Časté dotazy týkající se konvergenční zprávy z roku 2024

Časté dotazy týkající se konvergenční zprávy z roku 2024

Co je konvergenční zpráva z roku 2024?

Konvergenční zpráva Evropské komise z roku 2024 hodnotí, jakého pokroku dosáhly členské státy mimo eurozónu v přípravách na přijetí eura. Je základem pro návrh Komise na rozhodnutí Rady EU o přijetí eura členským státem.

Konvergenční zpráva Evropské komise je odlišná od konvergenční zprávy Evropské centrální banky, avšak zveřejňují se současně.

Konvergenční zprávy se vydávají každé dva roky nebo na zvláštní žádost členského státu o posouzení jeho připravenosti ke vstupu do eurozóny, jako tomu bylo v případě Lotyšska v roce 2013.

Právní závazek přistoupit k eurozóně mají všechny členské státy kromě Dánska, které si vyjednalo v Maastrichtské smlouvě výjimku, a proto se na něj zpráva nevztahuje.

Co jsou konvergenční kritéria?

Členské státy, které hodlají přijmout euro, musí dosáhnout vysokého stupně udržitelné hospodářské konvergence, což zkoumá konvergenční zpráva na základě konvergenčních kritérií. Tato kritéria (označovaná též jako „maastrichtská“) jsou zakotvena v čl. 140 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Stěžejním prvkem posuzování maastrichtských kritérií je udržitelnost. To znamená, že pokrok dosažený v konvergenci musí být spíše než na dočasných faktorech založen na strukturálních prvcích, které zaručují jeho stálost.

Zjednodušeným způsobem jsou kritéria definována takto:

Smlouva rovněž stanoví, že musí být proveden přezkum slučitelnosti vnitrostátních právních předpisů členského státu se Smlouvou a se statutem Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. Slučitelnost právních předpisů se týká zejména tří oblastí: nezávislost centrální banky, zákaz měnového financování a začlenění národní centrální banky do Evropského systému centrálních bank.

Kromě toho Smlouva rovněž vyžaduje přezkoumání dalších faktorů, které jsou důležité pro hospodářskou integraci a konvergenci. K nim patří integrace trhu práce, trhu zboží a služeb a finančního trhu a vývoj platební bilance. Výsledek posouzení dodatečných faktorů se považuje za důležitou známku toho, zda by vstup daného státu do eurozóny proběhl hladce.

Co znamená splnění konvergenčních kritérií?

Splnění těchto kritérií ukazuje, že hospodářství země dosáhlo přiměřené míry konvergence s ekonomikou eurozóny. Odráží schopnost země udržet hospodářskou stabilitu a začlenit se do hospodářského rámce eurozóny.

Ekonomické podmínky pro vstup mají zajistit, aby hospodářství členského státu bylo dostatečně připraveno na přijetí jednotné měny a mohlo se hladce začlenit do měnového režimu eurozóny bez rizika narušení pro daný členský stát nebo eurozónu jako celek.

Splnění těchto kritérií nevede k členství v eurozóně automaticky. Rozhodnutí musí být schváleno Radou EU na základě návrhu Evropské komise poté, co své stanovisko vydá Evropský parlament a Evropská centrální banka.

Jak probíhá zavedení eura poté, co členský stát splní všechna nezbytná kritéria?

Komise na základě kladného posouzení v konvergenční zprávě předloží návrh Radě, která po konzultaci s Evropským parlamentem a po diskuzích v rámci Euroskupiny a mezi vedoucími představiteli států nebo vlád rozhodne, zda dotyčná země splňuje nezbytné podmínky a smí euro přijmout.

Je-li rozhodnutí příznivé, Rada pro hospodářské a finanční věci učiní nezbytné právní kroky a na základě návrhu Komise a po konzultaci s Evropskou centrální bankou určí přepočítací koeficient pro nahrazení národní měny eurem, který je tím stanoven neodvolatelně.

Mají všechny dosud nezúčastněné členské státy povinnost do eurozóny vstoupit?

