10. 6. 2024
Sysel obecný je dle české legislativy chráněným a kriticky ohroženým živočišným druhem. Projekt „Sysli pro krajinu, krajina pro sysly“ se zaměřil na výzkum, monitoring stavu populací syslů, ale také na obnovu lokalit s vhodným biotopem pro tato zvířata. Protože se jednalo o evropský přeshraniční projekt, zapojili se do něj i odborníci na Slovensku. Tam konkrétní ochrana sysla nebyla dosud realizována a tento přeshraniční projekt se tak stal základem pro vlastní záchranný program.
Naše „zemní veverka“ bývala typickým obyvatelem venkovské krajiny celé Evropy. Svědčily jí louky pravidelně spásané dobytkem, které pro ni představují přirozené prostředí. Změnou zemědělského hospodaření, které upustilo od pastvy, začalo prostředí pro život sysla mizet. Vinou chemizace krajiny docházelo i na masové hubení zemědělských škůdců, ke kterým byli sysli řazeni. „Přibližně 40 let stačilo k tomu, aby se z běžného druhu stal druh na pokraji vyhynutí,“ uvádí Kateřina Poledníková, ředitelka obecně prospěšné společnosti ALKA Wildlife.
Abychom neznali sysla jen ze zoo
Tato organizace orientovaná na monitoring a aplikaci informací z biologie a ekologie ohrožených živočichů se stala i hlavním nositelem a partnerem česko-slovenského přes?hraničního projektu na podporu ochrany sysla obecného. V jeho rámci spojily síly k záchraně dnes jednoho z nejvzácnějších savců Evropy české společnosti ALKA Wildlife a Ekocentrum Trkmanka a slovenské Daphne – Inštitút aplikovanej ekológie a Národná zoologická záhrada Bojnice. Projekt realizovaný v letech 2018–2020 byl podpořen celkovou částkou 484 683 eur dělenou mezi jednotlivé partnery.
Abychom neznali sysla jen ze zoo
Tato organizace orientovaná na monitoring a aplikaci informací z biologie a ekologie ohrožených živočichů se stala i hlavním nositelem a partnerem česko-slovenského přes?hraničního projektu na podporu ochrany sysla obecného. V jeho rámci spojily síly k záchraně dnes jednoho z nejvzácnějších savců Evropy české společnosti ALKA Wildlife a Ekocentrum Trkmanka a slovenské Daphne – Inštitút aplikovanej ekológie a Národná zoologická záhrada Bojnice. Projekt realizovaný v letech 2018–2020 byl podpořen celkovou částkou 484 683 eur dělenou mezi jednotlivé partnery.
Sysel obecný je byl v rámci tohoto projektu monitorovaný celkem v pouhých 24 izolovaných lokalitách v Jihomoravském, Trenčianském a Trnavském kraji. „U nás na jihu Moravy sysla nejčastěji najdeme na plochách sportovních letišť,“ uvádí Kateřina Poledníková. „Vyhovuje jim právě jejich nízce střižený upravovaný trávník. Největší kolonie tak nyní jsou u Miroslavi na Znojemsku. Obdobně se šíří i na letišti v Brně-Medlánkách nebo Bořitově na Blanensku,“ popisuje možné lokality výskytu. V českých zemích je nejpočetnější kolonií lokalita Radouč na okraji Mladé Boleslavi.
„Hele, mami, surikata!“ Nejstarší generace si pestrou krajinu s volně žijícími zvířaty včetně sysla pamatují, naše děti už sysla neznají. I proto s úsměvem uvádí Kateřina Poledníková výrok, který slýchává, když neznalý návštěvník zahlédne v nízkém trávníku panáčkující zvířátko.
„Sysel je druh otevřené stepní a zemědělské krajiny a lokality zarůstající vyšší travou jsou pro něj nevhodné. Spoléhá se totiž při ochraně před nepřáteli, zejména dravci, na svůj vlastní výhled do krajiny,“ vysvětluje odbornice typické syslí chování, jímž je vzpřímený postoj a ostražité rozhlížení, případně varovné hvízdání, čímž jeden člen kolonie upozorňuje ostatní na potenciální nebezpečí. Odtud ta podobnost se surikatami známými ze zoo, i když druhově spolu tato zvířata nespojuje nic.
