Zpráva o právním státu 2024: její páté vydání ukazuje, že EU je lépe připravena čelit výzvám v této v oblasti

Zpráva o právním státu 2024

Evropská komise dnes zveřejnila svou pátou výroční zprávu o právním státu, v níž systematicky a objektivně zkoumá vývoj právního státu ve všech členských zemích na rovném základě. Ve srovnání s prvním vydáním zprávy o právním státu, která byla přijata v roce 2020, jsou členské státy a EU jako celek nyní mnohem lépe připraveny identifikovat nové výzvy, předcházet jim a řešit je. To přispívá k odolnosti našich evropských demokracií a ke vzájemné důvěře v EU. Přispívá to rovněž k řádnému fungování jednotného trhu a k podnikatelskému prostředí, které podporuje konkurenceschopnost a udržitelný růst.

Od svého prvního zveřejnění v roce 2020 se tato zpráva stala skutečnou hnací silou pozitivních reforem: dvě třetiny (68 %) doporučení vydaných v roce 2023 byly plně nebo částečně zohledněny. V některých členských státech však přetrvávají systematické problémy a situace se dále zhoršila. Těmito problémy se zabývají doporučení obsažená v letošní zprávě. Pro země procesu rozšíření zpráva žádná doporučení neobsahuje, neboť doporučení pro tyto země jsou vydávána výhradně v rámci každoročního balíčku týkajícího se rozšíření.

Letošní zpráva poprvé obsahuje čtyři kapitoly o vývoji v Albánii, Černé Hoře, Severní Makedonii a Srbsku. Zahrnutí těchto zemí, které nejvíce pokročily v procesu rozšíření, do zprávy o právním státu podpoří jejich reformní úsilí a pomůže jejich orgánům dosáhnout v procesu přistoupení dalšího pokroku a připravit se na pokračování práce v oblasti právního státu jakožto budoucí členské země.

Podle dnes zveřejněného zvláštního průzkumu Eurobarometr více než 7 z 10 občanů EU souhlasí s tím, že EU hraje při podpoře dodržování zásad právního státu v jejich zemi významnou úlohu. Téměř 9 z 10 občanů EU považuje za důležité, aby všechny členské státy EU respektovaly základní hodnoty EU, což je názor, které je od roku 2019 stabilní. Kromě toho se v mnoha zemích výrazně zlepšil pocit informovanosti o základních hodnotách EU: celkově se cítí být o základních hodnotách EU a právním státu dobře informováno 51 % občanů EU, zatímco v roce 2019 to bylo 43 %.

Součástí letošní zprávy je jako každoročně sdělení, které zkoumá situaci v EU jako celku, a 27 kapitol o jednotlivých zemích, jež se zabývají významným vývojem v každém členském státě. Zpráva rovněž obsahuje posouzení loňských doporučení a na tomto základě dává všem členským státům další konkrétní doporučení.

Zpráva zahrnuje čtyři pilíře: vnitrostátní systémy soudnictví, protikorupční rámce, svoboda a pluralita médií a další institucionální systémy brzd a protivah.

Hlavní zjištění a doporučení

1. Reformy soudnictví

Reformy soudnictví byly i v uplynulém roce jednou z priorit politické agendy – mnohé členské státy doporučení z roku 2023 zohlednily a realizovaly reformy dohodnuté v rámci Nástroje pro oživení a odolnost. Několik členských států zahájilo důležité reformy na posílení nezávislosti soudnictví nebo v nich dále pokročilo. Tyto státy vyvinuly legislativní úsilí s cílem posílit nezávislost a efektivnost rad pro justici, zlepšit postupy jmenování soudců, včetně na nejvyšších soudech, nebo posílit autonomii státních zastupitelství. Zároveň však přetrvávají určité systémové obavy ohledně nezávislosti soudnictví a byly zaznamenány konkrétní případy zhoršení situace. Členské státy rovněž zavedly opatření zaměřená na zlepšení efektivity a kvality soudnictví a usnadnění přístupu ke spravedlnosti. V několika členských státech je však problémem odměňování soudců a státních zástupců, což vede k obtížím při náboru kvalifikovaných soudních zaměstnanců.

