Konvergenční zpráva hodnotí pokrok členských států v přípravách na vstup do eurozóny

Stručné shrnutí tiskové zprávy:

• Výroční hodnocení Evropské komise a Evropské centrální banky posuzuje, jak jsou země mimo eurozónu připraveny na přijetí eura
• Týká se zemí s právní povinností euro přijmout, což jsou: Bulharsko, Česko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko
• Všechna tzv. „maastrichtská kritéria“ nesplňuje žádná z nich
• Bulharsko je jedinou zemí, která splňuje všechna kritéria kromě jednoho
• Pouze bulharské vnitrostátní právní předpisy lze považovat za slučitelné s pravidly hospodářské a měnové unie

Celé znění tiskové zprávy:

Evropská komise dnes zveřejnila konvergenční zprávu za rok 2024, v níž hodnotí, jakého pokroku dosáhly členské státy mimo eurozónu v přípravách na přijetí eura.

Zpráva se týká šesti členských států mimo eurozónu, jež mají právní povinnost euro přijmout. Jedná se o Bulharsko, Česko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko.

Vstup do eurozóny představuje otevřený proces založený na pravidlech. Zpráva vychází z konvergenčních kritérií, označovaných též jako „maastrichtská kritéria“, která zakotvuje čl. 140 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Mezi tato konvergenční kritéria patří stabilita cen, zdravé veřejné finance, stabilita směnného kurzu a konvergence dlouhodobých úrokových sazeb.

Zpráva dospěla k závěru, že členské státy, jichž se zpráva týká, vykazují nerovnoměrné výsledky, pokud jde o nominální konvergenci. Žádný z těchto členských států v současnosti nesplňuje všechna kritéria pro vstup do eurozóny. Bulharsko je jedinou zemí, která splňuje všechna kritéria kromě jednoho a kde lze vnitrostátní právní předpisy považovat za slučitelné s pravidly hospodářské a měnové unie.

Ze zprávy vyplývají tyto závěry:

• Švédsko splňuje kritérium cenové stability.
• Bulharsko a Švédsko splňují kritérium týkající se veřejných financí a očekává se, že Česko je splní, a to na základě zprávy Komise podle čl. 126 odst. 3 ze dne 19. června.
• Bulharsko, Česko a Švédsko splňují kritérium dlouhodobých úrokových sazeb.
• Bulharsko splňuje kritérium směnného kurzu. Žádný z ostatních členských států není členem mechanismu směnných kurzů (ERM II), což je před vstupem do eurozóny podmínkou po dobu nejméně dvou let a měna nesmí být po tuto dobu vystavena silným tlakům.

Posouzení Komise doplňuje vlastní konvergenční zpráva Evropské centrální banky (ECB), která byla dnes rovněž zveřejněna.

Celkové posouzení připravenosti

Zpráva rovněž konstatuje, že právní předpisy v Bulharsku lze považovat za slučitelné s právem EU za podmínek a výkladů uvedených v konvergenční zprávě. V ostatních pěti zkoumaných členských státech EU mimo eurozónu nejsou vnitrostátní právní předpisy v měnové oblasti plně slučitelné s pravidly hospodářské a měnové unie.

Komise rovněž přezkoumala další faktory uvedené ve Smlouvě, které by měly být zohledněny při posuzování udržitelnosti konvergence. Z této analýzy vyplynulo, že členské státy mimo eurozónu jsou v EU obecně dobře ekonomicky a finančně integrovány. Některé z nich však přesto vykazují makroekonomickou zranitelnost a/nebo řeší problémy týkající se podnikatelského prostředí a institucionálního rámce, které mohou udržitelnost konvergenčního procesu ohrožovat.

Konvergenční posouzení uvedené v této zprávě bylo ovlivněno několika velkými hospodářskými otřesy a vývojem politik za poslední dva roky. Útočná válka Ruska proti Ukrajině narušila celosvětový trh s energií a související dodavatelské řetězce, čímž se ceny energie v roce 2022 dostaly na rekordní úroveň. Hospodářství EU prokázalo pozoruhodnou odolnost a úspěšně snížilo svou závislost na ruských fosilních palivech a omezilo nepříznivý dopad na hospodářskou činnost. Celková inflace v EU dosáhla vrcholu v roce 2022 pod tlakem cen energií, potravin a dalších komodit. Prudký nárůst cen energií v roce 2022 rovněž vedl mnoho členských států k přijetí mimořádných podpůrných opatření v oblasti energetiky, jež měla zmírnit jeho hospodářské a sociální dopady.

