Přehled jednání Ústavního soudu pro 24. kalendářní týden roku 2024

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 12.06.2024 08:30 do: 12.06.2024 09:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 1368/23
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Kateřina Ronovská Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 3 To 94/2022 ze dne 16. února 2023
Stručná charakteristika: právo na soudní a jinou právní ochranu
Označení navrhovatelů: Ing. J.V.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatel a další obvinění se měli dopustit trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, kterého se měli dopustit formou spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku. Ve věci byly vydány celkem tři zprošťující rozsudky. Z podnětu odvolání státní zástupkyně byl třetí zprošťující rozsudek zrušen napadeným usnesením vrchního soudu a věc byla přikázána k projednání a rozhodnutí v jiném složení senátu (§ 262 trestního řádu). Vrchní soud mimo jiné uvedl, že městský soud nadále přehlíží argumenty významné pro rozhodnutí a nedostatky vytýkané prvním i druhým zrušujícím usnesením nejen neodstranil, ale naopak prohloubil. Nerespektoval závazný pokyn týkající se doplnění dokazování listinami souvisejícími s daňovými řízeními vztahujícími se k dodávkám pohonných hmot, neboť sice provedl důkaz spisem Odvolacího finančního ředitelství, nepořídil z něj však žádné kopie, což tento důkaz činí podle vrchního soudu nepřezkoumatelným. Vrchní soud dále městskému soudu vytkl, že nerespektoval jeho pokyny na výslech konkrétních osob.

Porušení svého ústavně zaručeného práva na soudní ochranu a na zákonného soudce spatřuje stěžovatel v tom, že vrchní soud postupně třikrát zrušil tři zprošťující rozsudky městského soudu, neboť nesouhlasil s celkovým hodnocením důkazů. Podle stěžovatele je důvodem změny senátu přimět městský soud, aby vyhověl názoru vrchního soudu o vině, ke které však vrchní soud dospěl, aniž by provedl jediný důkaz.

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 11.06.2024 13:00 do: 11.06.2024 13:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 761/24
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: doc. JUDr. Vojtěch Šimíček Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 10. 2023, č. j. 3 To 54/2023-3295.
Stručná charakteristika: právo na soudní ochranu
Označení navrhovatelů: M. S.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatel je stíhán pro zvlášť závažný zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Této obžaloby byl rozsudkem městského soudu dvakrát zproštěn, ovšem v obou případech vrchní soud z podnětu odvolání státní zástupkyně zprošťující rozsudky zrušil, vrátil věc městskému soudu k novému projednání a rozhodnutí a uložil mu doplnění dokazování, neboť v něm shledal závažné nedostatky. Městský soud následně stěžovatele i potřetí zprostil obžaloby. Vrchní soud napadeným usnesením zrušil i posledně uvedený rozsudek městského soudu v celém rozsahu, vrátil mu věc k novému rozhodnutí, a navíc nařídil, aby byla věc projednána a rozhodnuta v jiném složení senátu.
Stěžovatel namítá, že vrchní soud napadeným usnesením, konkrétně výrokem, jímž nařídil projednání věci v jiném složení senátu, porušil jeho základní práva na soudní ochranu a zákonného soudce.

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 11.06.2024 13:30 do: 11.06.2024 14:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 405/24
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: doc. JUDr. Vojtěch Šimíček Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. 12. 2023, č. j. 2 To 49/2023-1338, a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 12. 5. 2023, č. j. 46 T 6/2021-1296.
Stručná charakteristika: právo na soudní ochranu
Označení navrhovatelů: obec Čejč
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti

