Libor Květoň: Počet škodních události souvisejících s fotovoltaikou roste

Postřehy z praxe nezávislého likvidátora pojistných událostí, které se týkají rizika u nové vlny instalací fotovoltaických elektráren, představil Libor Květoň – specialista ze společnosti LAPA SERVICE a LAPA SLOVAKIA.

Nejprve mi dovolte otázku, jak jste se ke škodám na FVE dostal?

Mám k těmto škodám ve společnosti LAPA asi nejblíž. O energetiku se zajímám od mládí, kdy jsem nejprve vystudoval Střední průmyslovou školu elektrotechnickou v Brně se zaměřením na elektro energetiku a elektrické stroje a následně Vysoké učení technické v Brně, fakultu elektrotechnickou, obor jaderná energetika. Praxi mám ze společnosti Energetické strojírny Brno, kde jsem jako technik získal zkušenosti na externích montážích energetických celků, a také více jak 25leté zkušenosti s likvidací škodních událostí.

Jak byste charakterizoval aktuální vývoj, který se týká dostupnosti fotovoltaiky v České republice?

Asi mnoho z nás si všimlo, že v současné době dochází po letech stagnace ke zvyšování počtu instalovaných fotovoltaických elektráren. Na rozdíl od dřívější praxe, kdy převažovaly instalace větších FVE o výkonech přes 10 kWp s umístěním převážně na různých pozemcích, je v nynější vlně instalací mimo jiné patrná poměrně masivní instalace FVE malých a menších výkonů na střechách nejrůznějších objektů, převážně obytných a rodinných domů, ale také instalace FVE menších a středních výkonů na různých průmyslových objektech. V této oblasti dochází i ke změnám v legislativě, která vychází menším investorům vstříc, a dále se objevují informace, že dochází ke snižování ceny samotných fotovoltaických panelů, takže se dá očekávat, že zájem o instalace FVE nebude polevovat.

Trend nárustu instalací FVE. Graf Energetického regulačního úřadu (30.06.2023)

Jaké jsou hlavní příčiny škodních událostí, které souvisí s fotovoltaikou?

Poslední dobou médii v České republice proběhlo několik zpráv o požárech nemovitostí způsobených fotovoltaickými elektrárnami. Při rozboru škodních událostí, na kterých prováděla LAPA šetření, se domníváme, že došlo k navýšení rizika vzniku požáru u FVE proti sestavám instalovaným v letech 2008 až 2014, a také k navýšení rizika vzniku vyšších škod.

Prvním důvodem jsou bateriová úložiště, která jsou v současné době instalována u většiny FVE, kdy v letech 2008–2014 toto nebylo obvyklé. Včleněním nového prvku, který nese riziko vnitřního zkratu, se navyšuje požární rizikovost celé FVE. Zcela jistě záleží i na tom, v které části objektu je bateriové úložiště umístěno a jak se toto místo chová z pohledu požární bezpečnosti.

Druhým rizikovým faktorem je instalace většiny FVE na střešní konstrukce, kdy se i malý požár FVE umístěné na střeše nemovitosti může rozšířit na celý objekt s instalovanou FVE, a také na okolní objekty. Zvláště v případě foliových střešních krytin a střech se zateplením polystyrenem nebo podobnými dobře hořlavými materiály je šíření požáru jednodušší. LAPA SERVICE již šetřila škody od požáru střešní FVE také na řadové výstavbě, kdy se požár přenesl na sousední objekty. K tomu může přispívat i skutečnost, že jen zřídkakdy je při instalaci FVE na střechu obytných domů provedeno nové požárně technické posouzení stavby a jsou přijata dodatečná protipožární opatření např. v provedení požárně dělících konstrukcí (vybudování nadstřešní části štítové zdi, nebo její zvýšení apod.).

Třetím rizikovým faktorem je provádění velkého množství drobných instalací, kdy dříve budované velké FVE byly realizovány renomovanými firmami, které prováděly poměrně důslednou kontrolu spojů propojovacích kabelů a uložení propojovacích kabelů včetně dimenzování těchto kabelů. U drobných instalací se nyní setkáváme s volně položenými propojovacími kabely, kde hrozí mechanické poškození, ať už otěrem, nebo tahem na spojovací konektory.

Zdroj: YouTube, pozary.cz

Jak byste srovnal škody, které požár fotovoltaiky způsobil na střeše a na volné ploše?

Porovnání následků požáru FVE na střešní konstrukci (vlevo, zkrat na FVE způsobil na nemovitostech škodu v řádu jednotek milionů Kč) a na volné ploše/pozemku (vpravo, škoda v řádu statisíců), kdy při instalaci na střeše dochází ke zjevně většímu rozšíření požáru oproti v podstatě bodovému působení u elektrárny umístěné na pozemku. Při požáru na střeše nelze zcela jistě pominout i následné škody způsobené samotným hasebním zásahem.

Zdroj: Požáry.cz a archiv LAPA

Se škodami na FVE se budeme setkávat čím dál častěji, proto LAPA zařadila téma škod na FVE mezi své přednášky na odborné LAPA konference. Pokud máte nějaký dotaz nebo řešíte škodu na FVE, neváhejte se na nás obrátit prostřednictvím kontaktů uvedených na našem webu www.lapaservice.com

Děkuji Vám za rozhovor.