Týdenní zpráva z finančního trhu: Česká inflace podle nás v červnu klesla na 2,5 %

Tento týden bude především o výši červnové inflace, která bude zveřejněna v ČR i USA. Ta tuzemská podle nás zpomalila z 2,6 % na 2,5 % y/y, zatímco její jádrová složka vlivem stále rychlého růstu cen služeb pravděpodobně stagnovala na 2,5 % y/y. V USA očekáváme také zpomalení celkové inflace, a to z 3,3 % na 3,1 % y/y. Stejně jako v tuzemsku by tomu měl pomoci výrazný meziměsíční pokles cen pohonných hmot. Jádrová složka však podle nás naopak mírně zrychlila z 3,4 % na 3,5 %. Statistiky amerických spotřebitelských cen tento týden doplní i ceny průmyslových výrobců. V ČR bude zveřejněna ještě květnová průmyslová produkce. Očekáváme její meziměsíční pokles o 0,5 %, utlumený vývoj ve výrobním sektoru by tak měl pokračovat. K událostmi nabitému týdnu v tuzemsku pak přispěje také zveřejnění zápisu z posledního zasedání ČNB. Z celoevropského úhlu pohledu toho ale makroekonomický kalendář tento týden moc nenabídne. Zveřejněn bude pouze indikátor důvěry investorů Sentix. Finanční trhy tak budou mít dostatek prostoru na vstřebání výsledků parlamentních voleb ve Velké Británii a Francii.

Inflace v USA také zvolní, jádrová složka však zůstane vysoko

Odhadujeme, že tuzemská meziroční inflace v červnu dále zvolnila na 2,5 % po květnových 2,6 %. Rizika jsou přitom podle nás vychýlena ve směru výraznějšího poklesu na 2,4 % y/y. Meziměsíčně pak podle nás spotřebitelské ceny vzrostly v průměru o 0,2 %. Tempo meziměsíčního poklesu cen pohonných hmot podle našeho odhadu v červnu zrychlilo z -1,8 % na -3,8 %. V meziročním vyjádření však byly ceny pohonných hmot pravděpodobně stále vyšší o 4,9 %. Předstihové indikátory ukazují na červnové meziměsíční zdražení potravin. Přesto by ceny potravin měly v meziročním srovnání zůstat zhruba beze změny. Regulované ceny budou pravděpodobně odrážet probíhající zlevňování energií, když do cen elektřiny a plynu pro domácnosti se začínají promítat nižší ceny na velkoobchodních trzích. Očekáváme, že jádrová inflace zůstane beze změny 2,5 % y/y, a to v důsledku stále zvýšené inflace ve službách (ta v květnu dosáhla 5,3 % y/y). V meziměsíčním sezonně očištěném vyjádření pak předpokládáme částečnou korekci na +0,18 % poté, co dynamika jádrových cen v květnu překvapivě prudce zpomalila z 0,22 % na 0,14 % m/m. Pro zbytek roku očekáváme, že celková i jádrová inflace zůstanou v horní polovině tolerančního pásma ČNB, tj. v rozmezí 2-3 % y/y.

Výkon českého průmyslu zůstal v květnu slabý. Oproti dubnu průmyslová produkce podle našeho odhadu klesla o 0,5 % a v podstatě tak korigovala předchozí nárůst o 0,6 %. V meziročním vyjádření pak očekáváme pokles o 1,2 % (WDA, NSA). Z hlediska struktury za poklesem podle nás stálo oslabení zpracovatelského průmyslu, které bylo jen částečně kompenzováno nárůstem produkce energetického průmyslu. Podnikatelský sentiment v průmyslu zůstává stále relativně nízký, stejně tak i poptávka po průmyslovém zboží. Předstihová data pak naznačují silné meziměsíční snížení produkce automobilů, když někteří výrobci čelí problémům s dodávkami výrobních vstupů. Vývoj nových průmyslových objednávek, především pak právě v automobilovém průmyslu, je ale v posledních měsících slušný. V kontextu slabých indikátorů ze zahraniční je však šance na významnější oživení tuzemského průmyslu pro nejbližší měsíce spíše malá.