Obec Čejč (stěžovatelka) se jako poškozená připojila s nárokem na náhradu majetkové škody k trestnímu řízení. To bylo vedeno proti bývalé starostce obce (vedlejší účastnice, obžalovaná) a obžalovanému, kteří měli stěžovatelce trestnou činností způsobit škodu. Jde jednak o částku 484 000 Kč včetně DPH, představující hodnotu nedodaného štěpkovače, a jednak o vrácené dotace v částkách 2 271 508,87 Kč a 133 618,15 Kč. Celková výše škody tak činí 2 889 127,02 Kč. Primárně poškozenými byli poskytovatelé dotace, tedy Česká republika, za kterou jedná Ministerstvo životního prostředí, a Státní fond životního prostředí České republiky; ti se však k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody nepřipojili, neboť jim byly vyplacené prostředky v plné výši navráceny právě sekundárně poškozenou stěžovatelkou. Mezi státní zástupkyní, vedlejší účastnicí a obžalovaným byla sjednána dohoda o vině a trestu, součástí které byla rovněž dohoda s vedlejší účastnicí na povinnosti nahradit stěžovatelce majetkovou škodu ve výši 415 896 Kč. Zmocněnec stěžovatelky s touto částí dohody o vině a trestu nesouhlasil a trval na náhradě celé nárokované částky. S obžalovaným nebylo možné s ohledem na probíhající insolvenční řízení dohodu o náhradě škody uzavřít. Krajský soud dohodu o vině a trestu schválil a se zbytkem nároku na náhradu majetkové škody odkázal stěžovatelku na řízení ve věcech občanskoprávních. Vrchní soud napadeným usnesením odvolání stěžovatelky, které směřovala pouze proti výroku o náhradě škody vůči vedlejší účastnici, zamítl.
Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo na soudní ochranu.

Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
od: 12.06.2024 09:00 do: 12.06.2024 09:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: Plénum
Spisová značka: Pl. ÚS 31/21
Jednací místnost: sněmovna
Soudce zpravodaj: JUDr. David Uhlíř
Stručná charakteristika: Zrušení právního předpisu - návrh soudu. Právo vlastnit majetek, nabývání majetku.
Označení navrhovatelů: Nejvyšší soud
Typ řízení: Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu

Nejvyšší soud vede řízení o dovolání, jehož skutkové okolnosti lze shrnout následovně. Vlastník určitých nemovitostí a současně společník a jednatel obchodní společnosti uzavřel v roce 2011 s bankou (zástavní věřitelkou) zástavní smlouvu zajišťující několikamiliónový úvěr, který zástavní věřitelka poskytla obchodní společnosti. Tento úvěr byl kromě zástavního práva zajištěn i tzv. blankosměnkou. O několik let později se zástavní dlužník dopustil zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné platby, jelikož na dani z přidané hodnoty neuhradil přes 22 milionů Kč. Zastavené nemovitosti byly v důsledku toho na základě usnesení policie počátkem roku 2016 zajištěny.

Následujícího roku byl na návrh zástavní věřitelky pravomocným a vykonatelným soudním usnesením nařízen prodej zastavených nemovitostí, a to z důvodu neplnění závazků obchodní společnosti plynoucích ze smlouvy o úvěru. Do katastru nemovitostí byl následně několikrát zapsán údaj o vydání exekučního příkazu k prodeji nemovitých věcí. K tomuto prodeji nicméně z důvodu zajištění nemovitosti nedošlo. V roce 2018 pak byl zástavní dlužník za uvedený trestný čin pravomocně odsouzen k trestu propadnutí majetku, konkrétně zastavených nemovitostí. Vlastnická práva k zastaveným nemovitostem tak přešla na stát.

Další návrh na exekuci soudního usnesení o prodeji zastavených nemovitostí proto zástavní věřitelka k obvodnímu soudu podala s tím, že za povinného označila stát, jakožto nového majitele těchto nemovitostí. Prvostupňový soud exekuci zastavil. Rozhodnutí prvostupňového soudu potvrdil i městský soud, Zástavní věřitelka následně podala k Nejvyššímu soudu dovolání, v němž především zdůrazňovala, že smlouvu o úvěru i zástavní smlouvu uzavírala v době, kdy obchodní společnost i zástavní dlužník vyvíjeli ekonomickou aktivitu a trestné činnosti se nedopouštěli, tedy postupovala s péčí řádného hospodáře. Zastavené nemovitosti nadto nepředstavují výnos z trestné činnosti, ani s trestnou činností nijak nesouvisí. Zástavní věřitelka, a potažmo její akcionáři, tak mají nárok na ochranu svého vlastnického práva, respektive práva na uspokojení z řádně a obezřetně zřízeného zajištění pohledávky.

Nejvyšší soud řízení o tomto dovolání přerušil a obrátil se na Ústavní soud s návrhem na zrušení části ustanovení § 41 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, ve slovech „a zástavní práva k majetku, který stát takto nabyl, okamžikem jeho přechodu na stát zanikají“. Dospěl totiž k závěru, že ustanovení, jehož má být při řešení věci užito, je v rozporu s ústavním pořádkem, konkrétně s právem na ochranu majetku.

Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
od: 12.06.2024 09:30 do: 12.06.2024 10:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: Plénum
Spisová značka: Pl. ÚS 14/24
Jednací místnost: sněmovna
Soudce zpravodaj: JUDr. Tomáš Lichovník
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost směřující proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. října 2022 č. j. 25 Cdo 2702/2021-73 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. května 2021 č. j. 16 Co 145/2021-50
Stručná charakteristika: Právo na soudní a jinou právní ochranu, nedotknutelnost osoby a soukromí, ochrana soukromého a rodinného života a zdraví
Označení navrhovatelů: S. P. zast. Mgr. Ing. Klárou Bunovou, advokátkou
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatelka se v řízení před obecnými soudy domáhala na vedlejší účastnici (pojišťovně) náhrady (majetkové) újmy na zdraví v podobě ztráty na výdělku a účelně vynaložených nákladů léčení s tvrzením, že újma na zdraví jí vznikla následkem dopravní nehody, kterou v roce 2016 zavinil řidič vozidla, jehož provozovatel byl z titulu odpovědnosti za škodu z provozu vozidla pojištěn u vedlejší účastnice. Při dopravní nehodě byli usmrceni nejbližší příbuzní stěžovatelky – snacha a dvě nezletilá vnoučata. Syn utrpěl těžká zranění s následnou psychickou újmou ze ztráty rodiny. Stěžovatelka se po vedlejší účastnici nedomáhá náhrady újmy, nýbrž pojistného plnění, které má újmu pokrýt. Pro účely rozhodnutí v této věci je ale podstatné, zda provozovatel vozidla odpovídá za újmu stěžovatelky. Jedině pak totiž může být vedlejší účastnice povinna k pojistnému plnění stěžovatelce podle zmíněného ustanovení.

Obvodní soud shledal žalobu stěžovatelky na zaplacení majetkové újmy co do základu důvodnou. Okresní správa sociálního zabezpečení posoudila zdravotní stav stěžovatelky a stanovila pokles její pracovní schopnosti o 70 %, což odpovídá invaliditě III. stupně. Rozhodující příčinu nepříznivého zdravotního stavu shledal posudkový lékař v těžké depresivní poruše. O nároku stěžovatelky na odčinění duševních útrap při usmrcení osob blízkých bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem okresního soudu v roce 2020. Vedlejší účastnice vyplatila stěžovatelce před podáním žaloby pojistné plnění na jednorázové odškodnění duševních útrap ve výši 1 000 000 Kč a na základě uvedeného rozhodnutí soudu dále částku 391 250 Kč s příslušenstvím. Soud v uvedeném řízení dovodil u stěžovatelky a jejího manžela naplnění kritérií pro zvýšení základní částky odškodnění v maximální možné míře, neboť vzal za prokázané, že jejich vztahy se zemřelými byly velice intenzivní. Soud přiznal stěžovatelce i jejímu manželovi náhradu ve výši 397 500 Kč ve vztahu ke každému ze zemřelých nezletilých vnoučat a částku 596 250 Kč jako náhradu ve vztahu k zemřelé snaše. Celkem bylo stěžovatelce na náhradě duševních útrap při usmrcení tří blízkých osob přiznáno 1 391 250 Kč. Na základě odvolání městský soud napadeným rozsudkem rozsudek nalézacího soudu změnil tak, že žalobu v celém rozsahu zamítnul. Odvolací soud konstatoval, že újma na zdraví stěžovatelky nebyla způsobena přímo škodní událostí (dopravní nehodou), jíž nebyla stěžovatelka osobně účastna, ale až následkem této škodní události – úmrtím blízkých rodinných příslušníků. Příčinná souvislost je proto dána mezi újmou na zdraví stěžovatelky a úmrtím rodinných příslušníků. Stěžovatelkou podané dovolání Nejvyšší soud napadeným usnesením odmítnul.

Stěžovatelka se ústavní stížností domáhala zrušení rozhodnutí obecných soudů, a to pro jejich rozpor s ústavně zaručeným právem na soudní ochranu. Senát Ústavního soudu se rozhodl předložit věc plénu Ústavního soudu.

Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
od: 12.06.2024 10:00 do: 12.06.2024 10:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: Plénum
Spisová značka: Pl. ÚS 32/23
Jednací místnost: sněmovna
Soudce zpravodaj: JUDr. Tomáš Lichovník
Stručná charakteristika: Zrušení právního předpisu - návrh skupiny poslanců, právo sdružování, rovnoprávnost a záruky v základních právech a svobodách, svoboda a rovnost v důstojnosti a v právech
Označení navrhovatelů: skupina poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky -zast. doc. JUDr. Zdeňkem Koudelkou, advokátem
Typ řízení: Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu

Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) považuje své stanovy za „ústavu FIFA a světového fotbalu“ Prohlášení přiléhavě vyjadřuje přesvědčení sportovního prostředí, že sportovní pravidla a předpisy mají fungovat celosvětově a být tak co nejvíce nezávislá na státech. Podle tohoto pojetí se sport má ideálně řídit autonomním souborem právních norem, který vykazuje dostatečnou míru věcné i procesní legitimity, aby mohl být aplikován bez ingerence vnitrostátního a pokud možno i mezinárodního práva. Ani největší obhájci tohoto přístupu nicméně nemohou ignorovat realitu přetrvávajícího mocenského monopolu států. Regulace v oblasti sportu se naopak v mnoha ohledech bez zásahu vnitrostátního práva neobejde. Výsledek, kombinující požadavky na promítnutí četných specifických prvků sportu do partikulárních vnitrostátních právních řádů, způsobuje mnohdy jen obtížně řešitelné rozpory.

Zákonodárce z popudu českého sportovního prostředí připravil a schválil novelu zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu (ZPS), jejímž cílem bylo mj. zefektivnit řídící strukturu několik let předtím založené Národní sportovní agentury a zejména za účelem zlepšení podmínek boje proti dopingu v České republice zákonně ukotvit existenci Národního rozhodčího soudu pro sport. Podle navrhovatelky (skupina polsanců) se změny obsažené v novele protiví zvyklostem českého právního řádu a porušují základní práva (zejména autonomii sportovních organizací) a zásady zaručené ústavním pořádkem.

Navrhovatelka jednak dovozuje neústavnost celé novely, neboť způsob jeho přijetí porušil zásady konformní normotvorby vyjádřené především v nálezu Ústavního soudu ze dne 15. 2. 2007 sp. zn. Pl. ÚS 77/06. V případě neúspěchu této námitky se navrhovatelka věcně vymezuje proti výše citovaným ustanovením novelizovaného ZPS, která jsou podle jejího přesvědčení v rozporu s ústavním pořádkem, a to konkrétně s právem na sdružování, právem na rovnoprávnost a záruky v základních právech a svobodách a právem na rovnost v důstojnosti a právech.

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 12.06.2024 14:00 do: 12.06.2024 14:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 2853/23
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Tomáš Lichovník
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost směřující proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 16. září 2022 č. j. 4 C 53/2020-153, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. března 2023 č. j. 11 Co 399/2022-180 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. srpna 2023 č. j. 28 Cdo 2031/2023-202
Stručná charakteristika: Právo na soudní a jinou právní ochranu, právo na ochranu vlastnictví
Označení navrhovatelů: Ing. J. K., Mgr. M. S., Mgr. M. P., zast. Mgr. Jiřím Adamcem, advokátem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti

Každá ze stěžovatelek se (společnou) žalobou domáhala po vedlejší účastnici (Česká republika – Státní pozemkový úřad) zaplacení částky 339 000 Kč. Šlo o náhradu za pozemky, které byly na podzim roku 1989 státem odňaty ze zahrady jejich právního předchůdce kvůli stavbě rodinných domů. Obvodní soud napadeným rozsudkem zavázal vedlejší účastnici zaplatit každé stěžovatelce náhradu 57 304 Kč, žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení. Nalézací soud považoval za rozumnou a přiměřenou výši náhrady kompenzace ve výši šestinásobku administrativní ceny pozemků z roku 1991, založené na příslušných cenových vyhláškách vydaných v letech 1988 až 1990. Odvolání stěžovatelek městský soud nevyhověl. Potvrdil oprávněnost výpočtu náhrady a nadto dodal, že neshledal v situaci stěžovatelek žádné mimořádné okolnosti, kvůli kterým by bylo namístě stanovenou náhradu dále zvýšit nebo naopak snížit. Odvolací soud také změnil výrok o náhradě nákladů řízení ve prospěch stěžovatelek. Stěžovatelky podaly proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, kterému však Nejvyšší soud nevyhověl.

Stěžovatelky se ústavní stížností domáhají zrušení rozhodnutí obecných soudů s tím, že mají za to, že soudy porušily jejich právo na spravedlivý proces a také právo vlastnit majetek.