„Sysel má unikátní životní rytmus: od října do dubna prodělává pravou hibernaci, spí a neprobouzí se. Proto se potřebuje během teplé poloviny roku pořádně vykrmit. Není tedy pravdivé úsloví o syslení jako shromažďování zásob. Ty si dělají křečci, kteří z nich během zimy žijí. Sysli si ale nic nesyslí,“ uvádí na pravou míru jejich chování Kateřina Poledníková. Chybou ovšem je nabízet syslům jinou potravu. Na místech, kde se z nich stala turistická atrakce, trpí po nabízených chipsech nebo pečivu.
Nerozšiřujeme, pouze sledujeme
Nálepku škůdce si zatím v povědomí lidí bohužel sysel stále udržuje. Skutečnost je však spíše opačná, například ve vinicích či sadech jsou dnes sysli vítaní jako znamení ekologického hospodaření.
Zatímco na slovenské straně probíhá i aktivní vyhledávání nových lokalit a jejich osazování syslí populací, v českých zemích se tato praxe koná výjimečně. „Máme sice poptávku od obcí na vysazování syslů, ale pokud už někde ke stěhování dochází, tak v rámci mísení populací,“ vysvětluje Kateřina Poledníková. „Předchází se tím degeneraci, kde to kvůli jejich izolovanosti hrozí. Věnujeme se nyní vedle monitoringu populací především osvětě. Směrem k veřejnosti měníme zažité vidění sysla jako škůdce a představujeme sysla jako zástupce místní přírody a symbol zachovalé krajiny,“ uzavírá. A i v tomto směru jim pomohla podpora z fondů EU.
Celý článek naleznete na stránkách Deníku.cz.
Podrobnosti k projektu: Sysli pro krajinu, krajina pro sysly v Mapě projektů.
„Hele, mami, surikata!“ Nejstarší generace si pestrou krajinu s volně žijícími zvířaty včetně sysla pamatují, naše děti už sysla neznají. I proto s úsměvem uvádí Kateřina Poledníková výrok, který slýchává, když neznalý návštěvník zahlédne v nízkém trávníku panáčkující zvířátko.
„Sysel je druh otevřené stepní a zemědělské krajiny a lokality zarůstající vyšší travou jsou pro něj nevhodné. Spoléhá se totiž při ochraně před nepřáteli, zejména dravci, na svůj vlastní výhled do krajiny,“ vysvětluje odbornice typické syslí chování, jímž je vzpřímený postoj a ostražité rozhlížení, případně varovné hvízdání, čímž jeden člen kolonie upozorňuje ostatní na potenciální nebezpečí. Odtud ta podobnost se surikatami známými ze zoo, i když druhově spolu tato zvířata nespojuje nic.
„Sysel má unikátní životní rytmus: od října do dubna prodělává pravou hibernaci, spí a neprobouzí se. Proto se potřebuje během teplé poloviny roku pořádně vykrmit. Není tedy pravdivé úsloví o syslení jako shromažďování zásob. Ty si dělají křečci, kteří z nich během zimy žijí. Sysli si ale nic nesyslí,“ uvádí na pravou míru jejich chování Kateřina Poledníková. Chybou ovšem je nabízet syslům jinou potravu. Na místech, kde se z nich stala turistická atrakce, trpí po nabízených chipsech nebo pečivu.
Nerozšiřujeme, pouze sledujeme
Nálepku škůdce si zatím v povědomí lidí bohužel sysel stále udržuje. Skutečnost je však spíše opačná, například ve vinicích či sadech jsou dnes sysli vítaní jako znamení ekologického hospodaření.
Zatímco na slovenské straně probíhá i aktivní vyhledávání nových lokalit a jejich osazování syslí populací, v českých zemích se tato praxe koná výjimečně. „Máme sice poptávku od obcí na vysazování syslů, ale pokud už někde ke stěhování dochází, tak v rámci mísení populací,“ vysvětluje Kateřina Poledníková. „Předchází se tím degeneraci, kde to kvůli jejich izolovanosti hrozí. Věnujeme se nyní vedle monitoringu populací především osvětě. Směrem k veřejnosti měníme zažité vidění sysla jako škůdce a představujeme sysla jako zástupce místní přírody a symbol zachovalé krajiny,“ uzavírá. A i v tomto směru jim pomohla podpora z fondů EU.
Celý článek naleznete na stránkách Deníku.cz.
Podrobnosti k projektu: Sysli pro krajinu, krajina pro sysly v Mapě projektů.
| Zařazeno | pá 07.06.2024 11:06:00 |
|---|---|
| Zdroj | Dotace EU |
| Originál | dotaceeu.cz/cs/evropske-fondy-v-cr/novinky/kde-fondy-eu-pomahaji-ekologove-s-pomoci-fondu-eu |
RSS - všechny zprávy
Vložit zprávy na www stránky
