Hromadné žaloby vstupují do českého práva

Dne 1.7.2024 vstoupil do českého právního prostředí nový zákon o hromadném soudním řízení (dále jen „ZHSŘ“), který přináší dlouho očekávanou změnu v tuzemském civilním procesním právu. Troufáme si říci, že jde o změnu převratnou a zároveň jednu z nejzásadnějších za posledních několik let.

O co se jedná?

V rámci hromadného řízení mohou dle ZHSŘ uplatnit své nároky skupiny spotřebitelů proti osobě, která je podnikatelem. Oproti předpokladům odborné veřejnosti však nakonec ZHSŘ za spotřebitele považuje nejen osoby nepodnikající, ale i drobné podnikatele, kteří splňují předepsané podmínky – podnikatel zaměstnává méně než 10 osob a jeho roční obrat nepřesahuje 50.000.000,- Kč.

Spotřebitel (včetně drobného podnikatele) tak může uplatnit svůj nárok vyplývající ze vztahu mezi spotřebitelem a podnikatelem na základě hromadné žaloby. Nárok přitom není co do výše plnění ani jinak omezen. Podmínkou je pouze to, aby všechny nároky v rámci jednoho hromadného řízení měly podobný skutkový i právní základ.

Ačkoliv je ZHSŘ účinný až od července tohoto roku, na jeho základě lze projednat a rozhodnout spory o práva nebo oprávněné zájmy, které vznikly po 24. listopadu 2020. Spotřebitelé se tak svých nároků mohou dovolat i zpětně, což je svým způsobem prolomení zásady retroaktivity práva.

Podstata řízení

Spotřebitelé se k hromadné žalobě mohou připojit na základě tzv. opt-in principu, který stojí na aktivním přihlášení spotřebitelů. Spotřebitelé se tak musí sami přihlásit se svým nárokem. Aby byla žaloba přípustná, musí své nároky přihlásit minimálně 10 spotřebitelů. Další spotřebitelé se k hromadné žalobě mohou připojit přihláškou, přičemž všichni mají v rámci hromadného řízení postavení tzv. zúčastněného člena skupiny. Přesto, že členové skupiny nejsou účastníky řízení, jsou nadáni určitými právy, kterými mohou hromadné řízení ovlivnit. Člen skupiny je oprávněn vyjádřit se k průběhu řízení, nahlížet do spisu, podávat námitky proti návrhům, vyjádřit se k odvolání atd.

Hromadné řízení se prakticky dělí na dvě části. V první části soud posoudí přípustnost hromadné žaloby, v části druhé se přihlašují spotřebitelé se svými nároky. Specifická je i příslušnost soudu, neboť ZHSŘ stanoví, že v prvním stupni je věcně i místně příslušný Městský soud v Praze.

Kdo může být žalobcem

Vzhledem k povaze hromadného řízení může být žalobcem pouze právnická osoba, která je zapsána do seznamu oprávněných osob podle zákona o ochraně spotřebitele, popřípadě více takovýchto osob společně. Typicky se bude jednat zejména o spotřebitelské organizace, kupříkladu Sdružení českých spotřebitelů, dTest, Sdružení obrany spotřebitelů a další. Takovýto žalobce musí být dle ZHSŘ povinně zastoupen advokátem.

Rejstřík hromadných řízení

Důležitou součástí nové právní úpravy je zavedení rejstříku hromadných řízení vedený Ministerstvem spravedlnosti. Městský soud v Praze v rejstříku zveřejnění informaci o zahájení řízení a stanoví lhůtu, ve které se mohou spotřebitelé se svým nárokem přihlásit. V průběhu trvání hromadného řízení pak budou v rejstříku zveřejnovány všechny důležité informace, včetně samotného rozhodnutí o žalobě.

Jaký je význam ZHŘS?

Význam hromadných žalob lze dobře ilustrovat na kauze Dieselgate. V této kauze se v České republice domáhalo odškodnění více než 7000 majitelů vozů s naftovým motorem, jejichž software obcházel homologační měření emisí. Soudy tuto žalobu v loňském roce odmítly právě s odkazem na absenci aktivní legitimace k podání žaloby, jelikož žalobu podalo sdružení na ochranu spotřebitelů. V případě, kdy by byl ZHŘS již v této době účinný, soudy by se žalobou byly povinny věcně zabývat.

Zavedením institutu hromadných žalob do českého práva má být dle zákonodárce dosaženo vyvážení poměru sil mezi spotřebiteli a podnikateli. Dosavadní právní úprava značně omezovala možnost jednotlivých spotřebitelů hájit svá práva v rámci soudního řízení. Zejména u menších nároků byla finanční náročnost soudního řízení v nepoměru vůči vymáhanému plnění. Spotřebitelé by se tak na základě nové právní úpravy měli efektivněji domoci svých práv. Na druhé straně však existuje i riziko zneužití tohoto institutu skrze šikanózní žaloby a nebezpečí, že zejména pro menší podnikatele může být takové řízení likvidační. Jak skutečně bude uplatňování nároků spotřebitelů fungovat v praxi, nám ukáže jen čas. Na základě praktických zkušeností právníků naší advokátní kanceláře Vás o tom budeme informovat.