Agrární politika potřebuje selský rozum!

Evropský parlament má po volbách nové složení. Co to bude znamenat pro zemědělce a přibrzdí se už konečně zelený aktivismus, aby environmentální opatření nebyla pro zemědělce likvidační? O tom mluví v rozhovoru pro deník Právo prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Zároveň uvádí, jak to vypadá s vyjednáváním s vládou, či současně konstatuje jaké jsou rozdíly jsou mezi zemědělci ve střední Evropě.

Na otázku redakce, jak hodnotí výsledky voleb do Evropského parlamentu, a zda je považuje za dobrou zprávu pro zemědělce, Jan Doležal odpověděl, že „rozhodně lze považovat za pozitivní, že zemědělství je věnováno stále více prostoru, což se ostatně projevilo i během volební kampaně v České republice. Podle něho je to logické, protože Společná zemědělská politika Evropské unie (EU) představuje největší část unijního rozpočtu.“ Načež k tomu dodal, že i přes tento argument, který se týká výše unijního rozpočtu, tak agrární politika EU nebyla vždy středem zájmu evropských politiků!

Agrární komora ČR to, podle něho, vnímá i z pohledu, že v nadcházejícím období bude mít s Evropskou komisí, ale i s českými členy Evropského parlamentu, řadu věcí k řešení. Vždyť, podle něho, evropské zemědělství stojí před plněním mnoha ambiciózních plánů, jako je Zelená dohoda pro Evropu, a zároveň dodal, že i Společná zemědělská politika EU (SPZ EU), je mnohem ambicióznější a náročnější než tomu bylo dříve.

Cíle Zelené dohody vznikaly v jiné době. Je nutné je upravit!

Podle Jana Doležala problém spočívá ale v tom, že cíle Zelené dohody pro Evropu a SPZ EU, vznikaly v úplně jiné době, než v jaké nyní žijeme. Proto je nutné tyto plány a cíle upravit, aby byly pro zemědělce vůbec splnitelné. V opačném případě, jak dále uvádí, bude pokračovat snižování rozměru a produkce evropského zemědělství. Ostatně, jak k tomu dodal, v České republice tento trend pozorujeme již několik let.

Poté v rozhovoru uvedl, že konkrétním dopadem ambiciózních plánů, které samozřejmě stojí evropské zemědělce peníze, je prodražování produkce českých zemědělců a následná snaha nahradit ji levnějšími dovozy ze třetích zemí. „Tamní zemědělci ale nemusí dodržovat ten obrovský objem různých regulací, které musíme plnit my. Je to úplně nesmyslné, ale ta rovnice bohužel takhle funguje. Politici proto musí změnit, jak o zemědělství přemýšlejí, a hlavně definovat, co od něj ve střednědobém a dlouhodobém horizontu vlastně chtějí. Striktní ochranu krajiny, produkci vlastních kvalitních a bezpečných potravin, nebo obojí?“ Konstatoval Jan Doležal ve svém rozhovoru.

Obnovit konkurenceschopnost českých zemědělců!

Na otázku redakce, co vlastně zemědělci, od evropských politiků, chtějí, řekl, že je jednoznačně nezbytné obnovit konkurenceschopnost českých zemědělců, kteří musí být součástí dialogu o vzniku nové zemědělské legislativy a úpravách té staré. K tomu, jak jsem již zmínil, bude nezbytné přenastavit Společnou zemědělskou politiku EU a Zelenou dohodu pro Evropu a z ní vyplývající strategie. Dále bude nutné řešit zmíněné dovozy zemědělských komodit i zpracovaných potravin ze třetích zemí. „Je jasné, že dovozy není možné zakázat a srazit je na nulu, z toho by neprofitoval nikdo, a nejméně pak zákazníci. Je tedy otázkou, jak přimět, a hlavně jak kontrolovat, producenty ve třetích zemích, že dodržují stejné standardy jako my,“ prohlásil v rozhovoru.

Za maďarského předsednictví EU vznikne maďarská výzva!

