Reuters: Rusku za červen vzrostou příjmy z prodeje ropy a plynu o 50 procent

Rusko za červen zvýší tržby z prodeje ropy a plynu meziročně o více než 50 procent na 9,4 miliardy dolarů (téměř 218 miliard Kč). Na základě svých propočtů to dnes uvedla agentura Reuters. Vývoj podle ní jednak odráží pokles dotací rafineriím, jednak schopnost ruské ekonomiky omezit dopady západních sankcí.

Příjmy z prodeje ropy a plynu jsou pro Kreml nejdůležitějším jednotlivým zdrojem hotovosti. Za posledních deset let představují třetinu až polovinu celkových příjmů federálního rozpočtu.

Vojenský konflikt na Ukrajině přiměl Západ k zavedení četných sankcí, jejichž smyslem je omezit Rusku příjmy z prodeje surovin. Rusko ale dokázalo přesměrovat export ropy z Evropy do Indie a do Číny, čímž si zajistilo tolik potřebné peníze do rozpočtu. Ten je nyní v deficitu, protože Moskva vynakládá značné prostředky na obranu a bezpečnost.

Pokud jde o ceny v rublech, výpočty agentury Reuters ukazují, že Rusko v červnu získá z prodeje ropy a plynu přibližně 814 miliard rublů. V květnu příjmy z prodeje těchto energetických surovin činily 794 miliard rublů a loni v červnu 529 miliard rublů.

Očekává se, že dotace rafineriím z rozpočtu od května klesnou o 60 miliard rublů. Subvence zahrnují i platbu, která povzbuzuje rafinerie, aby prodávaly svou produkci na domácím trhu, místo aby ji vyvážely za vyšší cenu.

Údaje o červnovém vývoji rozpočtu ministerstvo financí zveřejní 3. července. Na celý letošní rok vláda počítala s federálními příjmy z prodeje ropy a plynu v objemu 10,7 bilionu rublů (2,78 bilionu Kč), což by bylo o 21 procent více než v roce 2023, kdy nižší ceny ropy a pokles exportu plynu snížily příjmy o 24 procent.

Rusko výrazně zvýšilo výdaje na obranu a bezpečnost od zahájení takzvané speciální vojenské operace, jak Moskva nazývá invazi svých vojsk do sousední země z února 2022. Výsledkem byly dva roční deficity přesahující tři biliony rublů, což jsou přibližně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Vláda tyto deficity financovala domácími půjčkami a čerpáním peněz z Fondu národního blahobytu, což je ruský státní investiční fond, v němž vláda shromažďuje peníze na horší časy.

Ruský prezident Vladimir Putin pochvalně hovoří o vysokém tempu hospodářského růstu a mimo jiné řekl, že tempo růstu ekonomiky Ruské federace předstihuje tempo západních ekonomik. Za loňský rok vykázala ruská ekonomika růst o 3,6 procenta, zatímco v roce 2022 po zpřesnění dat o 1,2 procenta klesla. Po začátku války na Ukrajině ale mnozí západní ekonomové Rusku předpovídali mnohem hlubší hospodářský propad.

Ekonomové, kteří působí v Rusku, ale upozornili na špatnou kvalitu hospodářského růstu. Například uvádějí, že výroba raket a granátů sice může přispět k vyššímu růstu HDP, ale nabízí jen omezený přínos pro obyvatelstvo.