V roce 2023 ztratilo hospodářství EU dynamiku a bylo oslabeno v důsledku eroze kupní síly domácností, utlumeného vnějšího prostředí a přísnějších podmínek financování. Jakmile ceny energií ustoupily z nejvyšších hodnot a v ekonomice se začalo projevovat zpřísňování měnové politiky, roční inflace měřená HISC v EU prudce poklesla.

Pokračující provádění Nástroje pro oživení a odolnost (RRF) a programů politiky soudržnosti zároveň nadále podporuje významné reformy a investice v celé řadě oblastí politiky v EU a podporuje fiskální udržitelnost. Nový rámec pro správu ekonomických záležitostí má rovněž napomáhat udržitelnosti dluhu a hospodářskému růstu.

Eurobarometr: celková podpora eura v členských státech mimo eurozónu

Podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometr se většina občanů (59 %) v členských státech mimo eurozónu domnívá, že společná měna má pozitivní dopad na ty členské státy, které ji již používají. Většina respondentů (53 %) se rovněž domnívá, že zavedení eura by mělo pozitivní důsledky pro jejich vlastní zemi i pro ně osobně (56 %).

Celkově je 58 % respondentů pro to, aby se euro v jejich zemi zavedlo. Podpora je obzvláště výrazná v Rumunsku (77 %) a Maďarsku (76 %), následuje Švédsko (55 %), Česko (49 %), Bulharsko (49 %) a Polsko (47 %). Příznivý postoj narůstá zejména v Česku, a sice o 6 procentních bodů ve srovnání s minulým rokem.

Bulharsko je zemí, v níž se vyšší podíl občanů (71 %) domnívá, že euro bude zavedeno do pěti let. Zatímco 64 % Bulharů se domnívá, že zavedení eura zvýší ceny, 44 % (o 2 procentní body více než minule) se domnívá, že zavedení eura by mělo pro jejich zemi pozitivní důsledky.

Souvislosti

Konvergenční zpráva Evropské komise je základem pro návrh Komise týkající se rozhodnutí Rady EU o přijetí eura členským státem.

Konvergenční zpráva Evropské komise je odlišná od konvergenční zprávy ECB, avšak zveřejňují se současně.

Vydávány jsou každé dva roky nebo na zvláštní žádost členského státu o posouzení jeho připravenosti ke vstupu do eurozóny, jako tomu bylo v případě Lotyšska v roce 2013.

Právní závazek přistoupit k eurozóně mají všechny členské státy s výjimkou Dánska, které si vyjednalo v Maastrichtské smlouvě výjimku, a proto se na ně zpráva nevztahuje.

Tento bleskový průzkum Eurobarometr 548 byl proveden v květnu 2024 v šesti členských státech mimo eurozónu, jež mají právní povinnost euro přijmout, tj. Bulharsko, Česko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko.

Další informace

Otázky a odpovědi týkající se konvergenční zprávy z roku 2024

Konvergenční zpráva Evropské komise za rok 2024

Konvergenční zpráva ECB za rok 2024

Bleskový průzkum Eurobarometr 548: Zavedení eura v členských státech, které dosud nepřijaly jednotnou měnu

Předchozí konvergenční zprávy

Eurozóna

Hospodářská a měnová unie

Citace

Euro je stabilizační silou ve světě, kde nyní panuje zvýšené geopolitické napětí. Je symbolem síly, jednoty a solidarity Evropy. Z hospodářského hlediska posílí přistoupení k euru odolnost dané země a usnadní investice v ní, odstraňuje překážky pro podniky a má pozitivní dopad na růst. Dnešní zpráva ukazuje, že šest zemí, které se zavázaly k přistoupení k eurozóně, učinilo pokroky, i když ještě zbývá tento proces dokončit. Budeme pokračovat ve spolupráci se všemi zeměmi a nabídneme naši podporu, abychom jim umožnili udržitelné členství v eurozóně.

Valdis Dombrovskis, výkonný místopředseda pro hospodářství ve prospěch lidí

Z naší konvergenční zprávy vyplývá, že šest členských států mimo eurozónu dosáhlo pokroku při plnění kritérií pro vstup do ní, ačkoli v současné době žádný z nich nesplňuje všechna tato kritéria. Dobrou zprávou je, že podpora eura roste. Převážná většina občanů v těchto členských státech je nyní pro to, aby se jejich země připojila k jednotné měně. To je důkaz, že v těchto nejistých dobách zůstává euro kotvou stability.

Paolo Gentiloni, komisař pro hospodářství

Podrobnosti