„Jsem vnitřně přesvědčena, stejně jako ostatní členové komise, že si naši hrdinové zasluhují naši úctu, jejímž minimálním projevením je nalezení jejich ostatků a jejich důstojné uložení odpovídající kulturním zvyklostem naší demokratické společnosti,“ říká vedoucí Úřadu vlády Jana Kotalíková. Zároveň dodává, že nejde o jednoduchou práci. „Již od počátku jsme věděli, že úkol, který na sebe bereme, bude velice složitý a že jeho splnění nebude otázkou několika dnů. Bylo nám totiž jasné, že oba totalitní režimy, které ovládaly naši zemi ve dvacátém století, nejenže trestaly rodiny našich hrdinů tím, že jim odmítaly vydat ostatky jejich blízkých k důstojnému pohřbení, ale zároveň činily kroky, aby pátrání po místech jejich posledního spočinutí co nejvíce zkomplikovaly. S problémy z toho plynoucími jsme se potýkali a potýkáme od samého počátku naší činnosti,“ dodává.
Čestné pohřebiště popravených a umučených politických vězňů a příslušníků druhého a třetího odboje vzniklo péčí bývalých politických vězňů v devadesátých letech. Hlavní zásluhu na současné úpravě měli předseda Sdružení bývalých politických vězňů Stanislav Stránský a doc. Jiří Nedoma. Nachází se u severní zdi Ďáblického hřbitova v Praze. Již v období druhé světové války se zde pohřbívalo do hromadných hrobů, tehdy označovaných termínem šachtové hroby. Při studiu spisové dokumentace bylo zjištěno, že stejným způsobem byly ukládány ostatky na Ďáblickém hřbitově také na dalším místě. Počátky tohoto způsobu pohřbívání je možné datovat do srpna 1943. Při výzkumu byla prostudována nedávno nalezená původní indexová kniha, kde jsou uvedena jména osob, jejichž ostatky jsou či byly uloženy v šachtách číslo I–XIX, tedy v období do počátku roku 1951. Jsou zde také uvedeny přesné polohy rakví.
Doposud se nepotvrdila teze, že by na tomto místě měli být pohřbeni českoslovenští vojáci a členové protinacistického odboje, kteří zemřeli v důsledku represí po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Při výzkumu se naopak objevily indicie naznačující, že místo posledního odpočinku některých protinacistických odbojářů se může nacházet také v jiné části Ďáblického hřbitova či na jiných pražských pohřebištích.
Pro období let 1945–1948 byly potvrzeny případy pohřbení celkem 34 osob, odsouzených k trestu smrti a popravených v retribučních procesech. Zároveň se podařilo lokalizovat místo uložení ostatků pravděpodobně jediného vojáka americké armády pohřbeného na našem území – Lawrence L. Ordwaye. Zemřel 11. května 1945 v nemocnici Na Bulovce a poté byly jeho ostatky uloženy do šachtového hrobu č. I na Ďáblickém hřbitově. V roce 1947 byla provedena jejich identifikace za účasti zástupců Army Graves Registration Service. V důsledku mezinárodní situace byla americká žádost o vyzvednutí jeho ostatků z roku 1953 zamítnuta. Další žádost přišla po roce 1989, kdy již nebyla známa přesná poloha šachtového hrobu, v němž byl Lawrence L. Ordway pohřben. Zásluhou objevu indexové knihy můžeme nyní přesnou polohu lokalizovat.
Archivní a historický výzkum se také zaměřil na období komunistického režimu. Pomocí zmíněné indexové knihy, záznamů z matrik, Ústavu soudního lékařství a toxikologie v Praze a Anatomického ústavu LF UK v Praze a dalších archívních pramenů se doposud podařilo přesně identifikovat naprosto přesnou polohu ostatků dvaceti bývalých politických vězňů, kteří byli v letech 1949–1953 buď popraveni či zemřeli ve vězení. Jsou mezi nimi bývalý poslanec Stanislav Broj, účastník protinacistického a protikomunistického odboje kpt. Karel Sabela, kurýr západní tajné služby Alois Suttý, kněz Bohumil Bunža či řeholnice Františka Hlavínová M. Cypriána de ND.
Doposud se podařilo také stanovit s velkou pravděpodobností čísla konkrétních šachtových hrobů v případě dalších 87 bývalých politických vězňů z období komunistického režimu. Historici Petr Blažek a Alena Šimánková, kteří na tomto výzkumu s dalšími kolegy pracovali, považují nové výsledky bádání za zcela přelomové: „Po mnoha desítkách let se konečně podařilo určit konkrétní šachty jako místa uložení ostatků příslušníků protikomunistické rezistence. Někteří z nich také bojovali v domácím či zahraničním odboji proti německé okupaci. Jedná se o hrdiny, kteří si zaslouží naši úctu a důstojný pohřeb.“
„Ústav pro studium totalitních režimů hodlá ve výzkumu Čestného pohřebiště i nadále pokračovat, ať již ve formě probíhajícího interního projektu, tak i dalšími způsoby, a to s cílem zmapovat umístění ostatků co největšího počtu obětí komunistického režimu a účastníků protikomunistického odboje. Hlavním cílem je popsat osudy konkrétních lidí a uchovat tak jejich památku v historické paměti národa. Stejně tak osvětlit praktiky totalitního režimu, jehož nenávist šla doslova „za hrob“ a působit tak preventivně ve směru ochrany společnosti před hrozbou recidivy totalitních postupů a praktik,“ uvádí Kamil Nedvědický, 1. náměstek Ústavu pro studium totalitních režimů.
Forenzní identifikace ostatků, jakožto logický krok navazující na práci historiků, bude zahrnovat archeologii, antropologii, soudní lékařství a genetiku. „Úkony budou zahrnovat exhumaci ostatků, zadokumentování situace v šachtovém hrobě, dále pak určení věku, pohlaví, výšky a popis poranění vzniklých před smrtí. Genetické zkoumání kosterních ostatků vyžaduje odběr vzorku z dlouhé kosti nebo zubu, izolaci DNA a stanovení identifikačního profilu. Ten je následně porovnán s referenčními vzorky příbuzných osob a je provedeno statistické ověření předpokládaného příbuzenského vztahu. V případě existence fotografií zemřelého je možné provést i antropologickou identifikaci pomocí metody superprojekce. Provedení všech forenzních úkonů pak umožní učinit závěr o identitě ostatků,“ říká forenzní genetik a soudní znalec Daniel Vaněk.
Komise při Úřadu vlády vznikla v dubnu loňského roku a je sestavena z historiků, expertů a zástupců ministerstev a dalších institucí, které se touto agendou zabývají. Komise vznikla na základě diskuse předsedy vlády Petra Fialy se zástupci Ligy Libe Pavlem Černým, Ondřejem Vetchým a Jaroslavem Čvančarou, kteří dlouhodobě na problém Ďáblického hřbitova upozorňují. Cílem komise je předložit zprávu, na jejímž základě bude moci vláda ČR vydat rozhodnutí o vyzdvihnutí ostatků obětí totalitních režimů. Více k činnosti komise se dočtete zde.
| Zařazeno | út 25.06.2024 14:06:00 |
|---|---|
| Zdroj | Vláda |
| Originál | vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/komise-pro-reseni-otazek-masovych-hrobu-na-dablickem-hrbitove-pre... |
| Kategorie | Aktuálně |
| Autor | posta@vlada.cz (Vláda ČR) |
RSS - všechny zprávy
Vložit zprávy na www stránky
