Otázky a odpovědi týkající se srovnávacího přehledu EU o soudnictví 2024

Otázky a odpovědi týkající se srovnávacího přehledu EU o soudnictví 2024

Evropská komise dnes zveřejnila srovnávací přehled o soudnictví 2024, který porovnává účinnost, kvalitu a nezávislost soudních systémů v členských státech EU. Jedná se již o dvanácté vydání, a proto je možné dlouhodobě mapovat vývoj situace v členských státech, pokud jde o všechny tři oblasti účinného soudnictví: efektivnost, kvalitu a nezávislost.

Co je srovnávací přehled EU o soudnictví?

Srovnávací přehled EU o soudnictví je komparativní informační nástroj, jehož účelem je pomoci EU a členským státům zvyšovat efektivitu vnitrostátních soudních systémů. Činí tak poskytováním údajů o účinnosti, kvalitě a nezávislosti systémů soudnictví ve všech členských státech. Jedná se o jeden z nástrojů v souboru nástrojů EU na podporu právního státu, které Komise používá ke sledování reforem soudnictví prováděných členskými státy.

Srovnávací přehled pomáhá identifikovat osvědčené postupy a případné nedostatky. Objasňuje trendy ve fungování vnitrostátních soudních systémů v průběhu času. Nenabízí celkové pořadí hodnocení jednotlivých zemí, ale přináší informace o fungování všech soudních systémů na základě různých ukazatelů, jež jsou ve společném zájmu všech členských států.

Srovnávací přehled neprosazuje určitý typ systému soudnictví a přistupuje ke všem členským státům rovnocenně. Bez ohledu na model vnitrostátního systému nebo právní tradici, ve které je zakotven, patří mezi základní znaky dobře fungujícího soudnictví například rychlost, nezávislost, dostupnost a snadný přístup.

Proč jsou vnitrostátní systémy soudnictví pro EU důležité?

Účinné systémy soudnictví mají zásadní význam pro uplatňování a prosazování práva EU a pro prosazování právního státu a dalších hodnot, na nichž je EU založena a které jsou společné členským státům. Zajišťují, aby občané a podniky mohli plně využívat svých práv, posilují vzájemnou důvěru a pomáhají vytvářet prostředí příznivé pro investice a podnikání na jednotném trhu. Účinné systémy soudnictví mají zásadní význam pro provádění práva EU, protože vnitrostátní soudy jednají při uplatňování práva EU jako soudy EU .

Jaký je vztah mezi srovnávacím přehledem a zprávou o právním státu?

Srovnávací přehled EU o soudnictví je součástí souboru nástrojů EU na podporu právního státu a jedním ze zdrojů informací, z nichž čerpá zpráva o právním státu. Poskytuje srovnávací údaje o fungování vnitrostátních systémů soudnictví, zatímco výroční zpráva o právním státu předkládá kvalitativní posouzení podstatného vývoje v oblasti právního státu ve všech 27 členských státech. Srovnávací přehled o soudnictví a zpráva o právním státu se tak navzájem doplňují. Srovnávací přehled EU o soudnictví 2024 byl dále rozpracován, aby odrážel potřeby dalších srovnávacích informací, jak bylo zjištěno během přípravy zprávy o právním státu 2024.

Soubor nástrojů EU na posílení právního státu sestává z celé řady prostředků, které mají důsledně sledovat, hodnotit a řešit otázky právního státu v členských státech. Patří mezi ně např. řízení o nesplnění povinnosti, evropský semestr, srovnávací přehled EU o soudnictví, mechanismus pro spolupráci a ověřování, postup podle článku 7 Smlouvy o EU a roční cyklus týkající se právního státu, který zahrnuje zprávu o právním státu.

Jaké jsou hlavní novinky dvanáctého vydání srovnávacího přehledu EU o soudnictví?