Letošní zpráva proto členským státům doporučuje, aby se zabývaly záležitostmi, jako je potřeba záruk v postupech jmenování soudců soudů nižších stupňů i vyšších pozic, autonomie státního zastupitelství nebo potřeba poskytnout soudnictví odpovídající zdroje, a to i pokud jde o platy.

V zemích procesu rozšíření byly provedeny důležité reformy, a to i na ústavní úrovni, které mají posílit nezávislost soudnictví a kvalitu soudních systémů. Je však třeba další práce, zejména v oblastech souvisejících s fungováním samosprávných orgánů soudnictví a jmenováním soudců.

1. Protikorupční rámce

Podle výsledků zvláštního a bleskového průzkumu Eurobarometr z roku 2024 o postojích občanů a podniků ke korupci v EU zůstává pro občany a podniky v EU korupce závažným problémem.

Výsledky zvláštního průzkumu Eurobarometr ukazují, že Evropané jsou i nadále nespokojeni s úsilím vlád členských států korupci potírat: 65 % občanů je přesvědčeno, že případy korupce na vysoké úrovni nejsou řešeny dostatečně, a pouze 30 % považuje vládní snahy bojovat proti korupci za účinné. Obdobně si pouze 51 % společností se sídlem v EU myslí, že osoby nebo podniky, které se účastní korupčních praktik, jsou orgány dopadeny nebo jsou jim nahlášeny. Z těchto společností se přibližně tři čtvrtiny domnívají, že příliš úzké vazby mezi podnikateli a politiky vedou ke korupci (79 %) a že zvýhodňování a korupce narušují hospodářskou soutěž (74 %). V celé EU považuje v průměru 68 % občanů a 64 % společností se sídlem v EU korupci ve svých členských státech za rozšířenou.

Od loňského roku členské státy za účelem lepšího boje proti korupci zlepšily své institucionální prostředí, mimo jiné navýšily zdroje na kapacitu donucovacích orgánů, orgánů činných v trestním řízení a soudnictví. Zároveň je třeba přijmout další opatření k posílení preventivních rámců, například rámců upravujících pravidla pro lobbing a střet zájmů a pravidla pro majetková přiznání, a k zajištění účinného vyšetřování a stíhání případů korupce. To vše se odráží v letošních doporučeních.

V zemích procesu rozšíření byla zkvalitněna právní a institucionální opatření, ale je ještě potřeba dále posílit vyšetřování a stíhání případů korupce.

1. Svoboda a pluralita médií

Od poslední zprávy o právním státu učinilo několik členských států konkrétní kroky ke zlepšení bezpečnosti a pracovního prostředí novinářů, a to i s ohledem na iniciativy Komise, jako je již platný evropský akt o svobodě médií, který bude plně použitelný od srpna 2025, směrnice a doporučení o ochraně před strategickými žalobami proti účasti veřejnosti a doporučení o bezpečnosti novinářů.

Kromě toho byly rozšířeny úkoly a pravomoci několika vnitrostátních orgánů pro regulaci médií, mimo jiné v důsledku vstupu aktu EU o digitálních službách v platnost a nově zřízených nebo rozšířených online majetkových registrů.

V několika členských státech však přetrvávají obavy ohledně nezávislého řízení nebo finanční stability veřejnoprávních médií, transparentnosti vlastnictví médií, práva na přístup k veřejným dokumentům a transparentního a spravedlivého zadávání reklamy státem. Evropská komise vydala ke všem těmto oblastem znovu několik doporučení, mimo jiné k bezpečnosti novinářů.

V zemích procesu rozšíření existují různé problémy, zejména pokud jde o transparentnost vlastnictví médií, nezávislost regulačních orgánů nebo veřejnoprávních médií a bezpečnost novinářů, ačkoli v některých z nich byly provedeny reformy zaměřené na řešení některých těchto záležitostí.

