ČNB zpomaluje tempo poklesu sazeb na 25 bps. Guvernér Michl k argumentům a nové prognóze živě

Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,5 procenta. Sazba se dostala na nejnižší úroveň od počátku února 2022. Zpomalení uvolňování měnové politiky po čtyřech předchozích snížení sazby o půl procentního bodu odpovídá očekávání finančního trhu. Rozhodnutí bankovní rady je v souladu s očekáváním trhu i odhady Patria/ČSOB. Koruna se v bezprostřední reakci posunula blíže 25,40 EURCZK od hodnot nad 25,45. Pokud by ČNB sazby nesnížila, koruna by se dle odhadů Patria/ČSOB vydala přes 25,50 EURCZK.

Vedle základní úrokové sazby snížila bankovní rada ve stejném rozsahu i lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, je nově 5,5 procenta. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, klesla na 3,5 procenta.

Tisková konference bankovní rady probíhá od 15:45.

Dnešní rozhodnutí bankovní rady České národní banky (ČNB) o snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu na 4,5 procenta bylo jednomyslné. Rada zároveň potvrdila své odhodlání pokračovat v přísné měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě stabilizovala poblíž dvouprocentního cíle centrální banky, vyplývá z prohlášení ČNB.

Bankovní rada zároveň upozornila, že vnímá rizika ve směru vyšší inflace, kterými jsou zvýšené mzdové požadavky nebo vyšší setrvačnost růstu cen služeb. Ve směru nižší inflace by mohlo působit zhoršení globální hospodářské aktivity a slabší výkon německé a české ekonomiky.

ČNB v nové prognóze zhoršila výhled české ekonomiky v letošním roce. Hrubý domácí produkt (HDP) podle ní vzroste o 1,2 procenta, v květnu očekávala růst 1,4 procenta. Průměrná inflace letos podle ČNB bude 2,2 procenta, v květnu čekala 2,3 procenta. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy, kterou dnes centrální banka zveřejnila.

V příštím roce předpokládá ČNB zrychlení ekonomiky, když růst HDP by měl dosáhnout 2,8 procenta. Proti předchozí prognóze centrální banka zlepšila výhled o 0,1 procentního bodu. V roce 2026 by měl hospodářský růst zvolnit na 2,4 procenta.

Inflační tlaky v ekonomice podle prognózy centrální banky odeznívají. V příštím roce by se průměrná inflace měla dostat na dvouprocentní cíl ČNB, setrvat by tam měla i v roce 2026.

"Naším základním scénářem je zvolnění tempa na 25 bazických bodů v kombinaci s opatrnou rétorikou. Ve prospěch tohoto scénáře hovoří nejen poslední komentáře centrálních bankéřů, ale také slabší koruna a stále setrvačné cenové tlaky ve službách. Ve hře je ale i razantnější krok v podobě snížení sazeb o 50bps. Holubičí hlasy budou na jedné straně akcentovat překvapivý návrat inflace na 2% cíl v červnu (které šlo ale primárně za volatilními položkami), na druhé pak nepřesvědčivou výkonnost tuzemské ekonomiky. Analytický koncensus je nastaven jednohlasně ve prospěch 25bodového poklesu, zatímco peněžní trh je rozpolcen mezi oběma variantami. Očekáváme, že hlasování nebude jednohlasné, ale nakonec převáží názory ve prospěch „jemného ladění“ sazeb," uvedli analytici ČSOB již v ranním výhledu.

Uvolňování měnové politiky zahájila ČNB loni v prosinci, kdy v prvním kroku snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Předtím byly sazby rok a půl v neměnné výši sedmi procent. Letos v únoru ČNB snižování sazeb zrychlila, když sáhla k poklesu o půl procentního bodu, stejný krok následně třikrát zopakovala.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.