Demografický vývoj ve městech Zlínského kraje v roce 2023

K 31. 12. 2023 žilo ve 30 městech Zlínského kraje 338,4 tisíc obyvatel. Meziročně došlo k nárůstu městské populace o 74 obyvatel. Celkový přírůstek byl zapříčiněn kladným migračním saldem, kdy přistěhovalí předčili vystěhovalé o 1 139 osob. Proti tomu přirozenou měnou ubylo 1 065 osob. Specifikem se staly Bojkovice, kde na počet živě narozených připadl stejný počet úmrtí. Podíl městského obyvatelstva činil 58,3 %. Nejlidnatějším městem kraje se stal Zlín se 74 255 obyvateli a nejmenším městským sídlem Karolinka s 2 409 obyvateli.

Ke konci roku 2023 obývalo města Zlínského kraje 338 350 osob a proti roku 2022 došlo k mírnému navýšení (74 osob). Celkový přírůstek osob žijících ve městech byl evidován v celkem 12 krajích České republiky, pouze v Ústeckém a Moravskoslezském počet obyvatel ve městech klesl. Podíl městského obyvatelstva ve Zlínském kraji činil 58,3 % a meziročně zůstala jeho hodnota neměnná. Vůči republikovému průměru 68,6 % zaostával a v mezikrajském porovnání obsadil 4. nejnižší pozici při rozptylu hodnot od 51,3 % ve Středočeském kraji po 100 % v Hl. m. Praze.

Ve 14 městech Zlínského kraje evidovali celkový přírůstek obyvatelstva. Nejvíce osob (203) přibylo ve Valašském Meziříčí a přírůstek o více jak 100 osob registrovali rovněž v Uherském Hradišti (121 osob). Při přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu evidoval nejvyšší přírůstek Fryšták (11,2 ‰), následován Morkovicemi-Slížany (9,5 ‰) a na třetím místě skončilo Valašské Meziříčí (8,9 ‰). Proti tomu ve zbylých 16 městech Zlínského kraje se celkový počet obyvatel snížil. Nejvíce, v absolutních hodnotách, ve Vsetíně (-138 osob), dále v Kroměříži (-96 osob) a v Rožnově pod Radhoštěm (-54 osob). V relativním vyjádření přišlo o nejvíce obyvatel město Chropyně (-11,1 ‰), na druhém místě skončil Brumov-Bylnice (-8,6 ‰) a třetí nejvýraznější snížení registrovala Kelč (-7,4 ‰).

Přirozený přírůstek obyvatelstva nastal ve 3 městech Zlínského kraje. Nejvyšší, v absolutním i relativním vyjádření, evidovalo město Morkovice-Slížany (14 osob, 4,8 ‰), dále Slušovice (8 osob, 2,7 ‰) a Kelč (7 osob, 2,6 ‰). Naopak ve 26 městech kraje registrovali přirozený úbytek obyvatel. Nejvýraznější úbytek v absolutních hodnotách připadl na město Zlín (-285 osob) a o více jak 100 obyvatel přišla přirozenou měnou Kroměříž (-121 osob). V relativním vyjádření registrovalo největší přirozený úbytek město Koryčany (-7,3 ‰), druhou nejnižší hodnotu vykazovaly Luhačovice (-6,1 ‰) a třetí Bystřice pod Hostýnem (-5,6 ‰). Ve městě Bojkovice, jako jediném v celém kraji, se živě narodil i zemřel stejný počet osob, proto byl výsledek nulový.

Během loňského roku se ve městech Zlínského kraje živě narodilo 2 740 dětí, z nichž nejvíce (550) ve Zlíně a nejméně (16) v Koryčanech. Míra porodnosti byla nejvyšší (10,9 ‰) v Morkovicích-Slížanech, následovaly Bojkovice (10,3 ‰) a Brumov-Bylnice (7,2 ‰). Nejmenší porodnost vykazovala města Hluk (6,7 ‰), Koryčany (7,4 ‰) a Napajedla (8,2 ‰). Za rok 2023 bylo registrováno ve městech Zlínského kraje 3 805 úmrtí, z nichž nejvíce (835) v krajském sídle Zlíně, nejméně (17) v Kelči. Nejvyšší míru úmrtnosti evidovala města Karolinka (14,9 ‰), Brumov-Bylnice (14,5 ‰) a Luhačovice (13,3 ‰). Nejnižší úmrtnost nastala ve městech Slušovice (6,1 ‰), Kelč (6,3 ‰) a Staré Město (8,1 ‰).

