Otázky a odpovědi týkající se influenzy ptáků

Otázky a odpovědi týkající se influenzy ptáků

Co je influenza ptáků?

Influenza ptáků je virová choroba, která se vyskytuje především u ptáků. Viry influenzy ptáků jsou vysoké nebo nízkopatogenní viry (vysoce patogenní influenza ptáků (HPAI) a nízkopatogenní influenza ptáků (LPAI)) v závislosti na jejich schopnosti způsobovat různou závažnost nákazy a úmrtnost u kuřat.

Hlavním důvodem vývoje a šíření těchto virů jsou volně žijící ptáci, zejména vodní ptáci. Drůbež infikovaná LPAI může vykazovat mírné příznaky nákazy nebo vůbec žádná. Infekce způsobené HPAI mohou způsobit závažné onemocnění a smrt drůbeže.

Proč je ptačí chřipka důvodem k obavám?

Influenza ptáků u ptáků může mít zdravotní a hospodářské důsledky v důsledku ztrát produkce v zamořených hospodářstvích. Viry ptačí chřipky mají zvýšenou schopnost vyvíjet se/mutovat a mísit s jinými viry influenzy ptáků. To zvyšuje riziko nových, nakažlivějších kmenů nebo kmenů s potenciálem infikovat jiné druhy, včetně člověka. Skutečnost, že influenza ptáků je stále více odhalována u savců (např. krav, alpacas, myší, koček) je trendem, který je pod přísným dohledem.

Komise společně s Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) velmi pozorně sleduje situaci influenzy ptáků v EU. Existují pravidla EU týkající se opatření, která je třeba přijmout v případě ohniska nákazy u chovaných ptáků, jakož i pevný rámec opatření v oblasti prevence a připravenosti v případě infekcí u zvířat. Pokud jde o lidské zdraví, právní předpisy EU v oblasti zdravotní bezpečnosti zajišťují dohled, rychlou reakci a koordinaci na úrovni EU v případě odhalení případu.

Může influenza ptáků nakazit jiné druhy než ptáky?

Influenza ptáků obvykle postihuje ptáky, ale jiná zvířata (savci, jako jsou krávy, alpacas, myši, kočky) mohou být infikována viry influenzy ptáků, včetně prasat, norků, tuleňů, divokých prasat, lišek a koček. USA rovněž nedávno poprvé oznámily případy HPAI u skotu.

Představuje influenza ptáků riziko pro člověka?

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) v současné době hodnotí riziko pro širokou veřejnost jako nízké a riziko pro osoby, které pracují s infikovanými ptáky a savci nebo jsou jim vystaveny, jako nízké až střední. Většina kmenů viru influenzy ptáků je relativně neškodná a nenakazuje člověka.

Některé varianty však mohou vytvářet mutace, které zvyšují jejich potenciál infikovat jiné druhy, včetně lidí.

Případy u lidí mohou sahat od asymptomatických nebo velmi mírných příznaků (konjunktivitida, mírné respirační příznaky) až po závažné příznaky (pneumonie vyžadující hospitalizaci) a v některých případech úmrtí.

Dosud nedošlo k žádnému potvrzenému přenosu viru H5N1 z člověka na člověka a v EU/EHP nebyly hlášeny žádné aktivní případy infekce ptačí chřipkou u lidí.

Osoby, které jsou v úzkém kontaktu s nakaženými zvířaty, by měly nosit osobní ochranné prostředky a vyhnout se nechráněnému přímému kontaktu s nemocnými nebo mrtvými zvířaty, jatečně upravenými těly, trusy, jakož i s potenciálně kontaminovaným prostředím. Pokyny ECDC doporučují aktivní dozor nad exponovanými osobami (jako je sledování příznaků nebo testování), preventivní opatření a/nebo očkování rizikových skupin.

Středisko ECDC situaci průběžně sleduje a odpovídajícím způsobem aktualizuje svá posouzení rizik. Komise rovněž zavedla dobře fungující systémy dohledu a včasného varování, které umožňují včasné varování před jakoukoli událostí u lidí nebo zvířat. Pokud by se objevil kmen vysoce patogenní influenzy ptáků, který je mezi lidmi infekční, měla by zásadní význam připravenost a rychlá opatření.

Více informací o rizicích virů influenzy ptáků pro veřejné zdraví lze nalézt na internetových stránkách střediska ECDC věnovaných influenze ptáků.

