Nástěnka hanby. Inspektoři zveřejní firmy, které zaměstnávají na černo!

Vláda schválila novelu zákona o zaměstnanosti, která mimo jiné počítá se zavedením takzvaného blacklistu (černá listina) firem, u kterých inspektoři práce odhalili nelegální zaměstnávání. Jak tomu ale uvádí ekonomický magazín Peníze.cz, zaměstnance to ale, podle oslovených personalistů, zřejmě neodradí.

Podle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) je nelegální zaměstnávání na českém trhu práce běžná praxe. „Přetrvává vysoká míra nelegálního a zastřeného zaměstnávání, která se pojí s možným rizikem pracovního vykořisťování zaměstnanců a má negativní dopad na veřejné rozpočty,“ zdůvodnil úřad novinku, kterou teď v novele zákona o zaměstnanosti schválila vláda.

Touto novinkou, jak dále uvádí magazín Peníze.cz, je černá listina (blacklist) firem, u kterých inspekce práce odhalí nelegální zaměstnávání nebo zastřené zprostředkování zaměstnávání. Provinilé firmy budou moci být zveřejněny na úřední desce Státního úřadu inspekce práce po dobu jednoho roku.

„Cílem tohoto opatření je zpřístupnit veřejnosti informace o subjektech, kterým byla uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce nebo zastřené zprostředkování zaměstnání,“ uvedl k tomu ministr práce Marian Jurečka. „Mnohé právnické a fyzické osoby odmítají spolupracovat s těmi, kdo porušují pravidla. Zveřejnění může pomoci nejen osobám ucházejícím se o zaměstnání, ale i široké veřejnosti získat představu o solidních zaměstnavatelích,“ dodal.

Ministr Jurečka zároveň dodal, že legální zaměstnání zajišťuje spravedlivé mzdy, dodržování pracovní doby a právní ochranu.

Magazín Peníze.cz dále uvedl, původně bylo v návrhu zákona uvedeno, že na blacklistu budou zveřejněny všechny firmy, u kterých se nelegální nebo zastřené zaměstnání prokáže. V připomínkovém řízení ale například Svaz průmyslu a dopravy ČR (SPD ČR) uvedl, že by nemělo jít o plošné řešení. „Nedomníváme se, že by tato úprava, tak jak je navrhována, pomohla široké veřejnosti získat představu o solidních zaměstnavatelích, jak vyplývá z důvodové zprávy, ale naopak může vážně poškodit solidní zaměstnavatele, kteří se dopustí administrativního pochybení,“ uvedl SPD ČR.

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR v reakci na připomínky, které v rámci připomínkového řízení, obdrželo, oznámilo, že v případě tzv. blacklistu došlo k posunu. Návrh na tuto úpravu se mění. Nově tak půjde o možnost zveřejnění, nikoli tedy ukládat trest zveřejnění jako povinnost, ale, na druhé straně, pokud však již bude rozhodnutí o přestupku na základě správního uvážení zveřejněno, pak vždy na dobu jednoho roku, a to na úřední desce Státního úřadu inspekce práce.

Podle experta na pracovní trh Jiřího Halbrštáta z personální společnosti ManpowerGroup ale skutečnost, že bude firma „viset na nástěnce hanby“, její zaměstnance šokovat příliš nebude.

„Problém je, že tyto formy zaměstnávání vyhledávají i samotní zaměstnanci, protože podstatou je, vyhnout se odvodům sociálního a zdravotního pojistného na obou stranách,“ vysvětlil personalista Halbrštát. „Je mnoho lidí, kteří neřeší, jaký budou mít důchod, jestli budou mít podporu v případě nemoci nebo další ochranu podle zákoníku práce. Ať už je to práce bez smlouvy, přes pochybného zprostředkovatele nebo švarcsystém, pro většinu lidí je bohužel nejdůležitější množství peněz, které dnes dostanou na ruku,“ dodal.

Expert Halbrštát zároveň připomněl, že zdanění práce (včetně povinných pojištění) je v Česku nadprůměrně vysoké, a tak je nadprůměrně vysoká i snaha zaměstnavatelů a zaměstnanců se placení odvodů a daní vyhnout.

„Nástěnka hanby bude jistě pro hříšníky reputační problém, jak při náboru, tak především u jejich zákazníků, kteří kladou na společenskou odpovědnost výrobců a poskytovatelů služeb stále větší důraz. Stále běžnější je, že firmy provádí ESG audity svých dodavatelů a při výběrových řízeních preferují ty odpovědnější,“ míní přesto personalista.

Novela, která nyní míří do Parlamentu, zároveň zavádí u kontrol nelegální práce ještě jednu novinku. A tou je možnost pořízení audiovizuálních záznamů bez souhlasu kontrolovaných osob.

„Navrhovaná úprava představuje zásah do ochrany soukromí a osobních údajů. Stupeň zásahu je však s ohledem na chráněný zájem proporcionální k cíli, kterého má být danou úpravou dosaženo,“ uvádí závěrečná RIA zpráva (hodnocení dopadů regulace) k novele s tím, že inspektoři budou ke skrytému pořizování audiovizuálních materiálů přistupovat pouze: „nebude-li možno učinit jinak“.

Článek v magazínu Peníze.cz dále konstatuje, že Státní inspekce práce provedla v loňském roce v České republice celkem 6574 kontrol zaměřených přímo na nelegální zaměstnávaní a 420 kontrol primárně zaměřených na zastřené zprostředkování zaměstnání.

V roce 2023 byl zjištěn výkon nelegální práce celkem u 2801 osob, z toho bylo 583 občanů Česka, 62 občanů jiných členských států EU a 2156 cizinců. Mezi nejčastěji zjištěné nelegálně zaměstnané cizince pak patřili v roce 2023, shodně s předcházejícími roky, občané Ukrajiny, Moldavska a Vietnamu.