Jan Hribik - Přál bych si pískat finále mistrovství světa

V lednu 1983 se v Jablonci narodil Jan Hribik, aktuálně profesionální rozhodčí ledního hokeje. Absolvent ZŠ Mozartova Jablonec, ZŠ U Školy Liberec, Obchodní akademie Jablonec a Univerzity Hradec Králové. V mládí se věnoval hokeji v Jablonci a Liberci. V 15 letech se stal rozhodčím a postupně prošel až do hokejové extraligy. Mimo jiné se účastnil výměnného programu rozhodčích organizovaného Mezinárodní hokejovou federací, kromě extraligy soudcoval zápasy ruské Kontinentální hokejové ligy (KHL), ZOH v Pchjongčchangu a pět mistrovství světa, včetně toho posledního v Praze.

Začínal jste hokejem, sám jste si vybral tento sport?

Ano, do první třídy přišel trenér, jestli někdo nechce jít hrát hokej, tak jsem se přihlásil a od té doby se věnuji hokeji nepřetržitě 34 let.

Kdy jste přešel k soudcování, cílem byla profesionální kariéra?

V mých začátcích jsem na takovou úroveň, které jsem dosáhl, ani nepomyslel. Měl jsem pískání jako brigádu o víkendech a o kariéře rozhodčího jsem vůbec nepřemýšlel. Nakonec se to vše seběhlo tak, že jsem se dostal na vysokou školu do Hradce Králové a skloubit školu a hokej v Jablonci nešlo, tudíž bych musel hrát někde v okolí Hradce Králové, a to se mi nechtělo. Proto jsem se rozhodl, že se zkusím věnovat pískání a uvidím, jak to půjde. A ono to šlo docela dobře.

Pískáte extraligu, kolik zápasů v sezoně zvládnete?

Letos jsem odpískal 87 zápasů, z toho je 67 extraligových zápasů. Na MS to bylo osm zápasů. Dále čtyři zápasy na Spenglercupu, pět zápasů Champions hockey league a tři předsezonní přípravná utkání.

Máte i řadu mezinárodních zkušeností. Kde jste rozhodoval, který ze zápasů byl pro vás nejtěžší a na jaký nejraději vzpomínáte?

Ono to s pískáním je jako v normálním životě, co bylo tuto sezonu si pamatuji živěji než to, co bylo loni, předloni a co bylo před deseti lety si skoro nepamatuji. Čili letos si pamatuji sedmé semifinále mezi Spartou a Třincem, kdy se rozhodlo v čase 121:46 a byl to můj nejdelší zápas kariéry. Dále si vzpomínám na loňské MS a zápas o bronz mezi Lotyšskem a USA, kdy Lotyšsko získalo historicky první medaili na MS. A pak mám v paměti čtvrtfinále olympiády v Pchjongčangu mezi Německem a Švýcarskem. A ještě si vzpomínám na svůj první extraligový zápas Slavia – Znojmo v O2 aréně.

Byl jste i na posledním MS v Praze, které Česko vyhrálo. Jaké je to pískat šampionát před domácími fanoušky?

Bylo to skvělé, cítil jsem se jako doma. Ale nejvíc si vážím toho, že se mi podařilo mít rodinu na zápase Velké Británie s Rakouskem, kde si manželka a děli mohli užít atmosféru MS a vidět mě naživo na ledě jako součást zápasu MS, což bylo lehčí zrealizovat, když je MS v České republice než třeba v Lotyšsku.

Hokej je rychlá hra, je těžké rozhodovat situace takřka ve vteřině?

Je to těžké, ale jsem na to trénovaný téměř celý život. Nejdříve jako hráč a pak už jen jako rozhodčí. U rozhodčího je důležité nejenom rychle situace řešit, ale hlavně je řešit správně. Nikdy nikdo nemůže vše posoudit správně, jsme lidé a ne stroje, ale mým úkolem je mít co nejvyšší úspěšnost správných rozhodnutí nebo obráceně vzato mít co nejmenší chybovost mých rozhodnutí.

Připravujete se speciálně na utkání?

V extralize už ani moc ne, znám všechny týmy velmi dobře. Znám jednotlivé hráče i trenéry a stejně tak dobře znám své kolegy a vím co od hráčů, trenérů, týmů a kolegů očekávat. Na standardní věci se tedy už moc nepřipravuji a na ty nestandardní se moc připravit nedá, což může být nějaký zkrat hráče, trenéra nebo kolegy. To už se pak musí řešit operativně. Ale s tím mi pomáhá, že mám nějaké věci předpřipravené univerzálně a ty se pak snažím aplikovat do dané situace. Jde hlavně o komunikační dovednosti, abych dokázal adekvátně reagovat na danou problematickou situaci.

Co je pro rozhodčího nejdůležitější?

Nechybovat v pravidlových věcech. Správně se rozhodovat na ledě ve výběru pozic pro sledování hry. S tím je spojené správné posuzování herních situací. Ještě je důležité být fyzicky velmi dobře připraven.

Mnohé turnaje jste pískal, máte nějaký vysněný zápas, který byste chtěl rozhodovat?

Ještě jsem nepískal finále mistrovství světa, tak bych si asi přál toto utkání pískat.

Kolik času v životě věnujete hokeji? Máte čas i na jiné aktivity

Toho času je opravdu hodně, ale jelikož jsem profesionální rozhodčí, tak mám dost času se věnovat i jiným věcem, než je hokej. Rád se věnuji sportům jako jsou stolní tenis, badminton, cyklistiky, turistika, posilování a běh. Rád něco buduji na chatě, to mě hodně baví a naplňuje, když člověk vidí za sebou nějakou odvedenou práci. Ale nejvíce mě naplňuje moje rodina, úžasná manželka, syn a dcera, kterým patří absolutní poděkování za jejich podporu mé kariéry.

Jiří Endler