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 12.06.2024 15:00 do: 12.06.2024 15:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 527/23
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: doc. JUDr. Jan Svatoň CSc.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti vyrozumění Městského státního zastupitelství v Praze, usnesení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 3 a proti usnesení Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie Praha III, Odboru obecné kriminality
Stručná charakteristika: právo na řádný proces a na účinné vyšetřování
Označení navrhovatelů: Z. Y., T. U., R. S., M. Q., K. L.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti

Po téměř rok trvajícím prověřování zahájila policie trestní stíhání podezřelého pro tři dílčí skutky (týkajících se jiných obětí), kterými podle jejího názoru naplnil podezřelý všechny znaky skutkové podstaty trestného činu znásilnění. Za spáchání těchto skutků byl podezřelý následně obžalován, přičemž v době rozhodování Ústavním soudem byl pravomocně odsouzen. Dne 8. 4. 2022 policejní orgán rozhodl o vyloučení části dané trestní věci, týkající se jednání vůči stěžovatelkám a jedné další poškozené, z rozsáhlého společného řízení. Následně napadeným usnesením rozhodl o odložení dané trestní věci, neboť nejde o podezření z trestného činu a není namístě věc vyřídit jinak. Policejní orgán označil chování podezřelého za sexuálně predátorské, avšak svoji intenzitou či provedením, popř. jinými okolnostmi, nenaplnilo zákonem požadované znaky skutkové podstaty žádného trestného činu, a to ani ve stadiu pokusu. Z toho důvodu bylo jedinou možností trestní věc odložit. Proti usnesení policejního orgánu podaly stěžovatelky stížnost, kterou obvodní státní zastupitelství zamítlo napadeným usnesením. Následně stěžovatelky podaly podnět k výkonu dohledu, který městské státní zastupitelství odložilo pro nedůvodnost.

Ústavní stížností se stěžovatelky domáhají zrušení uvedených rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení s tím, že jimi došlo k porušení jejich ústavních práv, konkrétně práva na lidskou důstojnost, práva na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého života, práva na soudní ochranu.

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 12.06.2024 15:30 do: 12.06.2024 16:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 2865/23
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Tomáš Lichovník
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost směřující proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 31. července 2023 č. j. 18 Co 166/2023-60 a výroku III. usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 31. května 2023 č. j. 20 C 72/2023-45 ve spojení s opravným usnesením ze dne 21. června 2023 č. j. 20 C 72/2023-52
Stručná charakteristika: Právo na soudní a jinou právní ochranu, právo na právní pomoc
Označení navrhovatelů: V. A., L. N., K. T., M. N., zast. Mgr. Martinem Losenickým, advokátem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatelky se v řízení před obecnými soudy domáhaly po vedlejší účastnici vyklizení nemovitosti. Ještě před zahájením jednání vzaly stěžovatelky svoji žalobu zpět s tím, že vedlejší účastnice předmětnou nemovitost vyklidila. Okresní soud proto řízení zastavil, stěžovatelkám vrátil část soudního poplatku a vedlejší účastnici uložil povinnost nahradit stěžovatelkám náklady řízení ve výši 229 556,08 Kč. Vycházel přitom z toho, že ve věci byly učiněny 4 úkony právní služby po 46 912 Kč a 4 paušální náklady hotových výdajů po 300 Kč. O odvolání, které podali všichni účastníci řízení, rozhodl krajský soud tak, že změnil usnesení okresního soudu ve výroku III v tom smyslu, že vedlejší účastnice je povinna nahradit stěžovatelkám náklady řízení ve výši 145 002,10 Kč. Odvolací soud přiznal stěžovatelkám pouze jednu odměnu za 3,5 úkonu právní služby, neboť jeden advokát zastupoval všechny čtyři stěžovatelky a jednalo se o jednotnou argumentaci. Přiznání odměny za zastoupení všem čtyřem stěžovatelkám považoval odvolací soud za nespravedlivé.

Stěžovatelky mají za to, že obecné soudy své závěry o nákladech řízení neodůvodnily řádně, když rezignovaly na vysvětlení odchýlení se od soudní praxe a dodržení zásady předvídatelnosti rozhodování obecných soudů. Ústavní stížností se domáhají zrušení částí rozhodnutí, a to s tvrzením, že jimi byla porušena jejich ústavně zaručená práva na ochranu vlastnictví a soudní ochranu.