Srovnávací přehled 2024 obsahuje patnáct nových nebo přepracovaných grafů, které rozšiřují naše chápání těchto témat:

• přístup k povoláním v soudnictví pro osoby se zdravotním postižením,
• přístup ke spravedlnosti pro spotřebitele při podávání zástupných žalob na ochranu jejich kolektivních zájmů,
• přístup ke spravedlnosti pro děti v občanskoprávních i trestních řízeních,
• odměny za právní pomoc vyplacené advokátům v konkrétní trestní věci,
• notáři a jejich pravomoci v dědických řízeních,
• platy odborných pracovníků soudů a státních zastupitelství,
• jmenování předsedů soudů,
• protikorupční orgány zapojené do ověřování majetkových přiznání,
• odvolání nejvyšších státních zástupců,
• jmenování členů soudů nejvyššího stupně vykonávajících ústavní jurisdikci.

Jaká jsou hlavní zjištění srovnávacího přehledu EU o soudnictví 2024?

• Vnímání nezávislosti soudnictví se zlepšilo, a to i v zemích, které se potýkají se systémovými výzvami. Průzkum Eurobarometr provedený mezi veřejností ukazuje, že od roku 2016 se v devatenácti členských státech vnímání nezávislosti soudnictví u široké veřejnosti zlepšilo nebo zůstalo stabilní. Oproti minulému roku se vnímání nezávislosti u veřejnosti zlepšilo nebo zůstalo stabilní v sedmnácti členských státech. Ve dvou členských státech zůstává vnímaná úroveň nezávislosti obzvláště nízká. Jiný průzkum Eurobarometr ukazuje, že vnímání nezávislosti u podniků se v porovnání s rokem 2016 zlepšilo nebo zůstalo stabilní v devatenácti členských státech. Oproti minulému roku se vnímání nezávislosti u podniků zlepšilo nebo zůstalo stabilní v osmnácti členských státech. Vnímání nezávislosti soudnictví u široké veřejnosti i podniků se zlepšilo rovněž v zemích, které se potýkají se systémovými výzvami v oblasti nezávislosti soudnictví.
• Na základě dostupných údajů z let 2012 až 2022 byly nadále pozorovány ve většině občanských, obchodních a správních věcí pozitivní trendy, pokud jde o efektivitu. V roce 2022 se nadále projevoval účinek opatření, která členské státy přijaly v zájmu zvýšení odolnosti jejich systémů a zotavení po pandemii COVID-19.
• Ukazatele pro digitalizaci soudnictví zůstaly stejné, aby byla zajištěna kontinuita a srovnatelnost. Ze srovnávacího přehledu EU o soudnictví 2024 vyplývá, že členské státy nadále zlepšují digitalizaci svých systémů soudnictví. Ačkoliv většina členských států již digitální řešení v různých kontextech a v různé míře používá, lze v této oblasti dosáhnout značného zlepšení.
• Většina členských států má alespoň nějaká opatření na podporu účasti osob se zdravotním postižením jako odborníků v systému soudnictví. Ve dvaceti členských státech jsou zavedena opatření na podporu přístupu osob se zdravotním postižením k zaměstnání v systému soudnictví. Osmnáct členských států zavedlo opatření na podporu podmínek zaměstnávání a pracovních podmínek osob se zdravotním postižením, které již pracují v systému soudnictví, včetně jejich odměňování a ochrany před propuštěním.
• Pokud jde o přístup dětí ke spravedlnosti, všechny členské státy mají alespoň nějaká zvláštní opatření pro soudnictví nebo soudní řízení vstřícná k dětem (občanskoprávní i trestní řízení nebo řízení pro mladistvé). Ve všech členských státech je v souladu s vnitrostátním právem chráněno soukromí a osobní údaje dětí, které se účastní soudních nebo mimosoudních řízení a dalších úkonů, a děti jsou vyslýchány ve specializovaném prostředí vstřícném k dětem.
• Pokud jde o dědická řízení a orgány, které jsou do nich zapojeny, srovnávací přehled zdůrazňuje, že ve třinácti členských státech probíhá část řízení před soudy a část před notáři. V pěti členských státech probíhají řízení zcela před soudy a ve dvou členských státech zcela před notáři. Ve čtyřech členských státech mohou soudy pověřit notáře, aby jednali místo nich.