Jak Komise reagovala na nedávné případy influenzy ptáků u lidí v USA a dalších třetích zemích?

Komise pracuje na základě přístupu „jedno zdraví“ s cílem lépe předcházet všem nově se objevujícím hrozbám, předvídat je, odhalovat je a reagovat na ně. Tento přístup je založen na zásadě, že zdraví lidí, zvířat a životního prostředí jsou úzce propojeny: je třeba je řešit společně. To vyžaduje práci napříč politikami a odvětvími, včetně veřejného zdraví, zdraví zvířat a bezpečnosti potravin.

Komise situaci vysoce patogenní influenzy ptáků na celém světě pozorně sleduje v úzké spolupráci s členskými státy, EFSA, ECDC, EMA, referenční laboratoří Evropské unie (EURL) pro influenzu ptáků, Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a Světovou organizací pro zdraví zvířat (WOAH). Rovněž pečlivě sleduje veškerý genetický vývoj viru.

Komise je i nadále v pravidelném kontaktu s členskými státy a je připravena reagovat velmi rychle, pokud by se situace vyvíjela. Od července 2023 pořádá Výbor EU pro zdravotní bezpečnost (HSC) pravidelná zasedání za účelem projednání opatření v oblasti prevence a připravenosti na influenzu ptáků, včetně společných setkání s veterinárními orgány EU (vedoucími veterinárními úředníky). V prosinci 2023 vydal Výbor pro zdravotní bezpečnost stanovisko k zoonotické chřipce s doporučeními pro koordinovaná opatření členských států na podporu prevence možných ohnisek a připravenosti na ně.

Komise a členské státy jsou rovněž pravidelně v kontaktu s orgány v USA a dalších třetích zemích, jakož i s mezinárodními organizacemi za účelem výměny informací o nákazové situaci, včetně opatření pro prevenci a zvládání nákazy. Například koncem května Komise vyzvala orgány USA, jakož i FAO a WHO, aby na společném zasedání Výboru EU pro zdravotní bezpečnost a vedoucích veterinárních služeb EU představily své činnosti v oblasti testování a připravenosti.

Byla rovněž zřízena nová pracovní skupina iniciativy pro celosvětovou zdravotní bezpečnost zabývající se respiračními infekcemi s pandemickým potenciálem, která má zemím skupiny G7 usnadnit rychlou výměnu informací.

Jaký je stav připravenosti EU na lékařská protiopatření?

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) schválila některé antivirové léčivé přípravky k léčbě případů lidské chřipky v EU (Dectova, Ebilfumin, Tamiflu, Xofluza).

Komise uspořádala smlouvy o společném zadávacím řízení podepsané se společností Seqirus (2019) a GSK (2022) na očkovací látky proti pandemické chřipce Foclivia a Adjupanrix (2022). Tato společná zadávací řízení zajišťují, že společnosti budou zúčastněným členským státům dodávat upravené pandemické očkovací látky, jakmile WHO vyhlásí pandemii. Úřad HERA rovněž jménem zúčastněných členských států podepsal rámcovou smlouvu o společném zadávání veřejných zakázek na dávky zoonotických očkovacích látek před pandemií, které jsou určeny pro osoby, které jsou nejvíce vystaveny potenciálním přenosům influenzy ptáků z ptáků nebo zvířat, jako jsou pracovníci drůbežářských hospodářství a veterinární lékaři.

Kromě toho se v rámci rescEU organizují zásoby lékařských protiopatření, které mohou být uvolněny v případě pandemie.

Jaká opatření je třeba přijmout v případě výskytu influenzy ptáků u drůbeže, aby se zabránilo šíření infekce?

Podle právních předpisů EU v oblasti zdraví zvířat musí být eradikační opatření přijata, jakmile je zjištěna vysoce patogenní influenza ptáků.

Orgány členských států musí okamžitě provést opatření k potlačení nákazy v infikovaném zařízení, včetně utracení všech ptáků, bezpečné likvidace jatečně upravených těl a potenciálně kontaminovaných materiálů a čištění a dezinfekce. Kromě toho musí být vytvořeno uzavřené pásmo nejméně 10 km kolem postiženého zařízení s dodatečnými opatřeními pro tlumení, která se použijí na zařízení v uvedeném pásmu, kde jsou ptáci chováni. Omezení přemísťování musí být vymáhána vnitrostátními orgány, pokud jde o infikované zařízení a další zařízení nacházející se v uzavřeném pásmu. Je-li to považováno za nezbytné, mohou být opatření proti depopulaci rozšířena i na hospodářství s chovem drůbeže v blízkosti nebo na hospodářství, která byla v kontaktu s nakaženým hospodářstvím.