Podle něho tyto, a další priority, bude obsahovat maďarská výzva, která vzniká z podnětu maďarské agrární komory pro předsednictví této země Radě EU ve druhé polovině roku, a která bude představena na mezinárodní konferenci v Budapešti v září. „Měli jsme možnost se seznámit s jejím návrhem a předběžně jsme ji po společné diskusi podpořili nejen my jako Agrární komora ČR, ale stejně tak polská Národní rada agrárních komor a Slovenská poľnohospodárska a potravinárska komora,“ dodal.

Zápas o složení a zaměření výborů Evropského parlamentu!

Na další otázku redakce, že když se podívá na nové složení Evropského parlamentu, zda si myslí, že noví europoslanci budou nakloněni požadavkům zemědělců, Jan Doležal odvětil: „Musíme si počkat, jak budou rozloženy síly jednotlivých frakcí, jak se nastaví koalice a kdo skončí v opozici. S tím také souvisí budoucí složení výborů a jejich síla. Každopádně už nyní jsme zaznamenali tendence k rozdělení Výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin na dvě samostatné části zaměřené na jedné straně na zdravotnictví a na druhé na životní prostředí. Podle nás to není dobrý nápad, protože většina problematiky se prolíná oběma oblastmi, a jejich členové by tak přišli o možnost zahrnout do rozhodování jiný úhel pohledu.“

Tuto argumentaci zemědělců zdůvodnil příkladem o konzumaci červeného masa, kterou někteří jedinci spojují se vznikem rakoviny. Upozornil, že díky tomuto názoru, by produkce masa a masných výrobků mohla spadat pod rezort zdravotnictví, ale přitom chov hospodářských zvířat hraje významnou roli, i co se týká životního prostředí. Položil si řečnickou otázku: Kam jej tedy zařadit?

Dalším argumentem, podle něho, je i vinohradnictví a výroba vína, kdy jde o tradiční evropské odvětví a kulturní dědictví, kterému jsou rovněž přičítána zdravotní rizika, ale i další obory. „Vyzvali jsme proto společně s dalšími organizacemi sdružujícími zemědělce v Česku, Maďarsku, Polsku a na Slovensku, aby Evropský parlament od těchto úvah upustil. Otázkou samozřejmě je i výběr nového eurokomisaře či eurokomisařky pro zemědělství. Chceme do čela silnou osobnost, která bude zvládat politické diskuse i odbornou stránku věci a zároveň bude schopna zemědělská témata obhájit,“ sdělil v rozhovoru.

Agrární komory Visegrádské skupiny mají obdobné názory a cíle

Na otázku redakce, na čem dalším se shodly agrární komory Visegrádské skupiny, Jan Doležal odpověděl, že „během jednání, které probíhalo 17. a 18. června, a které jsme tentokrát hostili my v Česku, jsme řešili, že stále trvá situace, kdy se zemědělci potýkají s nízkými výkupními cenami produkci, vysokými náklady na straně vstupů a stále novými a novými regulacemi, které tyto náklady ještě zvyšují a prodražují zemědělskou produkci. Ve společném komuniké jsme proto vyzvali budoucí nové složení Evropské komise, aby uvolnila na pomoc zemědělcům finanční prostředky z krizové rezervy. Dále jsme jednali o možném pokračování zemědělských protestů na podzim, opakovaně zmíněné nutné aktualizaci Zelené dohody pro Evropu či problematice ochrany názvů potravin živočišného původu. Mluvili jsme také o škodách způsobených vlnou silných jarních mrazů v dubnu a o tom, jak se jednotlivé státy postavily k této situaci.“

Odlišnosti se však najdou v případě podpory svých vlád

Poté následovala otázka, zde měly agrární komory Visegrádské skupiny i nějaké odlišnosti ve svých názorech a požadavcích. Jan Doležal k tou uvedl, že se agrární komory shodly na tom, že ve všech zemích je stále větší problém pojistit se proti událostem, jako byly nedávné mrazy a další neočekávatelné události typu sucho, kroupy, šíření škůdců a podobně. „Narazili jsme ale na místy velké odlišnosti, co se týká přístupu národních států. Polským zemědělcům stát přispívá 65 procent jako příspěvek ke komerčnímu pojištění, ale již požádali Evropskou komisi o zvýšení tohoto stropu až na 70 procent. Na Slovensku funguje program státní pomoci na refundaci části nákladů na pojištění, kde je strop 70 procent. Jenomže možnosti tohoto programu jsou omezené a o jeho využití je stále větší zájem, takže v praxi se tento strop rok od roku snižuje.