1. Systém institucionálních brzd a protivah

Členské státy pokračují ve zlepšování kvality svých legislativních procesů a zapojují do nich také zainteresované strany – tento trend byl zaznamenán již v předchozích zprávách o právním státu. Některé členské státy posílily status a zdroje vnitrostátních institucí pro lidská práva, veřejných ochránců práv a dalších nezávislých orgánů. V několika členských státech rovněž pokračovaly iniciativy na posílení rámce pro občanskou společnost a jejího financování.

V několika členských státech však přetrvávají problémy, jako je nadměrné využívání zrychlených řízení nebo celková kvalita tvorby právních předpisů, a také v konzultacích se zainteresovanými stranami. Občanská společnost a obránci lidských práv se v některých členských státech stále častěji potýkají s problémy, právními omezeními a útoky, včetně systémových omezení svých činností. Jedná se o znepokojivý trend, který byl zaznamenán již v předchozí zprávě.

Za účelem řešení zjištěných problémů vydala Komise doporučení týkající se fungování legislativního procesu, zřízení a fungování nezávislých orgánů a prostředí příznivého pro občanskou společnost.

V zemích procesu rozšířenípřetrvávají problémy, pokud jde o systematická opatření navazující na doporučení veřejných ochránců práv a dalších nezávislých subjektů. Problémy jsou rovněž pozorovány v souvislosti s kvalitou tvorby právních předpisů a konzultacemi se zainteresovanými stranami.

Další kroky

Evropská komise nyní vyzývá Evropský parlament a Radu, aby na základě této zprávy pokračovaly ve všeobecné rozpravě i diskusích týkajících se jednotlivých zemí a mimo jiné využily příslušná doporučení k podrobnějšímu posouzení, jak bylo možné dosáhnout konkrétního pokroku. Rovněž žádá vnitrostátní parlamenty, občanskou společnost a další klíčové zainteresované strany a aktéry, aby pokračovali v dialogu o právním státu na vnitrostátní i evropské úrovni a s větším zapojením občanů. Vyzývá členské státy, aby se příležitostmi a problémy uvedenými ve zprávě účinně zabývaly, a je připravena jim při dalším provádění těchto doporučení pomáhat.

Jak oznámila předsedkyně von der Leyenová ve svých politických směrech na období 2024–2029, Evropská komise bude i nadále zlepšovat monitorování a podávání zpráv a posilovat systém brzd a protivah, zejména sledováním provádění doporučení. Aby bylo zajištěno, že se zpráva bude zabývat všemi otázkami v celé Evropě, bude do ní doplněn rozměr jednotného trhu. Ten se zaměří na řešení otázek právního státu ovlivňujících společnosti, zejména malé a střední podniky, které působí přeshraničně.

V případě zemí procesu rozšíření se Evropská komise bude zjištěnými problémy i nadále zabývat, mimo jiné ve svých příštích výročních zprávách o rozšíření. Do zprávy o právním státu budou zahrnuty i další země procesu rozšíření, jakmile budou připraveny.

Souvislosti

Právní stát má zásadní význam pro všechny občany a podniky v EU, neboť je předpokladem pro dodržování dalších hodnot. Zaručuje respektování základních práv v souladu se souborem klíčových demokratických hodnot, zajišťuje uplatňování práva EU a podporuje podnikatelské prostředí příznivé pro investice. Je nedílnou součástí samotné identity Evropské unie.

Výroční zpráva o právním státu je výsledkem úzkého dialogu s vnitrostátními orgány a zainteresovanými stranami a na základě stejné objektivní a nestranné metodiky hodnotí všechny členské země a čtyři země procesu rozšíření, přičemž v každé z nich zkoumá stejný soubor aspektů. Kvalitativní hodnocení provedené Evropskou komisí se zaměřuje na podstatný vývoj od přijetí čtvrté výroční zprávy o právním státu v červenci 2023, přičemž se jednotlivým aspektům tohoto vývoje věnuje úměrně.