Americká meziroční inflace podle našeho odhadu v červnu klesla z 3,3 % na 3,1 %, v případě jádrové složky ovšem očekáváme mírný nárůst z 3,4 % na 3,5 % y/y. Na nižší celkovou inflaci by měl působit pokles cen energií a v rámci této skupiny pak především nižší ceny pohonných hmot. Pokles cen celé skupiny energií odhadujeme na 2 % m/m, v případě pohonných hmot pak na 4 % m/m. Vlivem toho by spotřebitelské ceny jako celek měly po sezonním očištění meziměsíčně vzrůst pouze o 0,1 %. Meziměsíční dynamika jádrové inflace však tak příznivá nebyla, když ji odhadujeme na +0,3 % (SA). To je stále vysoká úroveň, která se zatím neslučuje s naplňováním dvouprocentního cíle tamní centrální banky. Důvodem je pokračující rychlý, i když pozvolna zpomalující růst cen nájemného – to imputované se podle nás v červnu zvyšovalo tempem 0,4 % m/m (SA). Zatímco meziroční růst cen služeb se v rámci jádrové inflace drží nad 5 %, ceny zboží meziročně klesají. Pozitivní zprávou byl květnový vývoj cen služeb bez nájemného, které meziměsíčně stagnovaly a jejich dynamika tak oproti předchozím vysokým hodnotám významně zvolnila. Otázkou je, zdali červnová čísla na tento příznivý vývoj navážou.

Minulý týden byl ve znamení celosvětově slabých dat z reálné ekonomiky

Tuzemská data zveřejněná v minulém týdnu zklamala, a to jak v případě předstihových indikátorů spotřebitelské poptávky, tak i průmyslové aktivity. Maloobchodní tržby bez prodejů aut se v květnu v reálném vyjádření meziměsíčně snížily o 0,1 % po dubnovém růstu o 0,1 %. Ty za prodej služeb pak meziměsíčně klesly o 0,4 %, zatímco měsíc předtím o 0,4 % vzrostly. Dostupná data za letošní druhé čtvrtletí tak ukazují na stagnaci spotřebitelské poptávky, zatímco první čtvrtletí bylo ve znamení jejího rychlého růstu. Více jsme květnové statistiky tržeb komentovali zde: https://bit.ly/Sales_May24. Podobně jako dubnový výsledek lze tak i ten za květen považovat za zklamání, což se pravděpodobně projeví ve slabé dynamice HDP za druhé čtvrtletí. Oživení ekonomické aktivity bylo dosud taženo právě zvyšující se spotřebou domácností. Impuls pro růst ekonomiky v nejbližší době pravděpodobně nepřijde ani z průmyslu, kde předstihové indikátory zůstávají slabé. PMI z tuzemského zpracovatelského průmyslu zaznamenal v červnu výraznější pokles z 46,1 b. na 45,3 b. oproti očekávaným 45,8 b. Podle této statistiky se tak český průmysl, stejně jako ten německý, nadále nachází hluboko v pásmu kontrakce. Německý průmysl přitom v květnu vykázal hluboký meziměsíční pokles reálné hodnoty nových zakázek o 1,6 % a stejně tak i samotné průmyslové produkce o 2,5 %. Ve srovnání s tržním konsensem šlo v obou případech o výrazné negativní překvapení.

