Do energetické chudoby padají u nás především rodiny s dětmi a osamělé seniorky!

Aktuální data o energetické chudobě v České republice, unikátní inovační nástroje řešení energetické chudoby a prezentace výstupů o zapojení soukromého a neziskového sektoru do řešení energetické chudoby u nás – byly námětem konference, za účasti novinářů, kterou, ve čtvrtek 27. června 2026, uspořádalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Prezentována byla analýza, která se nazývá „Energetická chudoba v roce 2023“. Analýzu - pro „Projekt Podpora sociálního bydlení a jeho systémové zavádění v ČR“, pod Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR, - zpracovala Platforma pro sociální bydlení, ve spolupráci s Fakultou sociálních studií Ostravské univerzity.

Ve svém úvodu studie uvádí, že od minulé analýzy, který byla vypracována v roce 2020, počet domácností v takzvané energetické chudobě vzrostl. Během roku 2023 bylo v energetické chudobě přibližně 1,3 milionu (13 %) obyvatel České republiky. Z toho přibližně 300 tisíc jsou dětí do 18 let a 400 tisíc seniorů ve věku 65 let a více.

Nejvíce jsou energetickou chudobou ohroženy samoživitelky, nízkopříjmové rodiny s dětmi, invalidní důchodci a osamělé seniorky. Dvě největší skupiny obyvatel v energetické chudobě tvoří nájemníci a chudí vlastníci rodinných domů.

Přitom míra ohrožení energetickou chudobou je ale vyšší mezi nájemníky než mezi vlastníky. Riziko energetické chudoby zvyšuje nízký příjem, vysoká energetická náročnost bydlení a velká podlahová plocha na osobu.

Ze zveřejněného grafu vyplývá například, že v roce 2020 bylo u nás 27 % samoživitelek ohrožených energetickou chudobou a v roce 2023 již 38 %. V případě nízkopříjmových rodin s dětmi do 18 let jde v roce 2020 o 29 % a v roce 2023 o 39 %. Pokud jde o osamělé seniorky ve věku 65 let a více, tak v roce 2020 to bylo 24 % seniorek a v roce 2023 již 34 %.

Studie dále konstatuje, že mezi lety 2020 a 2023 došlo k téměř zdvojnásobení počtu obyvatel, které se nacházejí v energetické chudobě. Mimochodem, studie ve svých statistikách, také uvádí, že počet dětí do 18 let, zasažených energetickou chudobou, vzrostl přitom za poslední roky prakticky dvojnásobně, z 160 tisíc v roce 2020 na 310 tisíc v roce 2023. Podobně se zvýšil i počet dotčených seniorů z 220 tisíc na 390 tisíc.

Přirozeně, že studie je rozčleněna do samostatných kapitol. V rámci základní kapitoly, to je, kdo je nejvíce ohrožen energetickou chudobou, se text člení do několika podkapitol. První z nich pojednává o těch, kteří jsou ohroženi energetickou chudobou, a to podle složení (typu) domácnosti, druhá podle příjmů, dále je to podle typu bydlení a titulu k užívání bytu, další je podle velikosti obce a následuje závěrečná podkapitola, která je zaměřena podle kraje bydliště.

Roste počet domácností s vysokými cenami za teplo

Samostatnou kapitolou je růst energetické chudoby v souvislosti s energetickou krizí. Ve studii se, mimo jiné, uvádí, že 15 procent českých domácností má problémy s vysokými cenami energií, a jsou proto ohrožené chudobou. Opět se zde konstatuje, že se to týká především rodin s dětmi a osamělých seniorů. Načež studie zároveň uvádí, že v extrémní energetické chudobě se nachází přibližně 440 tisíc osob. To je poté, co uhradí náklady na bydlení a energie. Studie uvádí, že v České republice roste počet domácností, které se potýkají s vysokými výdaji za teplo s tím, že si lidé, v nich žijící, nemohou dovolit dostatečně topit, nebo mají dluhy za energie.

Studie v této souvislosti rovněž konstatuje, že zatímco v roce 2020 takzvaná energetická chudoba postihla přibližně 440 tisíc domácností a zhruba 770 tisíc lidí, v loňském roce to již bylo 690 tisíc domácností a v nich žijícího 1,3 milionu lidí. Tedy nárůst!

Hlavní možná řešení energetické chudoby

Během prezentace studie zaznělo, že analýza používá jako primární podklad data z reprezentativního šetření „Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností za rok 2023, které zpracovává Český statistický úřad na vzorku více jak 8500 domácností.

Údaje jsou následně přepočítané na celou populaci. Kvůli možné statistické chybě jsou proto výsledné údaje o počtu osob uvozované slovem „přibližně“.