Zpráva je ústředním prvkem každoročního cyklu na podporu právního státu. Tento roční cyklus je koncipován jako preventivní – slouží k prosazování právního státu a má předcházet vzniku problémů nebo jejich prohlubování. Jedná se o samostatný nástroj oddělený od ostatních nástrojů EU na podporu právního státu, který doplňuje, avšak nenahrazuje mechanismy zakotvené ve Smlouvě, díky nimž může EU reagovat na závažnější problémy týkající se právního státu v členských státech. Mezi tyto nástroje patří i řízení o nesplnění povinnosti a postup na ochranu základních hodnot Unie podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii.

Páté vydání zprávy obsahuje konkrétní doporučení pro všechny členské státy, což je postup, který byl zaveden v roce 2022. Analýza obsahuje také kvalitativní hodnocení pokroku dosaženého členskými státy při provádění doporučení z roku 2023, přičemž zohledňuje celkový kontext v členských státech. V závislosti na pokroku dosaženém u jednotlivých částí každého doporučení ohodnotila Komise vývoj vždy jednou z těchto kategorií: žádný pokrok, určitý pokrok, významný pokrok a plné provedení.

Letošní doporučení byla vypracována na základě hodnocení v kapitolách o jednotlivých zemích, dialogu s členskými státy a při plném dodržování zásady rovného zacházení. Při vydávání doporučení věnuje Komise velkou pozornost tomu, aby byla tato doporučení zacílená a zakotvená v evropských normách, a zohledňuje vnitrostátní právní systémy. Také je zajištěn soulad a součinnost s dalšími procesy, jako je evropský semestr, mechanismus rozpočtové podmíněnosti a Nástroj pro oživení a odolnost. I v dalších vydáních zprávy o právním státu bude věnována pozornost opatřením přijatým v návaznosti na letošní doporučení. Doporučení je třeba číst společně s hodnoceními v kapitolách o jednotlivých zemích, která se zaměřují na specifické problémy a mají členským státům pomoci přijmout opatření k jejich řešení.

Na základě výsledků monitorování v souvislosti s touto zprávou byla od roku 2020 díky několika novým iniciativám EU přijata lepší společná pravidla v oblastech, které mají přímý význam pro právní stát. Patří sem například evropský akt o svobodě médií a protikorupční balíček, včetně návrhů nové legislativy pro potírání korupce v EU a posílení unijního sankčního režimu za korupci ve vnějším rozměru EU.

V návaznosti na oznámení v projevu o stavu Unie 2023 podpoří zahrnutí některých zemí procesu rozšíření, vedle členských států, do letošní zprávy o právním státu reformní úsilí těchto zemí o dosažení nezvratného pokroku v oblasti demokracie a právního státu před jejich přistoupením a o zaručení trvale vysokých standardů po přistoupení. Do cyklu na podporu právního státu jsou nyní zapojeny Albánie, Černá Hora, Severní Makedonie a Srbsko, přičemž je reflektován pokrok, jehož tyto země v procesu přistoupení dosáhly, a pozornost je zaměřena na zlepšení situace v oblasti právního státu. Tento přístup se v budoucnu bude vztahovat i na další země procesu rozšíření v závislosti na jejich pokroku.

Další informace

Zpráva o právním státu 2024

Zpráva o právním státu 2024 – stav právního státu v Evropské unii

Zpráva o právním státu 2024 – doporučení

Zpráva o právním státu 2024 – kapitoly o jednotlivých zemích

Zpráva o právním státu 2024 – shrnutí kapitol o jednotlivých zemích a doporučení

Zpráva o právním státu 2024 – metodika

Každoroční cyklus na podporu právního státu – informativní přehled

Soubor nástrojů EU na podporu právního státu – informativní přehled

Zpráva o právním státu 2024 – otázky a odpovědi

Zvláštní průzkum Eurobarometr č. 553 o právním státu

Eurobarometr č. 584 o postojích občanů ke korupci v EU

Eurobarometr č. 542 o postojích podniků ke korupci v EU

Quote