Tab. 1: Bilance počtu obyvatel ve městech Zlínského kraje v roce 2023
(seznam měst podle stavu k 1. 1. 2023)
Tabulka 1: Bilance počtu obyvatel ve městech Zlínského kraje v roce 2023

Kladné migrační saldo zaznamenalo 22 měst Zlínského kraje, z nichž nejvyšší hodnotu evidoval Zlín (349 osob), následován Valašským Meziříčím (241 osob) a Uherským Hradištěm (169 osob). V relativním vyjádření převažovali nejvíce přistěhovalí nad vystěhovalými ve Fryštáku (12,3 ‰), Valašském Meziříčí (10,6 ‰) a Bojkovicích (8,7 ‰). Z ostatních 8 měst, kde evidovali zápornou migraci, vykazoval nejvýraznější pokles Vsetín (-43 osob), dále Chropyně (-34 osob) a Kelč (-27 osob). Při přepočtu na relativní hodnotu došlo k největšímu snížení ve městech Kelč (-10,0 ‰), Chropyně (-7,2 ‰) a Brumov-Bylnice (-4,4 ‰).

Graf 1 Pohyb obyvatel ve městech Zlínského kraje v roce 2023
(relativní údaje na 1 000 obyvatel)
Graf 1: Pohyb obyvatelstva ve městech Zlínského kraje v roce 2023

V minulém roce se do měst Zlínského kraje přistěhovalo 9 987 osob, z nichž nejvíce (2 220) připadlo na krajské město Zlín a nejméně na Kelč (44 osob). V relativním vyjádření zaznamenaly největší přísun obyvatel Luhačovice (41,6 ‰), Valašské Meziříčí (40,5 ‰) a Otrokovice (39,1 ‰). Nejmenší hodnoty vykazovala města Brumov-Bylnice (15,8 ‰), Kelč (16,3 ‰) a Slavičín (16,7 ‰). Počet vystěhovalých ve městech Zlínského kraje činil za minulý rok 8 848 osob, nejvíce (1 871) jich odešlo ze Zlína a nejméně (54) z Karolinky. Při přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu se odstěhovalo nejvíce osob z Luhačovic (39,5 ‰), dále z Otrokovic (36,6 ‰) a Slušovic (36,5 ‰). Nejméně osob opustilo města Vizovice (18,4 ‰), Slavičín (18,5 ‰) a Zubří (18,7 ‰).

Shoda přirozeného přírůstku a kladné migrace nastala v roce 2023 ve dvou městech Zlínského kraje, a to v Morkovicích-Slížanech a Slušovicích. V 19 městech kraje evidovali přírůstek stěhováním, ale přirozený úbytek obyvatel. Kelč, jako jediné město v kraji, registrovalo přirozený přírůstek společně se záporným migračním saldem. V případě 7 měst v kraji došlo k souběhu záporného migračního salda i přirozené měny. Specifickým případem se staly Bojkovice, kde měli kladnou migraci a nulový přirozený přírůstek obyvatelstva.

Nejlidnatějším městem Zlínského kraje k 31. 12. 2023 bylo krajské sídlo Zlín se 74 255 obyvateli. Za ním se seřadila zbylá okresní města v pořadí Kroměříž (28 089 obyvatel), Vsetín (25 255 obyvatel) a Uherské Hradiště (24 933 obyvatel). Nad hranici 20 000 obyvatel se dostalo rovněž Valašské Meziříčí (22 833 obyvatel). Populace dalších čtyř měst čítala 10 000 – 19 999 osob. Ve zbylých 21 městech žilo méně než 10 000 obyvatel. Nejmenším městský sídlem v kraji se stala Karolinka (2 409 osob), následována Kelčí (2 686 osob) a Koryčany (2 730 osob). Nejstarší obyvatelstvo dle ukazatele průměrného věku měly Luhačovice (45,8 let), Otrokovice (45,4 let), Slavičín a Karolinka (shodně 45,2 let). Proti tomu nejnižší průměrný věk byl zaznamenán v Kelči (41,9 let), Morkovicích-Slížanech (42,2 let) a Vizovicích (42,3 let).

Poznámky:

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.

Kontakt:
Mgr. Hana Klenotič Lýčková
Oddělení informačních služeb - KS ČSÚ ve Zlíně
Tel.: 577 004 932
E-mail: hana.klenotic@csu.gov.cz