Během prezentace projektu z úst přednášejících zaznělo, je nutné se zaměřit na snižování energetické náročnosti bydlení a na vyšší čerpání příspěvku na bydlení. Takže, podle hlavní garantky projektu Barbory Staškové, nová data o zasažených českých domácnostech pomohou s přípravou legislativy zaměřené na dostupnost bydlení. Konkrétně jmenovala zákon o podpoře v bydlení. Mimochodem právě ten aktuálně čeká na projednávání v Poslanecké sněmovně.

Růst počtu ohrožených domácností je, podle autora analýzy Jana Klusáčka z Ostravské univerzity, zapříčiněný kombinací rostoucích cen energií, vysokého podílu energeticky špatného bydlení v Česku a příjmy domácností, které nekopírovaly zdražování v posledních letech. „Pokud má někdo tendenci reagovat na tento nárůst tím, že je to dočasný problém, že se energie dočasně zdražily, tak ve skutečnosti bude podíl podobný i do budoucnosti,“ varuje Jan Klusáček. Příliš neočekává pokles nákladů na energie v dalších letech.

Největší problém s energiemi má u nás přes milion lidí!

Jan Klusáček zpracoval obdobnou studii již před dvěma lety. Tehdy v ní konstatoval, že počet lidí, zasažených energetickou chudobou, se v té době pohyboval kolem 910 tisíc. Načež v nové studii uvádí, že v roce 2023 lidí, ohrožených energetickou chudobou, již bylo cca 1,3 milionu!

Kdo je nejohroženější? Domácnosti s dětmi!

Z analýzy rovněž vyplývá, že nejvíce ohrožené energetickou chudobou jsou samoživitelky a nízkopříjmové domácnosti s dětmi, které čerpají přídavky na děti. Na tyto přídavky mají nárok rodiny, jejichž příjmy nepřesahují 3,4násobek životního minima.

„V Česku to tak je. Náklady na bydlení mají domácnosti s dětmi trochu větší než bezdětná domácnost, pak jsou k tomu ještě samotné náklady na děti,“ vysvětlil Jan Klusáček, proč právě rodiny s dětmi se ocitají v největším ohrožení. Načež ve studii také uvádí, že i v rámci jiných měření, jako například když se chudoba počítá podle toho, kolik domácnostem zbývá peněz po uhrazení nákladů na bydlení, vycházejí rodiny s dětmi za nejvíce ohrožené.

Studie dále konstatuje, že v rámci srovnání s dřívější analýzou energetické chudoby, vztažené k jaru 2021, je zřejmé, že nejvíce přibývali právě ohrožení lidé z domácností s dětmi.

Jan Klusáček dále upozornil, že data k jaru 2021 vycházela z mírně odlišné definice energetické chudoby. Současná analýza aktuálně definuje energetickou chudobu, mimo jiné, tak, že domácnost vynakládá 20 procent čistých příjmů na energie. Starší data vycházela z toho, kolik lidé běžně za energie platí. V energetické chudobě byly domácnosti, které musí platit dvojnásobek, což je v přepočtu, zhruba 18 procent jejich příjmů.

Ohrožené jsou i osamoceně žijící seniorky

Další vysoce ohroženou skupinou jsou podle analýzy osamoceně žijící seniorky, což fakticky podle statistik nejčastěji znamená ženy ve věku nad 65 let.

Podle autora analýzy, se u nich energetická chudoba pojí i s tím, že zůstávají žít ve větších bytech nebo i v rodinných domech. „Větší plochy logicky jeden člověk neutáhne. Samozřejmě se to snaží řešit tak, že si vytápí jen v některých místnostech, ale spotřebu se nedaří srazit. Vytápění je 70 procent nákladů na bydlení. Můžete se snažit méně vařit a méně svítit, ale to nedělá energetickou chudobu. Tu dělají náklady na vytápění,“ konstatuje Jan Klusáček.

Chudoba ohrožuje čím dále tím více lidí ve velkých městech

Jan Klusáček dále upozorňuje, že konkrétně u osamocených seniorů je potíž v tom, že nečerpají příspěvky na bydlení. A to i přesto, že od energetické a inflační krize vláda apelovala na lidi, aby se „nestyděli peníze čerpat“.

„Vyšlo nám, že příspěvek na bydlení čerpá jen devět procent z těch seniorů, kteří mají nárok na více než 1000 korun,“ zdůrazňuje Jan Klusáček. Kromě něho se o otázce, že by lidé měli více čerpat příspěvky na bydlení, zmínili i další přednášející. Vycházeli přitom ze svých osobních poznatků, které získali během svých návštěv v domácnostech, v rámci tohoto výzkumu.