Jaký dopad mohou mít efektivní systémy soudnictví na hospodářství?

Účinné systémy soudnictví, které prosazují právní stát, mají pozitivní hospodářský dopad. Pokud systémy soudnictví zaručují prosazování práv, jsou věřitelé s větší pravděpodobností ochotni poskytovat úvěry, podniky jsou odrazovány od oportunistického chování, snižují se transakční náklady a inovativní podniky s větší pravděpodobností investují.

Pozitivní vliv řádně fungujících vnitrostátních systémů soudnictví na hospodářství dokládá akademická literatura a řada studií, mimo jiné Evropské centrální banky, Evropské sítě rad pro justici, Mezinárodního měnového fondu, OECD, Světového ekonomického fóra a Světové banky.

Národní plány pro oživení a odolnost zahrnují reformy soudnictví a investice v řadě členských států. Srovnávací přehled EU o soudnictví pomůže sledovat pokrok při provádění těchto reforem.

Jakým způsobem srovnávací přehled EU o soudnictví 2024 zkoumá efektivitu soudnictví?

Přehled používá ukazatele zkoumající tři hlavní znaky dobře fungujícího systému soudnictví: účinnost, kvalitu a nezávislost.

Účinnost

Mezi ukazatele účinnosti řízení patří: počet věcí, odhadovaná délka soudních řízení (dispoziční čas), podíl vyřízených věcí (poměr mezi počtem vyřízených věcí a počtem příchozích věcí) a počet projednávaných věcí. Srovnávací přehled rovněž uvádí průměrnou délku řízení v určitých oblastech, v nichž se uplatňuje právo EU.

Kvalita

Klíčovými faktory, které přispívají ke kvalitě systémů soudnictví, jsou snadný přístup ke spravedlnosti, adekvátní zdroje, efektivní nástroje hodnocení a používání informačních a komunikačních technologií. Srovnávací přehled používá k pokrytí digitalizace různé ukazatele, jako je přístup k informacím on-line a k soudním rozhodnutím, procesní pravidla připravená na digitální technologie, využívání digitálních technologií soudy a státními zastupitelstvími, zabezpečené elektronické nástroje pro komunikaci nebo on-line přístup ke spisům.

Nezávislost

Srovnávací přehled zkoumá, jak nezávislost soudnictví vnímá široká veřejnost a podniky. Obsahuje rovněž několik nových grafů věnovaných orgánům, které se zabývají předcházením korupci a vyšetřováním a stíháním případů korupce, včetně grafu věnovaného délce soudních řízení u případů úplatkářství. Srovnávací přehled obsahuje informace o jmenování předsedů nejvyšších soudů a nejvyšších státních zástupců, o soudech nejvyššího stupně vykonávajících ústavní jurisdikci, o pravomocích rad pro justici a o nezávislosti advokátů a advokátních komor.

Jaká je metodika srovnávacího přehledu EU o soudnictví?

Srovnávací přehled vychází z různých zdrojů informací. Velké části kvantitativních údajů poskytuje Komise Rady Evropy pro hodnocení efektivity justice (CEPEJ), se kterou Komise uzavřela smlouvu na vypracování zvláštní každoroční studie. Tyto údaje pocházejí z období 2012 až 2021 a poskytly je členské státy podle metodiky CEPEJ. Studie obsahuje rovněž podrobné připomínky a přehledy o jednotlivých zemích s bližšími informacemi, které je třeba vzít v potaz spolu s grafy.

Údaje dále poskytly skupina kontaktních osob pro vnitrostátní systémy soudnictví, národní kontaktní místa pro boj proti korupci, Evropská síť rad pro justici (ENCJ), Síť předsedů nejvyšších soudů EU, Sdružení státních rad a nejvyšších správních soudů EU (ACA), Evropská síť pro hospodářskou soutěž, Komunikační výbor, Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví, Odborná skupina pro praní peněz a financování terorismu, Eurostat, Rada evropských advokátních komor, Evropská síť pro justiční vzdělávání (EJTN) a síť státních zástupců NADAL.

Proč některé údaje chybí?