U ptáků jsou zavedena zvláštní opatření pro monitorování a dozor s cílem posoudit nákazovou situaci a tlumit šíření nákazy. Uvedená opatření jsou zachována po dobu nejméně 30 dnů poté, co byl virus z infikovaného zařízení eradikován.

Kromě toho se provádí vymezení pásem EU s cílem zabránit šíření nákazy a zabránit zbytečnému narušení obchodu. Regionalizace/zóna EU (oddělení oblastí prostých nákazy od oblastí s infekcí) je pravidelně zveřejňována v Úředním věstníku EU.

Existují pravidla pro obchod s ptáky a zvířaty infikovanými influenzou ptáků?

Mezinárodní obchod s drůbeží a drůbežími produkty musí být v souladu s normami Světové organizace pro zdraví zvířat. Přítomnost HPAI u drůbeže vede k omezením mezinárodního obchodu s živými ptáky a drůbežím masem z infikované oblasti/zemi.

I když influenza ptáků není nákazou uvedenou na seznamu u savců, nadále platí obecné veterinární požadavky. Zejména lze obchodovat pouze se zdravými zvířaty a pro obchod se zvířaty do jiných zemí se vyžaduje veterinární osvědčení.

Je bezpečné konzumovat drůbeží maso a drůbeží produkty?

Podle EFSA neexistují žádné důkazy o tom, že by influenza ptáků mohla být přenášena na člověka konzumací kontaminovaných drůbežích produktů. Maso a drůbeží produkty z nakažených hejn jsou v každém případě zničeny a nevstupují do potravinového řetězce. Bezpečné zacházení se syrovým masem a dalšími složkami syrových potravin, důkladná vaření a dobrá kuchyňská hygiena mohou zabránit rizikům, která představují kontaminované potraviny, nebo je snížit.

Jaká opatření je třeba přijmout v případě výskytu influenzy ptáků u volně žijících ptáků?

Opatření biologické bezpečnosti v hospodářstvích jsou první linií ochrany před zavlečením a šířením virů influenzy ptáků u drůbeže nebo ptáků chovaných v zajetí, pokud se objeví ohnisko u volně žijících ptáků. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) poskytl podrobné pokyny ohledně druhu opatření, která by měla být přijata. Patří mezi ně mimo jiné:

• omezení přístupu volně žijících ptáků k drůbeži a styku s ní;
• vyhýbat se rybníkům nebo jiným vodním povrchům v prostorách s chovem drůbeže, k nimž by měli volně žijící ptáci přístup;
• co nejvíce omezit domácí ptáky v uzavřených prostorách v obdobích s vysokým rizikem;
• používání hygienických zámků a omezení přístupu osob do drůbežáren.

Existují očkovací látky pro ptáky proti ptačí chřipce?

Očkování proti influenze ptáků lze použít za zvláštních podmínek. V současné době se provádějí očkovací kampaně pro drůbež (Francie) nebo zoologické zahrady (Nizozemsko, Španělsko).

V současné době je v EU registrováno několik očkovacích látek proti influenze ptáků. Je na členských státech, aby rozhodly, zda tyto očkovací látky použijí na svém území za účelem prevence nebo tlumení nákaz podle potřeby.

V roce 2023 poskytla Komise právní nástroj, který má umožnit očkování ptáků proti vysoce patogenní influenze ptáků, což rozšířilo „soubor nástrojů“ EU pro prevenci a tlumení nákaz. Zajišťuje, aby členské státy měly k dispozici nejlepší vědecky podložené možnosti, jak reagovat na nákazovou situaci a místní podmínky. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) nedávno zveřejnil nové vědecké stanovisko k očkování proti HPAI, které má členským státům pomoci zvýšit účinnost a účelnost jejich očkovacích strategií.

Podle mezinárodních norem (Kodex suchozemských živočichů Světové organizace pro zdraví zvířat) neovlivní očkování status země nebo oblasti prostých HPAI, pokud řádný dozor prokáže, že nedošlo k žádné infekci virem.