Městský architekt – Sídliště na dlani

Kolik je vlastně ve městě sídlišť? Jak se od sebe liší? A co s nimi dále?

Kdybychom to vzali časově od zadu, tak nejstaršími sídlišti jsou Na Tržišti u nemocnice, kde dřív stávala opravdu velká tržní plocha i s pavilonem, a sídliště Spořilov I. (Ladova) za světelnou křižovatkou, které vzniklo pro rodiny vojáků. Obě pochází ze 40. až 50. let minulého století, což se projevuje především nízkou hustotou a místy až vesnickým charakterem.

Sídliště se od tradiční blokové zástavby liší především opačným poměrem veřejných a soukromých ploch. Mezi domy tak najdete 2/3 travnatých ploch a jen 1/3 je zastavěna domy. To byla i součást vzletné ideje 30. let, která bojovala proti nezdravému, stinnému a špinavému prostředí starých čtvrtí. Mělo to být zdravé bydlení pro všechny a v zeleni. K nedotažení této myšlenky ale vedlo několik vlivů. Vyčerpanému státu nezbývaly peníze na řešení prostorů mezi domy, začala narůstat individuální automobilová doprava a stanovené koncepce se často nedodržovaly. Nicméně i tak byly stavby sídlišť většinou vnímány jako pokrok a stěhovaly se sem celé vesnice, kterým panelák poskytnul takový luxus jako tekoucí (i teplou) vodu, nebo svícení elektřinou. A to vše bez nějaké větší námahy.

Samotné domy byly po revoluci často zatepleny (v různé kvalitě, ale pestré paletě barev), nicméně fakt, že panelové systémy nemají nekonečnou životnost a dříve či později bude nutné věnovat se i stavebním úpravám domů, ve kterých bydlí momentálně 1/3 obyvatel republiky, děsí architekty i projektanty, kteří to budou v budoucnu řešit. Jak ukazuje mnoho příkladů z jiných měst i zemí, má generická konstrukce veliké možnosti úprav, což je velikým potenciálem paneláků. Běžně se tak dají přestavět sklepy na přízemní byty s předzahrádkou, doplnit střešní nástavby s terasou, komunitní prostory nebo obchody a byty mezi sebou uvnitř různě propojovat, a tím si měnit velikosti dispozic bydlení.

To, co vnímáme asi více jako sídliště, jsou v Benešově lokality Na Bezděkově, kde došlo k výraznému zahuštění domů, než se původně plánovalo, a tak už v zásadě nezbylo místo pro zeleň, nebo hřiště mezi domy. Dále pak Nová Pražská, která i díky uspořádání do velkého prostupného bloku celkem dobře funguje, a sídliště Spořilov II., které díky nízkým domům a poloze na okraji města má mnohem klidnější atmosféru. Ve všech z nich došlo k přestavbám výměníkových stanic, vestavbám parkovacích domů nebo hřišť, i k obnově části vegetace. Nicméně stav veřejných prostranství, absence míst pro shromažďování anebo anarchie řidičů při parkování jsou z většiny problémy neřešené, které ovlivňují více jak polovinu obyvatel města několikrát za den.

S městskou krajinářkou Martinou Havlovou a Odborem rozvoje a investic plánujeme další úpravy zeleně (odstranění dožilých, napadených a nebezpečných stromů, nové výsadby, zlepšení údržby apod.). Nejhorší situace s veřejnými prostranstvími je Na Bezděkově a starém Spořilově, kde chceme řešit úpravy koncepčně, formou územní studie tak, aby se podařilo najít rovnováhu mezi sítěmi, parkováním, zelení i pobytovými funkcemi. Rádi bychom dali podobu zbytkovým plochám, doplnili chodníky a mobiliář. Já bych si přál, aby místo ostýchavého nepovoleného sázení pár keříků před vchod, si domovníci a domovnice od města bez poplatku pronajali celý záhon před vchodem a místo dojíždění do zahrádkářské kolonie založili záhony, které budou dělat radost všem, aby se do sídlišť doplnila jedlá vrstva stromů a keřů (podobně jako je to třeba na Starém Spořilově), které mohou sklízet všichni. Je zapotřebí, abyste měli více důvodů trávit čas mezi domy a ne jen v nich.

Pokud máte nějaké nápady a náměty k některému z našich pěti sídlišť, budu rád, když mi je napíšete. Přeji pohodové prázdninové měsíce!

Ing. arch. Luboš Klabík, městský architekt

klabik@benesov-city.cz

Foto: ilustrační

Zodpovídá: Markéta Pazderová, DiS.
Vytvořeno / změněno: 4.7.2024 / 4.7.2024