Deník.cz: Žloutenka je v Česku na vzestupu, především typ E. Na vině je maso i voda

Stačí sníst zkažené vepřové, napít se závadné vody nebo sníst polosyrovou zvěřinu či špatné mořské plody a člověk může chytit žloutenku E. Problémem je především pro lidi se sníženou imunitou. Loni výrazně vzrostl počet lidí s prokázanou nákazou, počty rostou i letos.

V loňském roce v Česku výrazně stoupl počet nakažených žloutenkou typu E. Zatímco v předcházejících letech Státní zdravotní ústav (SZÚ) zaznamenal dvě stě (rok 2021) a tři sta (rok 2022) nových případů, loni jich bylo už bezmála sedm set.

Čísla neklesají ani letos, kdy od ledna do června SZÚ eviduje téměř čtyři stovky nakažených. Loni za stejné období jich přitom bylo jen něco málo přes tři sta, předloni necelých sto sedmdesát a v roce 2022 jen něco málo přes stovku.

Zdroje nákazy: špatné vepřové či zvěřina

Dřív se podle odborníků žloutenka E šířila především kvůli tomu, že si člověk špatně myl ruce nebo popíjel kontaminovanou vodu. Dominovala proto hlavně v zemích, kde nemají příliš vysoké hygienické standardy. Poslední dobou je ale hlavním zdrojem nákazy infikované vepřové maso či nedostatečně tepelně upravená zvěřina.

Zdrojem daného typu žloutenky mohou být například jeleni. „Nákaza však může pocházet i ze zdrojů, jako jsou krevety nebo mušle,“ upozornila zástupkyně přednosty pro klinickou hepatologii Kliniky hepatogastroenterologie IKEM Soňa Fraňková.

Je proto podle ní důležité zachovat hygienické standardy, umývat zeleninu, řádně tepelně upravovat maso (nad 71 stupňů Celsia a minimálně dvacet minut) a v zemích se závadnou vodou pít jen balenou.

Podle Kateřiny Fabiánové z Centra epidemiologie a mikrobiologie SZÚ je třeba dbát na správné „technologické“ postupy při kuchyňské úpravě potravin, aby nedocházelo ke křížení provozu, tedy používat jiná prkénka na syrové maso, jiná na zeleninu a jiná na vařené nebo pečené maso. „Pokud použijeme stejné náčiní na všechno, infekce se tak snadno může přenášet,“ vzkázala Deníku.

Doplnila, že více případů je u lidí nad čtyřicet let věku a častěji u mužů, což je obecně dáváno do souvislosti s povoláním myslivců, řezníků či veterinářů, chováním a zdravotním stavem.

Vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Jan Kynčl pro Deník upřesnil, že v přenosu infekce hraje prim právě konzumace nedostatečně tepelně upraveného masa infikovaných zvířat, zejména vepřového masa při zabijačkách (včetně vnitřností prasat) a zvěřiny (divočáci, srnci, jeleni), ryb a mořských plodů.

U prasat se infekce neprojevuje klinickými příznaky, není rozpoznatelná v rámci běžných veterinárních prohlídek a možný je i opačný přenos viru hepatitidy E z člověka na zvíře. „Pití fekálně znečištěné vody a kontakt s infikovaným člověkem podle něj hraje méně významnou roli,“ dodal.

Příznaky: mnohdy jsou nenápadné

Žloutenka E u mnoha lidí probíhá podle odborníků bez příznaků či s jen malými. Nezřídka se na ni proto nepřijde. Podle informací zveřejněných Státní veterinární správou patří mezi typické příznaky tmavá moč, bledá stolice a zvětšená játra. Dále nevolnost, zvracení, snížená chuť k jídlu, zvýšená teplota, tlak v pravém podžebří, celková slabost či abdominální dyskomfort (pacient má chronické trávicí potíže, například nadýmání, plynatost, průjem či zácpu).

Inkubační doba je od dvou do devíti týdnů.

Průběh: problém při špatné imunitě

Zdraví lidé se podle expertů onemocnění příliš obávat nemusejí. Problém ale může nastat především u lidí s oslabenou imunitou. Mezi ně patří třeba ti, kteří podstoupili transplantaci nějakého orgánu nebo lidé s autoimunitním onemocněním užívající imunosupresiva. Dále lidé s rakovinou, kteří docházejí na chemoterapii. Pozor by si měly dávat i těhotné ženy.

Problém podle lékařů zkrátka je, pokud na žloutenku E v akutní fázi nezafunguje vlastní imunita a onemocnění přejde do chronického stádia. „U těchto pacientů je pak velmi rychlá progrese jaterní fibrózy – rychlé vazivovatění jater směrem k cirhóze,“ nastínila Fraňková.

Upozornila, že už po roce chronického onemocnění může mít pacient cirhózu jater s příznaky dekompenzace, s tekutinou v břiše. „Může mít i oteklé nohy. Prvním projevem infekce může být velmi pokročilé jaterní selhání, aniž by choroba byla dříve diagnostikována. Proto na ni musíme myslet,“ varovala lékařka.

Léčba: pro lidi bez potíží není náročná

Žloutenka typu E je akutní hepatitida. Pokud nepřeroste v chronickou, léčba není nijak náročná. Na infekčním oddělení v nemocnici je člověk asi dva týdny. „Akutní hepatitida se většinou léčí klidem na lůžku, mírní se příznaky onemocnění (teplota, zvracení), jaterní dietou, vitamíny, ve výjimečných případech se podávají antivirotika,“ informoval už v minulosti primář infekčního oddělení Pardubické nemocnice Pavel Němec na webu nemocnice.

Především lidi podstupující léčbu rakoviny ale může značně potrápit už zmiňovaná nezvládnutá žloutenka E. Kvůli selhání jater totiž musí přerušit protinádorovou léčbu, což snižuje šanci na jejich vyléčení. „Každý pacient musí mít před podáním protinádorové léčby provedeny krevní testy na virové hepatitidy,“ apeloval přednosta Hematologické kliniky 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Tomáš Kozák.

Pro hematology či onkology je proto podle něj důležité, aby spolupracující hepatolog (tedy lékař specializující se na poruchy jater, žlučníku, žlučových cest či slinivky břišní) zahájil léčbu pacientů trpících současně virovou hepatitidou bezodkladně.

Související články

• Spalničky: Je dobré vědět, zda je dítě plně očkované. Zbystřit by měli i dospělí
• Mezi dětmi se šíří pátá nemoc. Mají zarudlé tváře, vyrážku či zvýšenou teplotu
• Teenagery trápí otravy a závislosti. Starší jim mnohdy nerozumí, říká odborník