Krajinářská architektka Martina Havlová o veřejné zeleni v Benešově i mimo něj

Městskou zeleň udržují Technické služby Benešov (TS), kterým však s ohledem na velké množství spravovaných ploch nezbývá příliš prostoru pro zkoumání nových řešení, která by mohla stávající procesy zefektivnit. Benešov proto nově na projektové bázi konzultuje současnou správu veřejné zeleně s krajinářskou architektkou Martinou Havlovou, která do problematiky přináší nový vhled.

V čem spočívá úkol krajinářského architekta, když hovoříme o městské zeleni?

Krajinářský architekt vnáší do spolupráce nadhled a koncepční dlouhodobé uvažování v čase. Jelikož zeleň je živý organismus, tak uvažuje nad její obnovou, kterou je třeba protočit například ve stromovém patru v horizontu 100 let. Díky praxi a zkušenosti z jiných měst může doporučit vhodná řešení, která přinesou větší efekt a nebudou tak náročná na následnou péči, která je hlavním úkolem technických služeb města.

Úloha nezávislého krajinářského architekta má výhodu v tom, že není svazován přílišnou znalostí toho, proč něco nejde nebo se již dávno neudělalo, což správce zeleně v obci ví moc dobře. Kdyby to bylo snadné, určitě by to totiž už bylo provedeno.

Kterými oblastmi jste se již v Benešově zabývala a jaké změny či doporučení navrhujete?

Spolupráci jsme zahájili seznámením se, jak vlastně technické služby fungují v oblasti zeleně. Zda práci provádí samy anebo zda ji zadávají specialistům, což je vždy dražší řešení. V současné době technické služby nemají dostatečné množství odborných pracovníků na údržbu zeleně a jsou také limitovány zázemím. Je třeba zhodnotit možnosti města, zda by bylo výhodné a účelné zavést v rámci TS sekci „zeleň", která by se věnovala odborné péči o vegetaci, a nejen sečení a ošetřování keřů.

V čem spočívají „silné stránky“ benešovské zeleně, a kde naopak spatřujete mezery?

Benešov je menší město a do krajiny má všude blízko. Zároveň se za městem nachází park Konopiště, který je perlou regionu a je místními využívaný. Bohužel se park nachází za poměrně rušnou komunikací a je dál od centra. Proto by i město mělo mít svůj městský vybavený park. Tím by se do budoucna měla stát Kláštěrka. Ve městě se obecně nenachází moc zeleně, což souvisí s tím, jak bylo zakládané, a vnášet je do ulic zpětně není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát, jelikož pod silnicemi a chodníky vedou inženýrské sítě (vodovod, kanalizace, elektro atd.).

Jakou roli hraje městská zeleň?

Zcela zásadní. Zeleň poskytuje tzv. ekosystémové služby. To je takové zaklínadlo, ale ve zkratce, zeleň vytváří kyslík, zachytává prach, ochlazuje vzduch, poskytuje stín. Je prokázané, že pobyt v zeleni se stromy a květinami zlepšuje psychickou pohodu a mnoho dalšího. I proto zeleň zvyšuje cenu nemovitostí, byt v ulici se stromy bude stát více než byt v ulici bez stromů. To ukazují dlouhodobé propočty.

Jaké nové trendy a inovace v oblasti krajinářské architektury se snažíte přinést do Benešova?

Benešov má jistě rezervy v uliční zeleni, která často chybí anebo není kvalitní, a právě v uliční zeleni je v současné době trendem práce s prokořenitelnými prostory pro vysazené stromy. V těchto prostorách mají kořeny dobré podmínky pro kořenění a je zde dostatek půdního vzduchu, což bývá často problémem. Dále doufáme, že se na podzim podaří výsadba cibulovin do trávníku, což je náhrada za květinové záhony, která nevyžaduje tolik následné péče v rámci údržby, ale také třeba zavedení systémů pro zálivku zeleně.

Jaká je vaše vize pro budoucnost veřejné zeleně a krajinářské architektury v Benešově?

Myslím, že městu trochu chybí vzrostlé stromy. Asi bych si přála mít v ulicích víc stínu z jejich korun. Ráda bych viděla více povedených realizací jako jsou výsadby na kruhových objezdech u Billy a sokolovny. Ráda bych viděla více kvalitního městského mobiliáře pro posezení. Vím, že město plánuje zpřístupnění zahrad Piaristické koleje, což mě těší. Ráda bych, aby bylo možné z města projít polními cestami lemovanými stromořadími a alejemi do krajiny. A posledním velkým úkolem, který město čeká, je rekonstrukce náměstí. U ní bych si přála, aby zde zeleň hrála podstatnou roli a aby se maximálně využil potenciál vzrostlých lip.

Jakou proměnou projde park na Klášterce?

Klášterka je největší zelenou plochou v centru města, ne celá je ovšem v majetku města, což po léta komplikovalo možnost naplnění vizí o tomto parku. Je jednoznačné, že by se Kláštěrka měla stát městským parkem, a to opravdu v daném slova smyslu. Bavíme se zejména o vybavenosti – cesty, lavičky, osvětlení, prvky pro děti, odpočívadla nebo případně možnost občerstvení. To vše se odehraje v nesnadném terénu. Cílem stavby bude zachovat maximální možný potenciál vzrostlých dřevin v parku. Klášterka by se měla stát dobře přístupným parkem pro všechny věkové kategorie, a tomu pomůže i cyklostezka, která spodní částí parku povede.

Jakým způsobem zapojujete místní komunitu do plánování a realizace projektů veřejné zeleně?

Nám se jako nejvhodnější osvědčilo setkávání. Opravdu je vhodné začít hned od začátku nad analýzami, kde si vyslechnete, co občané chtějí a jak místo vnímají. S jejich vizemi a přáními pak můžete jako architekt velice dobře pracovat. Jen představení projektu obvykle nestačí. Se zapojením do realizace máme lepší zkušenosti v krajině, například při výsadbě alejí. V rámci města je to spíše méně představitelné, pokud nemluvíme o malých uzavřených projektech, jako je například revitalizace zahrady MŠ, kde rodiče pomáhají s výstavbou zahrady v rámci svého volného času.

Existují nějaké inspirativní příklady z jiných měst, které byste chtěla implementovat v Benešově?

Krajinářská architektura a péče o veřejná prostranství jsou v České republice na vzestupu. Je jistě celá řada měst, kde se snaží systémově pečovat o zeleň, což přináší velké výsledky. Velice kvalitní péči o veřejná prostranství má např. po léta Zlín a od něj se mohou jiná města učit. Inspirativní je také Plzeň v péči o intenzivní zeleň, kdy se nebojí pracovat s kvetoucím detailem ve městě. Město Strakonice je také na špičce, právě oni jsou velkými průkopníky ve výsadbách cibulovin, ale také v práci se záhony. Jihlava zase zkouší nové technologie pro výsadbu stromů.

Děkujeme za rozhovor!

Park Klášterka by se měl stát dobře přístupným městským parkem pro všechny generace. (archiv města Benešov)