Jádrová inflace v eurozóně zatím zůstává kvůli rychlému růstu cen služeb poměrně vysoko a ECB tak snižování úrokových sazeb nechce uspěchat. Předběžný odhad inflace v eurozóně za červen ukázal na její pokles z 2,6 % na 2,5 % y/y, což bylo v souladu s očekáváními. Jádrová inflace však překvapila o desetinu vyšším údajem, když stejně jako o měsíc dříve činila 2,9 % y/y. Za zpomalením celkové meziroční inflace stály zejména ceny potravin a energií. Naopak dynamika cen zboží (0,7 % y/y) i služeb (4,1 % y/y) v rámci jádrové složky inflace zůstala ve srovnání s květnem beze změny. Vzhledem k rychlému růstu jednotkových mzdových nákladů, který podle našeho odhadu v letošním roce dosáhne v průměru 4 %, očekáváme, že – z pohledu ECB klíčová – inflace cen služeb setrvá i ve zbytku letošního roku poblíž současných úrovní. Přetrvávající rychlý růst cen služeb v kombinaci s napjatým trhem práce a vyšší mzdovou dynamikou jsou hlavními důvody, proč ECB přistupuje ke snižování úrokových sazeb opatrně. Na výroční konferenci ECB, která se v minulém týdnu konala v portugalské Sintře, prezidentka Lagardeová i hlavní ekonom Lane uvedli, že centrální banka zatím nemá dostatek indicií o tom, že inflační rizika již skutečně pominula. Podle dosavadních vyjádření to vypadá, že na červencovém zasedání ECB snižování sazeb přeruší. Výsledek zářijového zasedání pak bude pravděpodobně záviset na nově zveřejněných datech. Podobně to nyní vidí i finanční trh, když pro červencové zasedání zaceňuje stabilitu sazeb a zářijovému snížení přisuzuje šanci zhruba 70-80 %. V pořadí druhé snížení úrokových sazeb ECB v letošním roce trh plně zaceňuje až pro říjen.

Americká ekonomika podle dostupných předstihových indikátorů pozvolna slábne. Zveřejněný ADP report ukázal na to, že v soukromém sektoru USA vzniklo v červnu 150 tis. nových pracovních míst, což bylo oproti konsensu o 15 tis. méně. Mírně nad odhady pak skončil týdenní počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti, který dosáhl 238 tis. oproti očekávaným 235 tis. Oficiální data z nezemědělského sektoru (tzv. payrolls) pak sice oproti konsensu ukázala na o něco rychlejší nárůst zaměstnanosti v červnu (o 206 tis. vs očekávaných 190 tis.), data za květen však byla zároveň revidována výrazně směrem dolů (z původních 272 na 218 tis.). Červnová míra nezaměstnanosti navíc skončila desetinu nad odhady, když dosáhla 4,1 %. Zklamaly i ISM indexy za červen. Ten ze služeb překvapivě ostře klesl z 53,8 b. na 48,8 b., zatímco byl očekáván mírnější pokles na 52,7 b. Pod odhady skončil i ISM ze zpracovatelského průmyslu, který klesl ze 48,7 b. na 48,5 b. oproti očekávanému nárůstu na 49,1 b. Oba sektory se tak nyní nacházejí v pásmu kontrakce. Nominální hodnota továrních objednávek se pak v USA meziměsíčně snížila o 0,5 %. Dolarové sazby v reakci na slabší data klesly o zhruba 10-20 bb. První snížení sazeb Fedu trh i tak nadále zaceňuje až pro listopad. Snížení již na zářijovém zasedání pak přisuzuje šanci ve výši přibližně 80 %.

Ekonomická data v minulém týdnu dolaru nepřála. Jeho oslabení vůči euru v průběhu zkráceného týdne dosáhlo 0,2-0,3 % při kurzu mírně nad 1,08 USD/EUR. Zkrácený týden se netýkal pouze ČR, ale i USA, kde ve čtvrtek slavili Den nezávislosti a obchodní aktivita na trzích tak byla nižší. Oslabení amerického dolaru pomohlo k posílení polskému zlotému a maďarskému forintu. Oba vůči euru během týdne posílily o shodných 0,4-0,5 %. Koruna naproti tomu zůstala v mezitýdenním srovnání prakticky beze změny, když efekt oslabujícího dolaru mohly kompenzovat slabší předstihové indikátory z reálné ekonomiky. Její kurz tak setrval v blízkosti 25,15 CZK/EUR.

Související témata