Mladí a EU

Mladí a EU

Cestování bez omezení, 63 tisíc studijních výjezdů skrze Erasmus+ či bezplatný roaming. Mladí Češi hojně využívají výhod EU

V rámci studijního programu Erasmus+ mezi lety 2014 až 2023 uskutečnili čeští vysokoškoláci na 63 tisíc studijních pobytů a stáží. Nejčastěji mířili do Německa, kam jich vyjelo přes 6 300; naopak do Česka se s počtem 12 116 příjezdů ve stejném období vydali nejčastěji Španělé. Kromě cestování a studia v zahraničí bez omezení si mladí lidé váží i záruky mírového soužití států nebo bezplatného roamingu, který od roku 2017 EU zajišťuje.

Podle agentury STEM a Českého rozhlasu si mladí Češi ve věku 18–29 let na členství Česka v EU nejvíce váží možnosti cestování bez omezení, studovat a pracovat v zahraničí nebo života bez strachu z války. Důležitý je pro ně ale i jednotný trh nebo bezplatné roamingové služby. „Na rozdíl od všeobecného mínění si mladí Češi a Češky vědomě váží našeho členství v Evropské unii a neberou její výhody jako samozřejmost. K tomu určitě přispívá i jejich silně proevropský postoj, který dokonce převažuje jejich identifikaci jako hrdý Čech nebo Češka,“ říká Bára Stárek, výkonná ředitelka neziskového spolku Díky, že můžem.

Mladí Češi obecně vnímají Evropskou unii pozitivněji než zbytek společnosti často i z toho důvodu, že její výhody mohou lépe čerpat a těžit z nich, na což poukazuje Filip Hanka, ředitel projektu České zájmy v EU. „Nejde však o bezpodmínečnou náklonnost, rád bych apeloval na to, abychom se na mladé nedívali jako na jednolitý homogenní celek. Zhruba 43 % mladých buď o Evropskou unii nejeví valný zájem nebo s ní vyloženě nesouhlasí,“ upozorňuje Hanka. Na členství v EU si podle obou mladá generace váží právě těch věcí, které zažila a které považuje za důležité. „A to včetně hodnot, jako jsou lidská práva či demokracie,“ dodává Bára Stárek.

Čeští studenti v rámci programu Erasmus+ nejčastěji vyjíždějí do Německa, k nám nejčastěji míří Španělé

Možnosti vyjet do zahraničí na studijní pobyt nebo stáž skrze evropský studijní program Erasmus využilo od roku 1998 přes 411 000 studentů z Česka, uvádí analýza České spořitelny. Pro srovnání, v Česku v roce 2023 navštěvovalo vysokou školu přibližně 309 tisíc studentů. Právě členství v EU účast na akcích nebo pobytech v rámci Erasmu výrazně zjednodušilo. Výzkum agentury STEM/MARK ukázal, že mezi Čechy, kteří v rámci vzdělávání vyjeli do zahraničí, je vyšší podíl lidí obecně spokojených se životem (86 %) než mezi lidmi s podobnými charakteristikami, kteří se zahraničního výjezdu nezúčastnili (79 %).

Česko v rámci programu Erasmus+ více vysokoškolských studentů přijalo, než vyslalo do zahraničí. Čeští vysokoškoláci mezi lety 2014 až 2023 absolvovali celkem 47 660 studijních pobytů a 15 364 praktických stáží v jiné evropské zemi, dohromady tedy podnikli přes 63 tisíc výjezdů. Vyplývá to z údajů, které Evropě v datech poskytl Dům zahraniční spolupráce (DZS). Čeští studenti nejčastěji vyjížděli do Německa, které se v daném období stalo cílem 6 332 výjezdů. Pozici druhé nejpopulárnější země získala Francie, která přijala 5 660 českých vysokoškoláků, na třetím místě se umístilo Španělsko, kam směřovalo 4 929 výjezdů. „Od studia v Německu čeští studenti očekávají hlavně kvalitní vzdělání a nadstandardní zázemí, jako je vybavení na univerzitách nebo možnosti ubytování. Láká je ale také velké množství škol, a tedy více potenciálních možností pro výjezd. S tím, že je němčina společně s francouzštinou druhým nejrozšířenějším cizím jazykem vyučovanýem na českých školách, pak řadu studentů láká také možnost zdokonalit si v blízké sousední zemi své jazykové schopnosti,” vysvětluje Roman Klepetko z DZS. V případě Francie a Španělska jsou pak podle něj častým lákadlem odlišné kulturní nebo přírodní podmínky.

Naopak do Česka v rámci programu Erasmus+ směřovalo celkem 86 537 výjezdů studentů z jiných evropských zemí, z toho šlo v 66 976 případech o studijní pobyt a v 19 561 případech o praktickou stáž. Nejčastěji přijížděli studenti ze Španělska; z této jihoevropské země k nám směřovalo více než 12 tisíc výjezdů. Populární bylo Česko dále pro Francouze (11 720 příjezdů), a lákalo také Slováky a Němce. „Na Česku evropské vysokoškoláky lákají především dobrý poměr životních nákladů a kvality studia, přátelské prostředí, bezpečnost a dobré životní podmínky,“ dodává Klepetko.

