Barbora Macková pro Novinky.cz: Velmi důležité je zlepšit financování sektoru ochrany veřejného zdraví

Na extrémní výkyvy počasí i intenzivní horké dny si už budeme muset podle klimatologů zvyknout. Jak se na změny připravujete na ministerstvu?

Dlouhodobě spolupracujeme na plánu klimatických změn s ministerstvem životního prostředí. Aspektů spojených se změnou klimatu je mnoho a můj odbor se primárně věnuje zdravotním rizikům a doporučením pro veřejnost.

V horkých letních dnech se doporučuje nepít ledové tekutiny a ideálně občas zařadit i minerální vody či iontové nápoje. Stejně tak bychom si měli oblékat světlejší oblečení, abychom minimalizovali vliv slunečního záření na tělo. Důležitá je i pokrývka hlavy.

Hodně se v poslední době diskutuje o klimatizaci. Nejen v dopravě, ale hlavně v kancelářích a autech máme tendenci pouštět ji na 20 °C, když je venku třicet, což je špatně. Rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou by měl být plus minus 6 °C, aby nedocházelo k teplotnímu šoku, který známe i ze zimy, když je venku velký mráz.

Nová naděje v boji proti klíšťové encefalitidě: Virus se nesmí nechat dozrát

Připravují se ale i nějaké systémové změny ve spolupráci ministerstev, které reagují na delší období sucha, vysoké teploty? Třeba z hlediska hygienických požadavků na stavby budov?

Zatím o konkrétních změnách nediskutujeme. Budeme si zřejmě muset zvykat na klimatizované prostory. Více jsou ale změny vidět ve vztahu k životnímu prostředí a zvířatům. Například onemocnění způsobená klíšťaty, která byla dříve specifická pro středomořské oblasti, jsme už zaznamenali i v Česku. Vyšší výskyt viru, který způsobuje zánět mozkových blan, mají už i v Rakousku a postupně se dostává i k nám.

I klíšťata, která bývala dřív jen v okolí řek nebo teplejších a vlhkých oblastech, jsou dnes běžně v městských parcích a vyskytují se i ve vyšších nadmořských výškách v Krkonoších. Postupná změna klimatu přináší i tato rizika.

Zvažovalo se, že by v EZKartě, kde je aktuálně vidět jen očkování, mohly být i informace o tom, kde jsou sinice nebo jaká zátěž lidem kvůli extrémnímu počasí hrozí?

Určitě ano. Komunikujeme s Ústavem zdravotnických informací a statistiky, který definuje obsah, aby tam byla sekce, kde se zobrazí informace nebo webové stránky krajských hygienických stanic s přehledem o stavu koupacích vod. Stejně tak informace o výskytu klíšťat a pylový monitoring.

Zmínila jste exotické druhy klíšťat a komárů. Jaké riziko pro nás představují?

Nyní je riziko nízké. Stále platí, že si ve větší míře vozíme exotická onemocnění z dovolených. Na našem území nejsou stabilně a v odborných kruzích se zdůrazňuje, aby lékaři při diagnostice na tyto nemoci mysleli, i když je tady zatím standardně nemáme. Objevit se ale mohou.

Meziročně přibylo malárie i horečky dengue, která se už letos potvrdila u 70 lidí, což je téměř jako za celý loňský rok. Nepřibývá nákaz v Česku?

Horečku dengue i malárii si vozíme převážně ze zahraničí. Klima se u nás sice otepluje, ale pro životní cyklus těch patogenů je důležité, aby byly kontinuálně teploty o hodně vyšší, aby přežili. A to zatím není.

Větším rizikem pro nás mohou být v blízké době virové záněty mozkových blan a mozku, které nebudou způsobovány jen virem klíšťové encefalitidy nebo lymskou boreliózou, ale i viry, které se vyskytují kolem Středozemního moře.

Čím je způsoben vyšší počet nemocných?

Je to i lepší diagnostikou, naši lékaři se více ptají na cestovatelskou anamnézu. Lidé, kteří si přivezou exotické onemocnění, ale ne vždy dodržují pravidla a nevyužívají preventivní očkování nebo antimalarika u malárií. Tím, že se místo pobytů v hotelových komplexech stávají modernější tzv. batůžkářské dovolené, kdy se lidé seznamují s danou zemí a cestují po přírodě, připisovala bych zvýšený výskyt spíš tomu, že ne vždy dodržují preventivní opatření, jak by bylo potřeba.

Dá se očekávat, že bude s postupným oteplováním těchto tropických nemocí u nás přibývat?

To si nedovolím předvídat. Je ale pravdou, že roste i počet klíšťat, ať už jsou nakažená, nebo ne, a je to právě kvůli oteplování. Klíště má svůj životní cyklus. Díky tomu, že půda do určité hloubky zmrzla, se více přerušoval. Teď jsou i zimy mírnější, není tolik mrazivých dnů a počet klíšťat tak není regulován.

Už letos zaznamenáváme víc případů klíšťové encefalitidy a zejména lymské boreliózy, u níž je nárůst značný. Jsme ani ne v polovině prázdnin a už jsme na číslech, která jsme loni evidovali za celý kalendářní rok. Měli bychom skutečně dbát na opatření, používat repelenty a vhodně se oblékat do lesních a travnatých porostů.

Určitě nemáme takové požadavky jako Česká lékařská komora, ale průměrný plat na hygienách je necelých 40 tisíc korun hrubého.