Ministr Lipavský jednal o rozšiřování EU a spolupráci v regionu Podunají

„Rozšíření Evropské je v našem zájmu a také to, aby se země jako jsou Bosna a Hercegovina, Kosovo, Srbsko a Albánie přibližovaly evropským standardům, sdílely naši zahraniční politiku a aby se reformovaly. Je to pro nás důležité, protože rozšíření jako takové přináší více bezpečnosti a prosperity. Je to jeden z našich nejsilnějších nástrojů, který jako Evropa máme,“ uvedl šéf české diplomacie.

Během čtvrtečního jednání na rakouském ministerstvu zahraničí mluvili ministři o spolupráci v regionu Podunají, a to s důrazem na podporu Ukrajiny čelící ruské agresi. Podpořili také úsilí Ukrajiny, Moldavska a západobalkánských podunajských zemí o vstup do Evropské unie. Jako vzorový příklad přeshraničního projektu „Strategie EU pro Podunají“ zmínili spolupráci české a rakouské zdravotní záchranné služby, která umožnila efektivnější řešení dopadů devastujícího tornáda na jižní Moravě v roce 2021. Ministři také přijali společnou deklaraci, v níž mimo jiné odsoudili ruskou agresi proti Ukrajině a opakované ruské vojenské útoky na dunajskou přístavní a skladovací infrastrukturu.

V pátek 21. června se jednání přesunula do opatství Göttweig v Dolním Rakousku, kde před rokem vznikla skupina přátel západního Balkánu tvořená Českem, Chorvatskem, Itálií, Rakouskem, Slovenskem, Slovinskem a Řeckem. Cílem této skupiny je soustavně podporovat země západního Balkánu v jejich integraci do EU. Za tímto účelem členové skupiny v uplynulém roce předložili v rámci EU několik konkrétních návrhů. Jednání v Göttweigu, jichž se zúčastnili i ministři zahraničí šesti západobalkánských zemí, se zaměřila na prohlubování spolupráce mezi EU a západním Balkánem v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky a na další rozvoj konceptu tzv. postupné integrace, který má umožnit obyvatelům západobalkánského regionu poznat v praxi některé výhody členství v EU ještě předtím, než jejich země do Unie formálně vstoupí.

V Göttweigu také ministři přijali společnou Výzvu k rozšíření EU o západní Balkán, v níž se mimo jiné obracejí na představitele EU, kteří vzejdou z jednání po volbách do Evropského parlamentu, aby tuto problematiku zařadili mezi své priority. Konstatují v ní také své přesvědčení, že interní reformy EU nejsou podmínkou pro rozšíření, nýbrž že oba procesy mohou probíhat paralelně.