MP/02/2024 – Poplatky za komunální odpad – Rozdíl mezi poplatkem vycházejícím z hmotnosti či objemu odpadu a poplatkem vycházejícím z kapacity soustřeďovacích prostředků

Otázka:

Jaký je základní rozdíl mezi poplatkem za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci na základě hmotnosti nebo objemu odloženého odpadu, o němž je vedena provozní evidence, a poplatkem za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci, který vychází z kapacity soustřeďovacích prostředků na odpad pro nemovitou věc?

Odpověď:

Poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci je možné zavést ve dvou režimech. Buď lze vycházet ze skutečného množství odloženého směsného komunálního odpadu z jednotlivé nemovité věci, které musí být při každém svozu zváženo (zjištění hmotnosti) či změřeno (zjištění objemu), nebo z předem objednané kapacity nádoby na odpad.

Při zavedení poplatku na hmotnostním základě to znamená, že zajišťovatel svozu směsného komunálního odpadu musí mít své svozové automobily vybaveny vážícím zařízením, schopným zjistit hmotnost v kilogramech odloženého odpadu z každé jednotlivé nemovité věci a tuto informaci zaevidovat. Rovněž při zavedení poplatku na objemovém základu se předpokládá, že svozové automobily budou vybaveny zařízením, které bude schopno změřit a zaevidovat objem v litrech odloženého odpadu. Nicméně další možností, která je výslovně zmíněna v důvodové zprávě jako postačující v případě objemového základu poplatku, je vedení provozní evidence. To znamená, že svozové firmě je předem znám údaj o objemu nádoby na odpad z konkrétní nemovité věci, z níž je odpad odkládán. Jakmile dojde při svozu odpadu k vyprázdnění nádoby, je tento údaj zaznamenán do evidence k příslušné nemovité věci. Poplatkový subjekt by tedy měl nádobu požadovat k vyprázdnění až po naplnění celého jejího objemu, čímž bude mít zaručeno, že bude platit pouze za objem, který skutečně odložil. Charakteristickým znakem těchto dvou základů poplatku mj. je, že poplatkový subjekt neohlašuje správci poplatku množství odpadu, které hodlá v poplatkovém období (resp. v dílčím poplatkovém období) odložit, ani není pro účely stanovení poplatku povinen zjišťovat, jaké množství odpadu bylo z nemovité věci odloženo.

Poplatek na kapacitním základu je založen na povinnosti obce zajistit odvoz odpadu, který je limitován předem ohlášenou kapacitou soustřeďovacích prostředků na odpad. Tato skutečnost vyplývá z § 59 odst. 1 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, který stanoví, že pokud obec zavedla poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci na základě kapacity soustřeďovacích prostředků podle zákona o místních poplatcích, je povinna přebírat směsný komunální odpad vznikající na jejím území při činnosti nepodnikajících fyzických osob v množství odpovídajícím kapacitě soustřeďovacích prostředků. Odvoz obec zpravidla zajišťuje vícekrát v kalendářním měsíci. Poplatník si tedy může vybrat z nabídky obce jak vhodnou velikost nádoby na odpad, tak i četnost svozů v poplatkovém období, přičemž tyto údaje se mohou v průběhu poplatkového období měnit. Pokud se tak stane, změna musí být správci poplatku rovněž ohlášena předem. V daném případě není rozhodné, zda nádoba na odpad byla naplněna či nikoliv, resp. jaké množství odpadu bylo skutečně odloženo. Základem pro výpočet poplatku je předem objednaná kapacita nádoby na odpad v každém dílčím poplatkovém období. Například při svozu 2x měsíčně a kapacitě objednaného soustřeďovacího prostředku 240 litrů bude dílčím (měsíčním) základem poplatku 480 litrů (tj. součin kapacity soustřeďovacího prostředku a počtu svozů v kalendářním měsíci).

Zásadní rozdíl mezi poplatkem s dílčím hmotnostním či objemovým základem a poplatkem na kapacitním základu spočívá také ve správě poplatku, zejména v souvislosti s nalézacím řízením. Zatímco u kapacitního základu poplatku je poplatkový subjekt povinen poplatek sám vypočítat z údajů, uvedených v obecně závazné vyhlášce a v ohlášení, a zjištěnou výši poplatku uhradit správci poplatku ve lhůtě splatnosti stanovené obecně závaznou vyhláškou, u poplatků za odpad s hmotnostním či objemovým základem takový postup možný není. Je tomu tak proto, že poplatkový subjekt zpravidla nedisponuje údaji o celkové hmotnosti nebo objemu odpadu odloženého z nemovité věci za poplatkové období. Tato skutečnost je známa správci poplatku, kterému potřebné údaje předá zajišťovatel svozu. V daném případě se tedy nepředpokládá aktivita ze strany poplatkového subjektu při výpočtu poplatkové povinnosti a stanovení výše poplatku. Naopak je povinností správce poplatku vypočítat z předaných údajů základ poplatku (součtem dílčích měsíčních základů poplatku) a celkovou výši poplatku za poplatkové období kalendářního roku. Poplatek vyměří podle § 11 odst. 2 písm. b) zákona o místních poplatcích vždy rozhodnutím. Poplatek je splatný podle § 11b odst. 2 zákona o místních poplatcích ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Jedná se o první lhůtu splatnosti, neboť lhůta splatnosti poplatku není náležitostí obecně závazné vyhlášky.