Import ropy a zemního plynu v období leden až červenec 2024, ropovod TAL a ropa BRENT

Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejňuje podle § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), informaci poskytnutou dne 24. července 2024 na žádost, týkající se importu ropy a zemního plynu v období leden až červenec 2024, ropovodu TAL a ropy BRENT

---

Ministerstvo po provedeném testu veřejného zájmu poskytlo žadatelce podle § 4 a § 14 odst. 5 písm. d) zákona k informaci požadované pod bodem 1. žádosti v souladu s § 4a odst. 2 písm. a) zákona informaci sdělením, že podíl ropy importované z Ruské federace se dlouhodobě pohybuje, tedy i během letošního roku, na úrovni jedné poloviny celkového množství zpracované ropy. Je tomu tak zejména z technologických důvodů, kdy rafinerie v Litvínově zpracovává především ruskou ropu, naproti tomu rafinerie v Kralupech nad Vltavou zpracovává prakticky výhradně ropu z neruských zdrojů. Výjimkou v tomto směru byl měsíc duben, kdy byla rafinerie Litvínov v plánované odstávce, během níž probíhaly údržbářské práce, a tudíž nebylo potřeba žádných dodávek ruské ropy.

Přesná čísla o dodávkách ropy poskytuje Český statistický úřad s určitým zpožděním, vzhledem k tomu, že se jedná o data soukromých subjektů (ropu nenakupuje stát, ale privátní vlastník tuzemských rafinerií, společnost ORLEN Unipetrol na základě smlouvy s mateřskou PKN ORLEN) podléhající obchodnímu tajemství.

Ministerstvo po provedeném testu veřejného zájmu poskytlo žadatelce podle § 4 a § 14 odst. 5 písm. d) zákona k informaci požadované pod bodem 2. žádosti v souladu s § 4a odst. 2 písm. a) zákona informaci sdělením, že stejně jako ropu, ani plyn pro potřeby tuzemského trhu nenakupuje stát. Plyn je nakupován pro zákazníky v České republice soukromými subjekty, obchodníky s plynem. Žádný tuzemský obchodník s plynem nemá uzavřenu smlouvu s ruským dodavatelem. Ve srovnání s první polovinou minulého roku, kdy prakticky veškerý import plynu byl realizován přes Německo, se v letošním roce navýšil objem dovozů přes Slovensko. Objemy plynu dopravované ze Slovenska do České republiky odrážejí situaci na trhu se zemním plynem a jsou zejména výsledkem zavedení poplatku za neutralitu skladování plynu v Německu. Poplatek za skladování plynu (‚Gasspeicherumlage‘) zavedený v Německu v říjnu 2022 na pokrytí nákladů spojených s novými požadavky na úroveň skladování plynu výrazně zvýšil náklady obchodníků s plynem, což má logicky za následek zvýšený zájem obchodníků s plynem dovážet plyn na tuzemský trh přes Slovensko.

Ministerstvo po provedeném testu veřejného zájmu poskytlo žadatelce podle § 4 a § 14 odst. 5 písm. d) zákona k informaci požadované pod bodem 3. žádosti v souladu s § 4a odst. 2 písm. a) zákona informaci sdělením, že technologické úpravy na ropovodu TAL, které zajistí navýšení jeho přepravní kapacity, budou hotové do konce roku 2024 a v současnosti probíhají podle plánovaného harmonogramu. Poté bude probíhat několikaměsíční fáze dokončovacích prací, kam patří instalace záložních čerpadel, ověřovací provozní testy a aktualizace provozní a technické dokumentace. První technologické změny na ropovodu TAL proběhly na přečerpávacích stanicích v Rakousku, kde byla nainstalována nová čerpadla. Úpravy ropovodu TAL pokračují v Německu a Itálii. Jde o instalaci nových čerpadel, ultrazvukových průtokoměrů, elektromotorů a dalších komponent. Modernizací projdou také vstupní a výstupní místa ropovodu TAL i ropovodu IKL. Úpravy ropné infrastruktury probíhají také v České republice. Na Centrálním tankovišti ropy v Nelahozevsi instalovalo MERO ČR potrubí, které propojuje tankoviště s ropovodem IKL. Pracuje se také na změnách v rafineriích, připravuje se například vložení nového průtokoměru v rafinerii v Litvínově.

Česko se od ruské ropy odstřihne už v první polovině roku 2025, kdy budeme plně zásobováni ropou západní cestou přes ropovody IKL a TAL. Za tento tzv. projekt TAL-PLUS odpovídá provozovatel ropovodů společnost MERO ČR, a. s., vlastněná státem.

Ministerstvo po provedeném testu veřejného zájmu poskytlo žadatelce podle § 4 a § 14 odst. 5 písm. d) zákona k informaci požadované pod bodem 4. žádosti v souladu s § 4a odst. 2 písm. a) zákona informaci sdělením, že ropa označovaná jako BRENT je pouze jedním z mnoha typů rop, které by teoreticky mohly připadat v úvahu pro zpracování v rafineriích. Společnost ORLEN Unipetrol se intenzívně připravuje na přechod na neruské ropy a testuje zpracování nejvhodnějších směsí, které by měly nahradit stávající ruskou ropu. Je třeba zdůraznit, že se jedná o soukromou firmu, resp. o firmu, kde český stát nemá žádný majetkový podíl, tedy ani žádnou vlastnickou kontrolu. Konkrétní informace jsou předmětem obchodního tajemství.

Ministerstvo po provedeném testu veřejného zájmu poskytlo žadatelce podle § 4 a § 14 odst. 5 písm. d) zákona k informaci požadované pod bodem 5. žádosti v souladu s § 4a odst. 2 písm. a) zákona informaci následujícím sdělením. Jak již ministerstvo výše uvedlo, ropa označovaná jako BRENT je pouze jedním z mnoha typů rop, které by teoreticky mohly připadat v úvahu pro zpracování v rafineriích. Česká republika nenakupuje a nezpracovává žádnou ropu pro běžné využití. Tudíž nemá a nemůže ovlivnit, za jaké ceny nakupují soukromé subjekty ropu. To je plně v režii zpracovatele ropy, společnosti ORLEN Unipetrol.