V zásadě všechny členské státy, které si nevyjednaly doložku o neúčasti (tj. Dánsko), se zavázaly euro přijmout, jakmile splní nezbytné podmínky. Je však na jednotlivých zemích, aby si nastavily vlastní cestu k přijetí eura. Žádný závazný harmonogram stanoven není.

Členské státy, které přistoupily k EU v letech 2004, 2007 a 2013, tj. po zavedení eura, nesplňovaly v okamžiku přistoupení podmínky pro členství v eurozóně. Proto jim jejich smlouvy o přistoupení k EU poskytly čas na provedení nezbytných úprav.

Poskytuje konvergenční zpráva zemím vodítko na jejich cestě k euru?

Konvergenční zpráva posuzuje, zda členské státy EU mimo eurozónu splňují nezbytné podmínky pro přijetí eura. Poskytuje podrobnou analýzu a poznatky o hospodářské konvergenci těchto zemí a může navrhnout oblasti, v nichž je zapotřebí dalšího zlepšení. Nepředepisuje však konkrétní opatření politiky.

Konvergenční zpráva je stěžejním dokumentem jak pro země usilující o přistoupení k eurozóně, tak pro orgány EU. Zajišťuje transparentnost a poskytuje jasné posouzení připravenosti zemí. To pomáhá udržovat hospodářskou stabilitu a soudržnost v rámci EU.

Zpráva je rovněž základem pro případný návrh Komise Radě, aby členskému státu umožnila přijmout euro.

Jaká hlavní zjištění konvergenční zpráva přináší?

Bulharsko

Na základě posouzení slučitelnosti právních předpisů a plnění konvergenčních kritérií a s přihlédnutím k dalším faktorům relevantním pro hospodářskou integraci a konvergenci se Komise domnívá, že Bulharsko nesplňuje podmínky pro přijetí eura. Konkrétně:

• Právní předpisy v Bulharsku lze považovat za slučitelné s povinností souladu podle článku 131 Smlouvy o fungování Evropské unie.
• Kritérium cenové stability Bulharsko nesplňuje.
• Kritérium stavu veřejných financí Bulharsko splňuje.
• Kritérium směnného kurzu Bulharsko splňuje.
• Kritérium konvergence dlouhodobých úrokových sazeb Bulharsko splňuje.

Česko

Na základě posouzení slučitelnosti právních předpisů a plnění konvergenčních kritérií a s přihlédnutím k dalším faktorům relevantním pro hospodářskou integraci a konvergenci se Komise domnívá, že Česko nesplňuje podmínky pro přijetí eura. Konkrétně:

• Právní předpisy v Česku nejsou plně slučitelné s povinností souladu podle článku 131 Smlouvy o fungování Evropské unie.
• Česko nesplňuje kritéria cenové stability a směnného kurzu.
• Očekává se, že Česko splní kritérium stavu veřejných financí, neboť zpráva Komise podle čl. 126 odst. 3 ze dne 19. června dospěla k závěru, že Česko splňuje kritérium schodku Paktu o stabilitě a růstu.
• Kritérium konvergence dlouhodobých úrokových sazeb Česko splňuje.

Maďarsko

Na základě posouzení slučitelnosti právních předpisů a plnění konvergenčních kritérií a s přihlédnutím k dalším faktorům relevantním pro hospodářskou integraci a konvergenci se Komise domnívá, že Maďarsko nesplňuje podmínky pro přijetí eura. Konkrétně:

• Právní předpisy v Maďarsku nejsou plně slučitelné s povinností souladu podle článku 131 Smlouvy o fungování Evropské unie.
• Kritérium cenové stability Maďarsko nesplňuje.
• Kritérium stavu veřejných financí Maďarsko nesplňuje.
• Kritérium směnného kurzu Maďarsko nesplňuje.
• Kritérium konvergence dlouhodobých úrokových sazeb Maďarsko nesplňuje.

