Waldemar Wałach: Je škoda, že se nám žádosti o podporu místních projektů zatím moc nedostávají

S Třincem jste asi velmi silně provázaný. S bratry Adamem a Mariuszem jste v Třinci vybudovali firmu Walmark, nyní jste zde usídlili váš investiční fond Aternus. Jak hluboko nosíte Třinec v srdci?

Ano, jak říkáte, mám k Třinci velmi blízko, už od mládí. Sice jsem chodil na gymnázium do Českého Těšína, ale k Třinci jsem měl blíž. Možná i proto, že jsem sportoval, byl členem atletického klubu, plaval jsem a hrál odbíjenou, pro to všechno tady bylo a stále je skvělé zázemí. S hokejem na prvním místě. Platí to i pracovně, naše firma tady fungovala 25 let, s městem jsme měli velmi dobré vztahy, mnoho zaměstnanců bylo z Třince. Právě tady se nám podařilo vybudovat všechno od nuly až po velkou firmu. Stejně tak, jak máme v srdci Třinec, jsme myslím svázaní i s regionem.

Nebylo by praktičtější usídlit váš investiční fond Aternus třeba v Praze? Nepřemýšleli jste tak, když jste jej před několika roky zakládali?

Určitě jsme to nějakou krátkou dobu zvažovali, jestli nepůjdeme do většího města, ale zamítli jsme to. Jednak nám Třinec opravdu přirostl k srdci a jsme tady zvyklí působit, ale taky tady všechno funguje perfektně. Jediné, co tady možná chybí, jsou zkušení manažeři, ale s nimi můžeme spolupracovat na dálku nebo mohou jezdit za námi. Nejsme určitě první ani jediní, kteří objevili možnost působit v Třinci a rozvíjet podnikání nebo pracovat na projektech kdekoliv jinde na světě, je to jedna z výhod dnešního propojeného světa.

Nejsou ale obecně lidé, resp. nedostatek odborníků, jednou z překážek pro rozvoj podnikání v Třinci?

Samozřejmě tady není dostatek odborníků na určitá odvětví. Pokud hledáme třeba profíka na kapitál, tak ho v Třinci nenajdeme. To je ale překážka ve všech menších městech. Dnes to ale není takový problém jako před deseti lety, protože práce na dálku funguje bezvadně a stala se součástí běžného života. Takže to nevnímám jako nějakou bariéru pro podnikání.

Připravuje se nový strategický plán Třince, proto spolu i hovoříme. Ptáme se lidí, jak město vnímají. Z čeho jste měl v Třinci v posledních letech největší radost?

Je toho více. Baví mě, jak funguje knihovna, jak díky ní ožívá město. Podobně to platí i o kině Kosmos. Když dlouho sedím nad prací a přestane mě to bavit, jednoduše se jdu projít do lesoparku, kde se člověk cítí dobře a bezpečně. Kdykoliv se chci pořádně provětrat, můžu vyjít na Javorový nebo sednu na kolo a jedu do přírody. Oceňuju i vybudování nové hokejové haly. A neposledně, to si možná málokdo uvědomuje, jsem rád za to, že fungují železárny, jsou velmi dobře řízené, ziskové. Spousta jiných podobných podniků v Česku zkrachovala.

Vidíte budoucnost města v tom úzkém soužití s železárnami?

Ano i ne, aniž bych si myslím protiřečil. Sepětí s železárnami je dané, všichni chceme, aby se železárnám dařilo a prosperovaly. Zároveň je myslím velmi rizikové stavět budoucnost města pouze na jediné fabrice. Určitě je potřeba mít pestřejší podnikatelské prostředí, přitáhnout a etablovat tady další investory, podnikatele a start-upisty, kteří tady budou stavět vlastní byznys v jiných, nenávazných oborech. Mít to postavené jen na jednom podniku je prostě riskantní. Z pohledu města to může být o pobídkách, přípravě infrastruktury a nevyužitých lokalit pro podnikání, možná i dalších krocích, nevím přesně, jaké má město možnosti. Inspirací, jak prostředí rozvíjet, je možná další projekt, na který jsem nedávno natrefil. Potkal jsem se s lidmi, kteří budují komunitní nadace, moc mě to zaujalo. Bylo by skvělé mít v Třinci takové komunitní centrum, kde se schází lidé z různých oborů a sami řeší to, co jim leží na srdci, aby se nadchli i pro zapojení do veřejného života.

Vidíte i vy svou roli v dalším rozvoji města?

Chtěli bychom mnohem více podporovat lokální projekty, kde cítíme, že máme rezervy. Většina naší pomoci jde mimo region a je škoda, že se k nám žádosti o podporu místních projektů tolik nedostávají.

Na jaká témata by se město mělo v dalších letech zaměřit?

Třinec bych rád viděl jako prosperující město, zajímavé pro mladou generaci. Tomu myslím může pomoci zmiňovaný rozvoj podnikatelského prostředí a s tím spojená nabídka práce, komunitní zapojení mladých a nadaných lidí nebo třeba i aktivace občanů, aby cítili, že k budoucnosti svého města a okolí můžou přispět. Fandím taky přeměně staré hokejové haly na CirkArenu. Kdyby se projekt povedl, nalákal by do Třince další šikovné lidi a odborníky a mnoha místním otevřel nové možnosti.

Autor: Adam Kurzok

Redakční úpravy: Michal Sobek

Pozn.: Rozhovor vznikl redakční úpravou strukturovaného rozhovoru, který se uskutečnil při přípravě strategického plánu Třinec pod značkou Fajny Třinec 2030+.

Související témata