100. let české ambasády ve Francii připomenuto recitálem Dagmar Peckové

Hlavní budova zastupitelského úřadu v 15 avenue Charles Floquet v 7. pařížském obvodě byla Československem zakoupena před 100 lety, v červnu 1924. Výročí jsme si připomenuli recitálem české pěvkyně Dagmar Peckové, která v hodinovém recitálu přednesla písně B.Martinů, L. Janáčka, A. Dvořáka a B. Smetany. Na piano ji doprovázela paní Jana Leclerc Petrášová.

Historie budovy:

postavena v roce 1912 na žádost šlechtičny Elisabeth Françoise Marie de Ligne rozené de la Rochefoucauld francouzským architektem Pierre Humbertem. Československá vláda si budovu pronajala v roce 1919, od 1. října fungovala jako sídlo československé delegace na pařížských mírových jednáních. Nájemní smlouvu podepsal o měsíc dříve osobně ministr zahraničních věcí Edvard Beneš.

V následujících letech Československá vláda projednávala možnost koupě budovy v Paříži pro svůj zastupitelský úřad. Jednou z úvah byl také návrh tehdejšího vyslance ČSR v Paříži Štefana Osuského z roku 1922 zakoupit palác na nábřeží Orsay v blízkosti Národního shromáždění a Ministerstva zahraničních věcí Francie. Z časových a finančních důvodů návrh nakonec projednán nebyl. Volba při koupi budovy nakonec padla právě na pronajatý dům v avenue Charles Floquet. Československou nakonec budovu zakoupilo v roce 1924 za zhruba čtyři miliony franků. Ještě v tomtéž roce byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce pod vedením francouzských architektů Charlese Duvala a Emmanuela Gonse, kteří nejen zachovali prvotní architektonické rysy a interiérové klasicistní dekorace ve stylu Ludvíka XVI, ale také je vkusně propojili s moderními prvky současných směrů. Umělecký expert Jaromír Stretti-Zamponi velvyslanectví vybavil například obrazy Františka Kupky.

V době druhé světové války byl dům obsazen Němci. V roce 1993 po rozpadu federace budova připadla České republice a Slovensko se přesunulo do budovy bývalého obchodního zastoupení v ulici Ranelagh v 16. pařížském obvodě.

V letech 2002 až 2004 budova v avenue Charles Floquet prošla důkladnou rekonstrukcí. Dílčí úpravy se snažily zachovat původní charakter a atmosféru, a proto byla nejvýraznějším zásahem do prvotní struktury výstavba střešní terasy (architekti Karel Scheib, Tomáš Velinský a Jan Šesták z ateliéru ANTA). Současný interiér přízemí je z velké části původní, z doby po koupi budovy.