Něco podobného, co se týká výše podpor, by samozřejmě uvítali i čeští zemědělci. Ovocnáři odhadli škody po dubnových mrazech na více než jednu miliardu korun a úroda dosáhne maximálně 30 procent minulých let. Vinaři mají vinohrady poničené ještě více s tím, že poškození porostů bylo tak silné, že se v mnoha případech přenese i do příštího roku. Přitom stále nemáme od ministra zemědělství zásadní a konečnou informaci, jaké výše kompenzace dosáhne, mluví se stále o rámci 200 milionů korun, což je vzhledem k objemu škod málo. Málokdo si uvědomuje, že do sadů nebo vinic se musí i v případě, že se nebude sklízet, a i tuto péči bez produkce je potřeba zaplatit.“

Co nejvíce finančních prostředků pro české zemědělce!

Na otázku redakce, co nyní Agrární komora ĆR řeší s ministerstvem zemědělství, Jan Doležal konstatoval, že poslední schůzka s ministrem zemědělství Markem Výborným a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou se uskutečnila začátkem června. Uvedl, že čeští zemědělci na stanovených požadavcích trvají, chtějí jich obhájit co nejvíce. Cílem je, aby se k zemědělcům dostalo co nejvíce finančních prostředků tak, aby to zlepšilo cash flow podniků, protože mnohé z nich řeší krizi drahými překlenovacími úvěry. „Takže proto už nyní jednáme o výplatě záloh na letošní dotace v co nejkratším termínu a v co největším objemu, což byla ostatně donedávna běžná praxe u nás a je tomu tak i v jiných zemích. Evergreenem zůstávají úlevy na sociálním pojištění ve výši dvou až tří miliard korun ročně, které nám byly slíbeny před dvěma lety ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou. Ministerstvu zemědělství se tento program podpory ale nepodařilo notifikovat. Jako určitou kompenzaci jsme následně u ministra financí vyjednali zajištění dvou miliard korun do rozpočtu kapitoly pro rok 2025 a snad i dalších let, nicméně zůstává otázkou, jakým mechanismem budou tyto prostředky rozděleny,“ sdělil v rozhovoru.

Pravidla pro zemědělskou politiku jdou nad evropský rámec!

Poté pokračoval, že čeští zemědělci chtějí rovněž znát také odpověď na otázku, jak se podařilo vyřešit změnit výplatu zelené nafty z ročního vyúčtování na dvakrát ročně. „Zklamáním pro nás rozhodně je, že ministr zemědělství nedodržel opakovaně daný veřejný slib, že česká pravidla pro zemědělskou politiku nepůjdou nad evropský rámec. Jak jinak si vysvětlit, že byl v polovině června předložen návrh ministerstva zemědělství a ministerstva životního prostředí na vyjmutí dvou procent orné půdy mimo produkci v rámci tzv. ekoschémat? Máme nejnižší plošnou platbu ze zemí EU a politici rozhodnou, že ještě k tomu každý zemědělec nebude smět využít 2 % své půdy? Půdy, ze které platí daně, případně její pronájem, a pokud na ní nebude smět hospodařit, tak zde vzniknou rezervoáry chorob a škůdců. Nechápeme také, proč byla na jednání vlády neočekávaně zařazena a obratem schválena novela zákona o myslivosti, ke které je od profesních svazů a spolků, ale i od krajů celá řada nevypořádaných připomínek, a která svými zásadními změnami bortí dosavadní systém mysliveckého hospodaření,“ řekl Jan Doležal.

Chybí odborná stanoviska! Rozhoduje od úřednického stolu!