Polsko

Na základě posouzení slučitelnosti právních předpisů a plnění konvergenčních kritérií a s přihlédnutím k dalším faktorům relevantním pro hospodářskou integraci a konvergenci se Komise domnívá, že Polsko nesplňuje podmínky pro přijetí eura. Konkrétně:

• Právní předpisy v Polsku nejsou plně slučitelné s povinností souladu podle článku 131 Smlouvy o fungování Evropské unie.
• Kritérium cenové stability Polsko nesplňuje.
• Kritérium stavu veřejných financí Polsko nesplňuje.
• Kritérium směnných kurzů Polsko nesplňuje.
• Kritérium konvergence dlouhodobých úrokových sazeb Polsko nesplňuje.

Rumunsko

Na základě posouzení slučitelnosti právních předpisů a plnění konvergenčních kritérií a s přihlédnutím k dalším faktorům relevantním pro hospodářskou integraci a konvergenci se Komise domnívá, že Rumunsko nesplňuje podmínky pro přijetí eura. Konkrétně:

• Právní předpisy v Rumunsku nejsou plně slučitelné s povinností souladu podle článku 131 Smlouvy o fungování Evropské unie.
• Kritérium cenové stability Rumunsko nesplňuje.
• Kritérium stavu veřejných financí Rumunsko nesplňuje.
• Kritérium směnného kurzu Rumunsko nesplňuje.
• Kritérium konvergence dlouhodobých úrokových sazeb Rumunsko nesplňuje.

Švédsko

Na základě posouzení slučitelnosti právních předpisů a plnění konvergenčních kritérií a s přihlédnutím k dalším faktorům relevantním pro hospodářskou integraci a konvergenci, včetně vývoje platební bilance a integrace trhu zboží a služeb, trhu práce a finančního trhu, se Komise domnívá, že Švédsko nesplňuje podmínky pro přijetí eura. Konkrétně:

• Právní předpisy ve Švédsku nejsou plně slučitelné s povinností souladu podle článku 131 Smlouvy o fungování Evropské unie.
• Kritérium cenové stability a stavu veřejných financí Švédsko splňuje.
• Kritérium směnného kurzu Švédsko nesplňuje.
• Kritérium konvergence dlouhodobých úrokových sazeb Švédsko splňuje.

Jak konvergenční zpráva souvisí s přistoupením k evropskému mechanismu směnných kurzů ERM II?

Mechanismus směnných kurzů (ERM II) byl zřízen 1. ledna 1999 jako nástupce původního ERM. Jeho účelem je zajistit, aby kolísání směnných kurzů mezi eurem a jinými měnami v EU nenarušovalo hospodářskou stabilitu jednotného trhu, a pomoci členskými státům, jež nejsou členy eurozóny, s přípravou na přistoupení k ní. Účast v ERM II se vyžaduje pro konvergenční kritérium týkající se stability směnných kurzů.

Účast v ERM II je dobrovolná, ale kritérium směnného kurzu pro vstup do eurozóny stanoví, že se země musí účastnit mechanismu po dobu nejméně dvou let před přijetím eura a směnný kurz nesmí být po tuto dobu vystaven silným tlakům. V mechanismu ERM II je směnný kurz členského státu, který není členem eurozóny, navázán na euro a smí kolísat pouze ve stanovených mezích. O vstupu do ERM II se rozhoduje na žádost členského státu, jenž není členem eurozóny, na základě dohody všech účastníků ERM II (členských států eurozóny, Evropské centrální banky a ministrů a guvernérů centrálních bank členských států mimo eurozónu, které se mechanismu účastní: v současné době tedy Dánska).

Bulharsko oznámilo svůj záměr připojit se k ERM II v červenci 2018 a zavázalo se provést před vstupem do mechanismu řadu opatření, aby jeho účast probíhala bez problémů (tzv. předběžné závazky). Země se připojila k ERM II v červenci 2020 poté, co své předběžné závazky splnila. Rovněž se zavázala k přijetí řady dalších opatření (tzv. závazků v rámci ERM II po vstupu), jejichž cílem je zachovat hospodářskou a finanční stabilitu a dosáhnout vysokého stupně udržitelné hospodářské konvergence.

Další informace

Tisková zpráva

Konvergenční zpráva z roku 2024

Konvergenční zpráva ECB z roku 2024

Předchozí konvergenční zprávy

Eurozóna

Hospodářská a měnová unie