Překročení hranic v rámci Schengenu je průměrně o dvacet minut rychlejší

Schengenský prostor, jeden z klíčových projektů evropské integrace, v dnešní době umožňuje více než 435 milionům lidí cestovat mezi členskými státy bez hraničních kontrol. Česko se k němu připojilo v roce 2007. „Podle studie institutu pro ekonomický výzkum IFO, která vychází z dat ze služby Bing Map Service, je překročení hranic mezi členskými zeměmi Schengenu v průměru asi o dvacet minut rychlejší, než v ostatních případech. Cestující šetří čas proto, že odpadají kontroly na hranicích zahrnující prohlídky vozidel, což se v případě plně obsazeného autobusu mohlo protáhnout až na několik hodin,“ říká analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová. Vnitřní hranice Schengenu denně kvůli práci studiu nebo návštěvě rodiny překračuje 3,5 milionu lidí – v bezmála polovině případů jde pak o pracovní cesty.

Počet rodilých Čechů v produktivním věku, kteří žijí v jiném unijním státě nebo státě Evropského sdružení volného obchodu (EFTA), se za posledních dvacet let více než zdvojnásobil. Zatímco v roce 2004 v jiném unijním státě sídlilo 77 400, v roce 2023 počet dosáhl 159 800. K nejskokovějšímu nárůstu přitom došlo právě mezi lety 2004 a 2005. Mladých Čechů, kteří pobývají v jiném ze států EU nebo EFTA, od vstupu do EU také přibylo, ačkoli nejde o dramatický vývoj. V roce 2005 žilo mimo Česko necelých 10 tisíc lidí ve věku 15 až 24 let, v roce 2023 to bylo přes 12 tisíc.

Pro úspěšný začátek kariéry může být mnohdy zásadním startovním bodem stáž. Z průzkumu v rámci tzv. bleskového Eurobarometru z března 2023 vyplývá, že podíl mladých Evropanů, kteří absolvují stáž v jiné členské zemi, roste. Více než pětina respondentů (21 %) uvedla, že absolvovala stáž v jiné zemi. O dekádu dříve šlo přitom o pouhých 9 %. Mladí Češi mají se stážemi (ať už doma nebo v zahraničí) oproti mladým Evropanům obecně méně zkušeností. Pokud ale již nějakou stáž absolvují, často se vydávají do jiného státu EU – praxi takto získávalo 27 % mladých Čechů, což o 6 procentních bodů převyšuje eurounijní průměr. Stážista z Česka se navíc spíše než průměrný stážista-Evropan dočkal v rámci své poslední stáže finanční odměny.

Po zrušení poplatků za roaming narostl objem spotřebovaných mobilních dat

Další z evropských aspektů, který mladí lidé na členství v EU oceňují, jsou roamingové služby bez dodatečných poplatků. Od 15. června 2017 mohou díky evropskému nařízení občané EU a Evropského hospodářského prostoru (EHP) v jiných evropských státech telefonovat a posílat SMS za stejných podmínek, jako je tomu doma. Mobilní internet mohou využívat bez příplatků pouze do určité míry, v případě tarifů zahrnujících neomezená data operátoři uplatňují datové limity; to platí mimo jiné také v případě velmi levných tarifů s omezeným užíváním dat. Výše příplatku nicméně nesmí překročit evropský velkoobchodní limit, který může být od roku 2022 maximálně 2 eura/GB plus DPH, přičemž se má dále snižovat. Operátor začne poplatky účtovat také v případě, že člověk využívá telekomunikačních služeb dlouhodoběji více v zahraničí než v domovské zemi. Češi mají v EU přístup ke stejně kvalitnímu mobilnímu internetu jako doma, a to díky novele pravidel, která jejich platnost prodloužila do roku 2032.

V roce 2017, kdy nařízení EU začalo platit, objem spotřebovaných mobilních dat skokově narostl. Ukazují to data v rámci monitorovací zprávy evropského regulačního orgánu v oblasti telekomunikací BEREC. Zatímco ve třetím kvartálu (zahrnujícím letní měsíce) roku 2016 lidé v rámci evropského roamingu spotřebovali 15,8 milionů GB mobilních dat, ve stejném období o rok později už to bylo 84,4 milionů GB. To odpovídá více než pětinásobnému meziročnímu nárůstu po začátku platnosti nových evropských pravidel. V případě počtu zaslaných SMS zpráv a provolaných minut k nárůstu mezi létem 2016 a 2017 také došlo, nebyl ale tak výrazný jako u dat. „Za postupnou stagnací a poklesem objemu zaslaných SMS a provolaných minut v rámci roamingu v následujících letech může stát mimo jiné obecný přesun komunikace do oblasti internetu a omezené cestování během covidu-19,” doplňuje analytička Evropy v datech Hana Vincourová.