Podle něho, jak dále uvedl, k zásadním rozhodnutím této vlády chybí analýzy, odborná stanoviska a posudky, rozhoduje se od úřednického a politického stolu, bez vazby na potřeby zemědělské praxe, a důvody k těmto změnám se hledají a obhajují zpětně.

Následovala další otázka redakce, zda nápad na slučování výzkumných ústavů, jak ministerstvo zemědělství plánuje, je to dobrý nápad? Jan Doležal k tomu uvedl, že počet zemědělských výzkumných ústavů se má snížit ze sedmi na pět, a to již od příštího roku. Nehledě na to, že se neustále snižuje objem financí na jejich činnost. „Nemyslíme si, že je to krok správným směrem, už proto, jak rychle k němu došlo. Ústavy mají rozpracovanou řadu témat a plánované změny mohou jejich vědeckou práci narušit, což bude v konečném důsledku znamenat ztrátu času i peněz. Vypadá to na další populistický nápad této vlády, který neprošel řádnou diskusí,“ konstatoval.

Podle něho v rámci současné zemědělské politiky EU, a v jejím důsledku i českého státu, nejde jen o omezování produkce, ale například i o boj proti erozi, kde zemědělce ministři zemědělství a životního prostředí tlačí do zeleného režimu, který naprosto popírá zdravý selský rozum. „Nedává logiku zahrnout dvě třetiny území do přísné ochrany proti erozi, což přinese jen další omezování výroby, když sousední hornaté Rakousko takto řeší jen 12 % své plochy,“ vysvětlil.

Poté v rozhovoru uvedl, že mnohé z kroků se ale bohužel často vysvětlí tím, že se zemědělci v kuloárech dozví, že důvodem je to, že „si to může vládnoucí koalice dovolit díky většině ve Sněmovně a k podnětům z diskuse se nebude přihlížet. Bohužel i taková je realita,“ dodal.

Řadoví zemědělci nejsou, s vyjednáváním s vládou, spokojeni!

Na otázku, že zemědělci, jak to, podle jeho odpovědí, vypadá, nejsou se stavem vyjednávání s vládou příliš spokojení, Jan Doležal odvětil, že z diskusí, které „v terénu vedu, je jednoznačné, že mají stálé obavy z budoucnosti, čemuž se vůbec nedivím. Potřebují vědět, a hlavně i vidět, jakou cestou se vydat. A z dosavadních rozhodnutí jdoucích proti jejich podnikání není úplně jasné, zda se s nimi počítá. Ostatně tato vláda dokázala rozkolísat a znejistit sektor tak, že se bude dávat dohromady ještě dlouhé roky, a nelze se divit, že zemědělci jsou v trvalé pohotovosti a připravenosti demonstrovat. V případě, že jednání selžou, je dost dobře možné, že své názory projeví veřejnými akcemi před podzimními krajskými a senátními volbami“.

Špatné počasí se vysoce podepíše na úrovni sklizně!

Poté zdůraznil, že zemědělce nyní čeká nejdůležitější období roku, kterým jsou žně. Podle něho je, s hodnocením sklizně, třeba počkat až na úplný konec sklizně. Nicméně na výnosech se může v zasažených regionech projevit vlna silných mrazů z průběhu dubna, následné lokální přívalové deště či nedávné krupobití. Bude záležet také na dalším vývoji počasí, dodal.

Země živitelka letos oslaví, jubilejní, 50. ročník!

V závěrečné otázce byl osloven, aby řekl také něco pozitivního pro čtenáře. Jan Doležal uvedl, že v zemědělských podnicích ještě dobíhají Dny otevřených dveřích, během kterých mají lidé možnost podívat se, jak v praxi vypadá moderní chov hospodářských zvířat nebo co vše obnáší příprava na žně a podobně. Konstatoval, že o tyto akce je mezi lidmi stále větší zájem, a že přibývá i zemědělských podniků, které se takto chtějí otevřít veřejnosti, což je jedině dobře. V červenci už se budeme soustředit především na přípravu mezinárodního agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích, který letos slaví jubilejní, 50. ročník. Konat se bude ve dnech 22.–27. srpna. Načež dodal, že všichni návštěvníci jsou srdečně zváni.