Přestože u některých členských států stále chybí některé údaje, tento nedostatek se neustále zmenšuje. Přetrvávající problémy při sběru údajů jsou často způsobeny nedostatečnou statistickou kapacitou nebo tím, že vnitrostátní kategorie, pro něž jsou údaje shromažďovány, neodpovídají zcela kategoriím používaným v přehledu. Komise bude členské státy i nadále vybízet k tomu, aby počet chybějících údajů nadále snižovaly.

Jakým způsobem se srovnávací přehled EU o soudnictví promítá do evropského semestru a jak souvisí s Nástrojem pro oživení a odolnost a se zprávou o právním státu?

Porovnáváním informací o systémech soudnictví členských států srovnávací přehled usnadňuje jak nalezení osvědčených postupů, tak odhalení nedostatků a sledování problémů a dosaženého pokroku. V rámci evropského semestru se provádí hodnocení jednotlivých zemí, a to prostřednictvím dvoustranného dialogu s příslušnými vnitrostátními orgány a zúčastněnými stranami. Mají-li zjištěné nedostatky makroekonomický význam, může analýza v rámci evropského semestru vést k tomu, že Komise Radě navrhne, aby přijala doporučení pro jednotlivé země ke zlepšení vnitrostátních systémů soudnictví v konkrétních členských státech.

Z Nástroje pro oživení a odolnost (RRF) mají členské státy k dispozici více než 648 miliard EUR ve formě půjček a nevratné finanční podpory, z nichž musí každý členský stát přidělit minimálně 20 % na digitální transformaci a nejméně 37 % na opatření přispívající k cílům v oblasti klimatu. Reformy a investice navržené členskými státy tyto cíle již překračují, přičemž odhadované výdaje na digitální technologie činí 26 % a výdaje na oblast klimatu přibližně 40 %. Tento nástroj nabízí příležitost reagovat na doporučení pro jednotlivé země týkající se vnitrostátních systémů soudnictví a urychlit úsilí jednotlivých států o dokončení digitální transformace systémů soudnictví.

Srovnávací přehled o soudnictví se rovněž promítá do výroční zprávy o právním státu. Více informací je uvedeno v části věnované tomuto tématu výše.

Jak program Spravedlnost zlepšuje účinnost systémů soudnictví?

Program Spravedlnost s celkovým rozpočtem ve výši přibližně 305 milionů EUR na období 2021–2027 podporuje další rozvoj evropského prostoru práva založeného na právním státu, včetně nezávislosti, kvality a efektivnosti soudního systému, na základě vzájemného uznávání a důvěry a justiční spolupráce.

V roce 2023 bylo na financování projektů a dalších činností v rámci tří specifických cílů programu poskytnuto přibližně 41,1 milionu EUR:

• 11,1 milionu EUR na podporu justiční spolupráce v občanských a trestních věcech a na účinné a soudržné uplatňování a prosazování nástrojů EU, jakož i na podporu členských států v souvislosti s připojením k systému ECRIS-TCN,

• 16 milionů EUR na podporu vzdělávání justičních pracovníků v oblasti občanského a trestního práva a základních práv EU, právních systémů členských států a právního státu,

• 14 milionů EUR na podporu přístupu ke spravedlnosti (včetně e-justice), práv obětí a práv osob podezřelých nebo obviněných ze spáchání trestného činu, jakož i na podporu vývoje a využívání digitálních nástrojů.

Další informace

Srovnávací přehled EU o soudnictví 2024

Informativní přehled o srovnávacím přehledu EU o soudnictví

Kvantitativní údaje ve srovnávacím přehledu EU o soudnictví 2024

Tisková zpráva

Bleskový průzkum Eurobarometr FL540: vnímaná nezávislost vnitrostátních systémů soudnictví v EU u široké veřejnosti

Bleskový průzkum Eurobarometr FL541: vnímaná nezávislost vnitrostátních systémů soudnictví v EU u podniků

Zpráva o právním státu 2023

Informativní přehled o souboru nástrojů EU na podporu právního státu

Internetové stránky věnované srovnávacímu přehledu EU o soudnictví