Banka pro mezinárodní platby nabádá k opatrnosti při snižování sazeb

Vysoká inflace služeb a vysoké zadlužení mohou být problematické.

Banka pro mezinárodní platby (BIS) se se svojí poslední zprávou přiřadila po bok “konzervativnějších” hlasů varujících před přetrvávajícími inflačními riziky a nabádá spíše k opatrnosti při snižování úrokových sazeb (https://www.bis.org/publ/arpdf/ar2024e1.htm).

Velká část vyspělých ekonomik dál čelí kombinaci vysoké inflace služeb, rychlého růstu nominálních mezd a relativně málo ukotvených inflačních očekávání. Rychlejší růst cen služeb přitom podle BIS může pokračovat, protože relativní ceny zboží a služeb se ještě nevrátily k úrovním před pandemií. Navíc služby jsou více náročné na “lidskou práci” a setrvačný růst nominálních mezd může přiživovat i růst jejich cen. To vytváří relativně rizikové inflační podhoubí, ve kterém jakýkoliv nový nákladový nebo poptávkový šok může rychle nastartovat novou inflační vlnku či vlnu. Proto je podle BIS třeba “dodělat práci” a snižovat úrokové sazby jen velmi opatrně.

Nové inflační tlaky navíc mohou být spojeny s rostoucími obchodními konflikty mezi Čínou a Západem nebo s přechodem na bez-uhlíkovou ekonomiku. A boj proti inflaci může také komplikovat vysoký veřejný dluh. Jeho refinancování při stávajících úrokových sazbách totiž povede k výraznému nárůstu dluhové služby - podle BIS by se z dnešních 2 % HDP zhruba zdvojnásobila a dosáhla rekordních úrovní z osmdesátých a devadesátých let minulého století. Politický tlak na nižší sazby může být proto časem značný. Navíc, i když by sazby zůstaly na zvýšených úrovních, celkově vyšší podíl úrokových příjmů domácností a podniků na HDP by efekt měnové restrikce začal automaticky neutralizovat. Měnová a rozpočtová politika tak nutně musí “táhnout za jeden provaz”.