Vláda by měla rychle řešit finanční nerovnováhu ve zdravotnictví, varuje Česká lékařská komora

V dohodovacím řízení s pojišťovnami o rozdělení 530 miliard korun z veřejného zdravotního pojištění v roce 2025 se zřejmě dohodnou jen zubaři a gynekologové, řekl po jednání vedení ministerstva zdravotnictví s prezidentem České lékařské komory (ČLK) Milanem Kubkem ředitel odboru regulace cen a úhrad ministerstva zdravotnictví Tomáš Troch.

Podle zpravodajství České televize prezident ČLK Milan Kubek kritizoval dubnové vládní usnesení, že systém má příští rok hospodařit vyrovnaně. Podle něho to neumožní pokrýt reálné náklady na péči.

V pořadu Události, komentáře České televize dále zaznělo, že dohodovací řízení mezi zdravotními pojišťovnami a čtrnácti segmenty zdravotní péče končí ve čtvrtek. Podle ředitele Trocha je nepravděpodobné, že by se dohodlo více segmentů. Meziročně vzrostou očekávané příjmy systému o 22 miliard korun. Reálně ale pojišťovny mají na nabídku nárůstu dvanáct miliard. Výdaje za zdravotní péči se navíc od roku 2010 zhruba zdvojnásobily. Loni na ně šlo, podle nejnovějšího odhadu Českého statistického úřadu, skoro 630 miliard korun. To je 8,5 procenta HDP.

Ředitel Troch dále řekl, že na nákladové straně je potřeba dorovnat deficit z loňského roku, který tvoří přes 10 miliard korun. „V okamžiku, kdy v letošním roce vyrovnáme deficit a zdravotní pojištění bude hospodařit vyrovnaně, tak příští rok celý růst příjmů bude možné alokovat do růstu nákladů,“ dodal.

Podle Milana Kubka ale takový nárůst neumožní zdravotním pojišťovnám platit za péči reálné ceny a lékařům pokrýt náklady. Za nejhorší považuje situaci pro ambulantní specialisty. „Tuto finanční nerovnováhu by měla vláda urychleně řešit, a to buď zvýšením příjmů zdravotních pojišťoven, nebo uvolněním jejich finančních rezerv, případně omezením rozsahu pojišťovnami hrazené péče,“ prohlásil. Zároveň dodal, že se s pojišťovnami dohodly takové obory, jako je gynekologie a stomatologie, kde si lidé již nyní na péči připlácejí.

Podle vyjádření ředitele největší Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeňka Kabátka pojišťovna v dohodovacím řízení postupovala s cílem dosáhnout vyrovnaného hospodaření. „A to nejen kvůli vládnímu usnesení, ale také z důvodu zajištění dlouhodobé stability systému. Prioritou bylo zajištění úhrad rostoucích mandatorních výdajů a podpora zejména primární péče,“ uvedl ředitel Kabátek.

Podle Milana Kubka by tak bylo vhodné, aby vláda změnila své usnesení zakazující pojišťovnám deficitní hospodaření nebo přidala do systému další peníze, například navýšením plateb za státní pojištěnce nebo směřováním výnosů z některých daní do veřejného zdravotního pojištění. Zmínil například daně z alkoholu nebo zvažovanou daň ze sladkých nápojů.

Podle náměstka ministra zdravotnictví Václava Pláteníka (KDU-ČSL) ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) výhrady komory na vládě vyřídí. „Je řada odborností mezi soukromými ambulantními specialisty, pro něž aktuální úhradové mechanismy nepůsobí efektivně,“ připustil.

V Pořadu České televize se rovněž hovořilo i o vyšší spoluúčastni pacientů, což znamená, že by si za některé zdravotní výkony platili. „Je potřeba velmi opatrně s tímto pracovat a my samozřejmě budeme toto politicky a odborně diskutovat,“ prohlásil ministr Válek. „Musíme si uvědomit, že dnes již spoluúčast je, platí se doplatky za léky, platí se za řadu výkonů,“ podotkl.

Příprava úhradové vyhlášky

Podle ředitele Trocha po skončení dohodovacího řízení začne příprava takzvané úhradové vyhlášky, která definitivně platby od pojišťoven mezi jednotlivé segmenty rozdělí. „Plánujeme podpořit více ty segmenty, kde vidíme nejvyšší nedostupnost,“ dodal s tím, že půjde například o primární, dětskou nebo následnou péči. Vyhláška musí být hotová do konce října.

Česká televize v pořadu dále uvedla, že náklady systému veřejného zdravotního pojištění vzrostly za pět let o šedesát procent. Skokové náklady přinesla zejména opatření související s epidemií covidu-19 jako testování, vakcíny, kompenzace nemocnicím za odloženou péči a odměny pro zdravotníky. Částka, kterou do systému přispívá stát za státní pojištěnce, se odvíjí každý rok od nárůstu mezd. Letos je 2085 korun měsíčně, od roku 2019 se zdvojnásobila.