ECB již v kurzu EURUSD plně
započteno, tak okamžitá reakce na zasedání ECB může být jen marginální. O
poznání důležitější bude pro eurodolar to, zda ECB zveřejní „jízdní řád“
dalšího postupu se sazbami, tj. za
jakých podmínek, kdy a o kolik bude ECB sazby dále snižovat. V tomto
případě jsem však skeptický a daleko pravděpodobnější je podle mě to, že ECB
(prezidentka Ch. Lagardeová) nijak konkrétní nebude a budoucí nastavení měnové
politiky bude komunikovat tradičně „bude záviset na příchozích datech“.
Pokud by ECB ke snížení sazeb v příštím týdnu navíc přidala jestřábí
přívlastek (nebudeme sazby hned dále snižovat a budeme čekat a postupovat
opatrně), tak by euro mohlo vůči dolaru i výrazněji posílit. To, jak se bude
vyvíjet eurodolar ve druhé polovině června a následně i v červenci, však
bude velmi záviset i na zasedání Fedu, tj. je podle mě nutné brát obě zasedání
(ECB a Fed) komplexně jako celek, nikoliv separátně. Nejpravděpodobnějším
scénářem pro nadcházející týdny podle mě zatím stále zůstává obchodování na
eurodolaru především v rozmezí 1,05 – 1,10 USD/EUR, podobně jako
v předchozích pěti čtvrtletích.

-
Z makroekonomických
statistik v eurozóně stál v tomto týdnu za pozornost květnový Ifo
index v Německu. Nálada (Ifo) mezi německými podniky se v květnu
oproti dubnu nezměnila a setrvala na úrovni 89,3. Detailnější pohled ukázal na
zlepšení ve složce očekávání (90,4 bodu) a naopak zhoršení ve složce hodnocení
současných podmínek (88,3 bodu). Z pohledu odvětví došlo k meziměsíčnímu
zlepšení ve výrobě, a naopak k mírnému zhoršení ve službách.
Spotřebitelská inflace (CPI) v Německu v květnu podle předběžného odhadu
+0,1 % m/m a +2,4 % r/r. V eurozóně v květnu podle předběžného odhadu
spotřebitelská inflace (HICP) +0,2 % m/m a +2,6 % r/r a v jádrové složce
zrychlení na 2,9 % r/r z dubnových 2,7 % r/r. Mírně vyšší inflace HICP nad
tržním odhadem podle mě v příštím týdnu nijak neovlivní rozhodnutí ECB
snížit úrokové sazby.